Exekutora kvůli podezřelým doručenkám prověřuje ministerstvo. Ozvaly se desítky lidí

8 minut
168 hodin –⁠ Doručenky exekutora Podkonického
Zdroj: ČT1

Exekutora Juraje Podkonického prověřuje ministerstvo spravedlnosti kvůli podezření, že si neoprávněně účtoval poplatky za osobní doručování a padělal veřejné listiny. Případem, na který upozornil pořad 168 hodin, se chystá zabývat i Exekutorská komora. Podkonický tvrdí, že doručenky doručenkami nebyly, i když tak byly označené. Člověku v tísni se kvůli exekutorovi ozvalo dalších osmdesát lidí. Vývoji v kauze se věnoval Václav Crhonek.

O prověření spisu dlužnice z reportáže 168 hodin požádala pražská radní Hana Kordová Marvanová (za STAN) Dopravní podnik hlavního města Prahy. Právě tomu totiž žena dlužila.

„Žádné takové doklady o tom, že by bylo doručováno, nejsou ve spise. Komunikace mezi advokáty a exekutorem probíhala elektronicky, nikoliv písemným doručováním. Takže mám v tuto chvíli potvrzenou zprávu od dopravního podniku, že to, co tvrdí pan Podkonický, a to, že si účtuje za doručování, není oprávněné,“ konstatuje Marvanová.

„To je zcela v rozporu s tím, co uvádí soudní exekutor Podkonický, který se vyjadřoval, že jeho zaměstnanci osobně doručovali vytištěné dokumenty,“ upozorňuje Kristýna Dolejšová, advokátka spolupracující s organizací Člověk v tísni.

Člověku v tísni se během týdne od odvysílání původní reportáže ozvalo zhruba osmdesát lidí, kteří mají s Podkonickým podobné zkušenosti. „V tuto chvíli zpracováváme jejich případy, připravujeme nahlížení do spisů a u naprosté většiny z nich budeme nahlížet do spisů,“ avizuje Daniel Hůle, expert na exekuce z Člověka v tísni.

Podezření už začalo prověřovat ministerstvo spravedlnosti. Chystá se na to i Exekutorská komora. „Pokud v konkrétním případě budou zjištěna nějaká velmi závažná pochybení, tak poté ministr spravedlnosti nebo předseda kontrolní komise jako kární žalobci podávají žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně a ten v těchto případech může uložit za tyto delikty peněžitou pokutu, nebo dokonce i soudního exekutora z úřadu odvolat,“ nastiňuje Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory.

Doručenky dle znalce fyzicky neexistovaly

Svůj nárok na peníze Podkonický dokládal takzvanou doručenkou, tedy dokladem o osobním předání písemností. Znalecký posudek, který zkoumal čtyři dokumenty dlužnice z reportáže 168 hodin, ale popsal, že vznikly jen sériově na počítači, a to včetně podpisů a razítek exekutora i advokátní komory, a že vůbec neexistovaly jejich listinné předlohy.

Podle soudního znalce a autora posudku Filipa Volavky doručenky existovaly pouze digitálně. „Když jsem se podíval dovnitř souborů na jejich strukturu a na to, co obsahují, tak jsem došel k závěru, že nevznikly tím, že by byly skenované, ale vznikly v podstatě celé na počítači,“ tvrdí Volavka.

Doručenka je přitom veřejná listina, podpisy na ní tedy musí být vlastnoruční. Dokument s podpisy přidanými na počítači neplatí a může být označen za falešný. „Od začátku jsme se domnívali, že s těmi doručenkami je nějakým způsobem fixlováno. Fixlují něco, co se reálně nestalo,“ řekl Hůle z Člověka v tísni.

Doručenky nebyly doručenky, tvrdí exekutor

Podezření umocnil fakt, že při odvolání, které dlužnice proti doručenkám podala, jí exekutor okamžitě vyhověl a v odůvodnění napsal, že poplatek mu nenáleží. Sám Podkonický ČT řekl, že na poplatek neměl nárok v této jedné konkrétní kauze, protože byl zrušen z procesních důvodů.

Jeho doručenky, na kterých je i výslovně uvedeno, že jde o doručenky, prý nebyly doručenky, ale jen jakási potvrzení, takže o veřejné listiny prý tedy nešlo. „Ten dokument můžete nazvat jakkoliv, kdy se posuzuje podle obsahu, co znamená,“ tvrdí Podkonický.

Exekutor argumentuje i soudním rozhodnutím, které mu prý elektronickou výrobu doručenek povolilo. „Již v roce 2013 mi dal za pravdu kárný senát Nejvyššího správního soudu, který právě tato elektronická potvrzení o doručování písemností posuzoval, že jsem neporušil v ničem zákon,“ obhajuje se.

Jenže soud, ke kterému už před deseti lety podal na Podkonického kárnou žalobu tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, řešil v první řadě to, zda skutečně došlo k fyzickému doručování písemností. Soud tehdy konstatoval, že opak se nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...