Exekutora kvůli podezřelým doručenkám prověřuje ministerstvo. Ozvaly se desítky lidí

Nahrávám video

Exekutora Juraje Podkonického prověřuje ministerstvo spravedlnosti kvůli podezření, že si neoprávněně účtoval poplatky za osobní doručování a padělal veřejné listiny. Případem, na který upozornil pořad 168 hodin, se chystá zabývat i Exekutorská komora. Podkonický tvrdí, že doručenky doručenkami nebyly, i když tak byly označené. Člověku v tísni se kvůli exekutorovi ozvalo dalších osmdesát lidí. Vývoji v kauze se věnoval Václav Crhonek.

O prověření spisu dlužnice z reportáže 168 hodin požádala pražská radní Hana Kordová Marvanová (za STAN) Dopravní podnik hlavního města Prahy. Právě tomu totiž žena dlužila.

„Žádné takové doklady o tom, že by bylo doručováno, nejsou ve spise. Komunikace mezi advokáty a exekutorem probíhala elektronicky, nikoliv písemným doručováním. Takže mám v tuto chvíli potvrzenou zprávu od dopravního podniku, že to, co tvrdí pan Podkonický, a to, že si účtuje za doručování, není oprávněné,“ konstatuje Marvanová.

„To je zcela v rozporu s tím, co uvádí soudní exekutor Podkonický, který se vyjadřoval, že jeho zaměstnanci osobně doručovali vytištěné dokumenty,“ upozorňuje Kristýna Dolejšová, advokátka spolupracující s organizací Člověk v tísni.

Člověku v tísni se během týdne od odvysílání původní reportáže ozvalo zhruba osmdesát lidí, kteří mají s Podkonickým podobné zkušenosti. „V tuto chvíli zpracováváme jejich případy, připravujeme nahlížení do spisů a u naprosté většiny z nich budeme nahlížet do spisů,“ avizuje Daniel Hůle, expert na exekuce z Člověka v tísni.

Podezření už začalo prověřovat ministerstvo spravedlnosti. Chystá se na to i Exekutorská komora. „Pokud v konkrétním případě budou zjištěna nějaká velmi závažná pochybení, tak poté ministr spravedlnosti nebo předseda kontrolní komise jako kární žalobci podávají žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně a ten v těchto případech může uložit za tyto delikty peněžitou pokutu, nebo dokonce i soudního exekutora z úřadu odvolat,“ nastiňuje Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory.

Doručenky dle znalce fyzicky neexistovaly

Svůj nárok na peníze Podkonický dokládal takzvanou doručenkou, tedy dokladem o osobním předání písemností. Znalecký posudek, který zkoumal čtyři dokumenty dlužnice z reportáže 168 hodin, ale popsal, že vznikly jen sériově na počítači, a to včetně podpisů a razítek exekutora i advokátní komory, a že vůbec neexistovaly jejich listinné předlohy.

Podle soudního znalce a autora posudku Filipa Volavky doručenky existovaly pouze digitálně. „Když jsem se podíval dovnitř souborů na jejich strukturu a na to, co obsahují, tak jsem došel k závěru, že nevznikly tím, že by byly skenované, ale vznikly v podstatě celé na počítači,“ tvrdí Volavka.

Doručenka je přitom veřejná listina, podpisy na ní tedy musí být vlastnoruční. Dokument s podpisy přidanými na počítači neplatí a může být označen za falešný. „Od začátku jsme se domnívali, že s těmi doručenkami je nějakým způsobem fixlováno. Fixlují něco, co se reálně nestalo,“ řekl Hůle z Člověka v tísni.

Doručenky nebyly doručenky, tvrdí exekutor

Podezření umocnil fakt, že při odvolání, které dlužnice proti doručenkám podala, jí exekutor okamžitě vyhověl a v odůvodnění napsal, že poplatek mu nenáleží. Sám Podkonický ČT řekl, že na poplatek neměl nárok v této jedné konkrétní kauze, protože byl zrušen z procesních důvodů.

Jeho doručenky, na kterých je i výslovně uvedeno, že jde o doručenky, prý nebyly doručenky, ale jen jakási potvrzení, takže o veřejné listiny prý tedy nešlo. „Ten dokument můžete nazvat jakkoliv, kdy se posuzuje podle obsahu, co znamená,“ tvrdí Podkonický.

Exekutor argumentuje i soudním rozhodnutím, které mu prý elektronickou výrobu doručenek povolilo. „Již v roce 2013 mi dal za pravdu kárný senát Nejvyššího správního soudu, který právě tato elektronická potvrzení o doručování písemností posuzoval, že jsem neporušil v ničem zákon,“ obhajuje se.

Jenže soud, ke kterému už před deseti lety podal na Podkonického kárnou žalobu tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, řešil v první řadě to, zda skutečně došlo k fyzickému doručování písemností. Soud tehdy konstatoval, že opak se nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 3 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 7 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 18 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.