Exekutora kvůli podezřelým doručenkám prověřuje ministerstvo. Ozvaly se desítky lidí

Nahrávám video

Exekutora Juraje Podkonického prověřuje ministerstvo spravedlnosti kvůli podezření, že si neoprávněně účtoval poplatky za osobní doručování a padělal veřejné listiny. Případem, na který upozornil pořad 168 hodin, se chystá zabývat i Exekutorská komora. Podkonický tvrdí, že doručenky doručenkami nebyly, i když tak byly označené. Člověku v tísni se kvůli exekutorovi ozvalo dalších osmdesát lidí. Vývoji v kauze se věnoval Václav Crhonek.

O prověření spisu dlužnice z reportáže 168 hodin požádala pražská radní Hana Kordová Marvanová (za STAN) Dopravní podnik hlavního města Prahy. Právě tomu totiž žena dlužila.

„Žádné takové doklady o tom, že by bylo doručováno, nejsou ve spise. Komunikace mezi advokáty a exekutorem probíhala elektronicky, nikoliv písemným doručováním. Takže mám v tuto chvíli potvrzenou zprávu od dopravního podniku, že to, co tvrdí pan Podkonický, a to, že si účtuje za doručování, není oprávněné,“ konstatuje Marvanová.

„To je zcela v rozporu s tím, co uvádí soudní exekutor Podkonický, který se vyjadřoval, že jeho zaměstnanci osobně doručovali vytištěné dokumenty,“ upozorňuje Kristýna Dolejšová, advokátka spolupracující s organizací Člověk v tísni.

Člověku v tísni se během týdne od odvysílání původní reportáže ozvalo zhruba osmdesát lidí, kteří mají s Podkonickým podobné zkušenosti. „V tuto chvíli zpracováváme jejich případy, připravujeme nahlížení do spisů a u naprosté většiny z nich budeme nahlížet do spisů,“ avizuje Daniel Hůle, expert na exekuce z Člověka v tísni.

Podezření už začalo prověřovat ministerstvo spravedlnosti. Chystá se na to i Exekutorská komora. „Pokud v konkrétním případě budou zjištěna nějaká velmi závažná pochybení, tak poté ministr spravedlnosti nebo předseda kontrolní komise jako kární žalobci podávají žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně a ten v těchto případech může uložit za tyto delikty peněžitou pokutu, nebo dokonce i soudního exekutora z úřadu odvolat,“ nastiňuje Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory.

Doručenky dle znalce fyzicky neexistovaly

Svůj nárok na peníze Podkonický dokládal takzvanou doručenkou, tedy dokladem o osobním předání písemností. Znalecký posudek, který zkoumal čtyři dokumenty dlužnice z reportáže 168 hodin, ale popsal, že vznikly jen sériově na počítači, a to včetně podpisů a razítek exekutora i advokátní komory, a že vůbec neexistovaly jejich listinné předlohy.

Podle soudního znalce a autora posudku Filipa Volavky doručenky existovaly pouze digitálně. „Když jsem se podíval dovnitř souborů na jejich strukturu a na to, co obsahují, tak jsem došel k závěru, že nevznikly tím, že by byly skenované, ale vznikly v podstatě celé na počítači,“ tvrdí Volavka.

Doručenka je přitom veřejná listina, podpisy na ní tedy musí být vlastnoruční. Dokument s podpisy přidanými na počítači neplatí a může být označen za falešný. „Od začátku jsme se domnívali, že s těmi doručenkami je nějakým způsobem fixlováno. Fixlují něco, co se reálně nestalo,“ řekl Hůle z Člověka v tísni.

Doručenky nebyly doručenky, tvrdí exekutor

Podezření umocnil fakt, že při odvolání, které dlužnice proti doručenkám podala, jí exekutor okamžitě vyhověl a v odůvodnění napsal, že poplatek mu nenáleží. Sám Podkonický ČT řekl, že na poplatek neměl nárok v této jedné konkrétní kauze, protože byl zrušen z procesních důvodů.

Jeho doručenky, na kterých je i výslovně uvedeno, že jde o doručenky, prý nebyly doručenky, ale jen jakási potvrzení, takže o veřejné listiny prý tedy nešlo. „Ten dokument můžete nazvat jakkoliv, kdy se posuzuje podle obsahu, co znamená,“ tvrdí Podkonický.

Exekutor argumentuje i soudním rozhodnutím, které mu prý elektronickou výrobu doručenek povolilo. „Již v roce 2013 mi dal za pravdu kárný senát Nejvyššího správního soudu, který právě tato elektronická potvrzení o doručování písemností posuzoval, že jsem neporušil v ničem zákon,“ obhajuje se.

Jenže soud, ke kterému už před deseti lety podal na Podkonického kárnou žalobu tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, řešil v první řadě to, zda skutečně došlo k fyzickému doručování písemností. Soud tehdy konstatoval, že opak se nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 4 mminutami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 11 mminutami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 40 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 1 hhodinou

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 2 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 6 hhodinami
Načítání...