Exekutora kvůli podezřelým doručenkám prověřuje ministerstvo. Ozvaly se desítky lidí

Nahrávám video

Exekutora Juraje Podkonického prověřuje ministerstvo spravedlnosti kvůli podezření, že si neoprávněně účtoval poplatky za osobní doručování a padělal veřejné listiny. Případem, na který upozornil pořad 168 hodin, se chystá zabývat i Exekutorská komora. Podkonický tvrdí, že doručenky doručenkami nebyly, i když tak byly označené. Člověku v tísni se kvůli exekutorovi ozvalo dalších osmdesát lidí. Vývoji v kauze se věnoval Václav Crhonek.

O prověření spisu dlužnice z reportáže 168 hodin požádala pražská radní Hana Kordová Marvanová (za STAN) Dopravní podnik hlavního města Prahy. Právě tomu totiž žena dlužila.

„Žádné takové doklady o tom, že by bylo doručováno, nejsou ve spise. Komunikace mezi advokáty a exekutorem probíhala elektronicky, nikoliv písemným doručováním. Takže mám v tuto chvíli potvrzenou zprávu od dopravního podniku, že to, co tvrdí pan Podkonický, a to, že si účtuje za doručování, není oprávněné,“ konstatuje Marvanová.

„To je zcela v rozporu s tím, co uvádí soudní exekutor Podkonický, který se vyjadřoval, že jeho zaměstnanci osobně doručovali vytištěné dokumenty,“ upozorňuje Kristýna Dolejšová, advokátka spolupracující s organizací Člověk v tísni.

Člověku v tísni se během týdne od odvysílání původní reportáže ozvalo zhruba osmdesát lidí, kteří mají s Podkonickým podobné zkušenosti. „V tuto chvíli zpracováváme jejich případy, připravujeme nahlížení do spisů a u naprosté většiny z nich budeme nahlížet do spisů,“ avizuje Daniel Hůle, expert na exekuce z Člověka v tísni.

Podezření už začalo prověřovat ministerstvo spravedlnosti. Chystá se na to i Exekutorská komora. „Pokud v konkrétním případě budou zjištěna nějaká velmi závažná pochybení, tak poté ministr spravedlnosti nebo předseda kontrolní komise jako kární žalobci podávají žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně a ten v těchto případech může uložit za tyto delikty peněžitou pokutu, nebo dokonce i soudního exekutora z úřadu odvolat,“ nastiňuje Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory.

Doručenky dle znalce fyzicky neexistovaly

Svůj nárok na peníze Podkonický dokládal takzvanou doručenkou, tedy dokladem o osobním předání písemností. Znalecký posudek, který zkoumal čtyři dokumenty dlužnice z reportáže 168 hodin, ale popsal, že vznikly jen sériově na počítači, a to včetně podpisů a razítek exekutora i advokátní komory, a že vůbec neexistovaly jejich listinné předlohy.

Podle soudního znalce a autora posudku Filipa Volavky doručenky existovaly pouze digitálně. „Když jsem se podíval dovnitř souborů na jejich strukturu a na to, co obsahují, tak jsem došel k závěru, že nevznikly tím, že by byly skenované, ale vznikly v podstatě celé na počítači,“ tvrdí Volavka.

Doručenka je přitom veřejná listina, podpisy na ní tedy musí být vlastnoruční. Dokument s podpisy přidanými na počítači neplatí a může být označen za falešný. „Od začátku jsme se domnívali, že s těmi doručenkami je nějakým způsobem fixlováno. Fixlují něco, co se reálně nestalo,“ řekl Hůle z Člověka v tísni.

Doručenky nebyly doručenky, tvrdí exekutor

Podezření umocnil fakt, že při odvolání, které dlužnice proti doručenkám podala, jí exekutor okamžitě vyhověl a v odůvodnění napsal, že poplatek mu nenáleží. Sám Podkonický ČT řekl, že na poplatek neměl nárok v této jedné konkrétní kauze, protože byl zrušen z procesních důvodů.

Jeho doručenky, na kterých je i výslovně uvedeno, že jde o doručenky, prý nebyly doručenky, ale jen jakási potvrzení, takže o veřejné listiny prý tedy nešlo. „Ten dokument můžete nazvat jakkoliv, kdy se posuzuje podle obsahu, co znamená,“ tvrdí Podkonický.

Exekutor argumentuje i soudním rozhodnutím, které mu prý elektronickou výrobu doručenek povolilo. „Již v roce 2013 mi dal za pravdu kárný senát Nejvyššího správního soudu, který právě tato elektronická potvrzení o doručování písemností posuzoval, že jsem neporušil v ničem zákon,“ obhajuje se.

Jenže soud, ke kterému už před deseti lety podal na Podkonického kárnou žalobu tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, řešil v první řadě to, zda skutečně došlo k fyzickému doručování písemností. Soud tehdy konstatoval, že opak se nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled