Fungování sněmovny by pomohla změna jednacího řádu, vůle k tomu ale chybí všem stranám, říká Kysela

29 minut
Jan Kysela v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Změnu politické kultury v Poslanecké sněmovně by mohla přinést změna jednacího řádu. K ní se ale nikdo nemá, protože je v opozici teď nebo v ní bude časem, a tak mu možnost rozsáhle obstruovat vyhovuje. V Interview ČT24 to řekl ústavní právník, poradce prezidenta republiky a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Míní, že by pomohlo, kdyby se čeští politici inspirovali modelem fungování parlamentu v Německu či Rakousku. K odmítnutí kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona v Senátu podotkl, že vnímá předěl v přístupu senátorů po nástupu nového prezidenta.

Poslanci minulý týden završili mnohatýdenní třetí čtení vládního konsolidačního balíčku. Opozice se snažila jeho přijetí co nejvíce oddálit – a nebylo to v tomto volebním období zdaleka poprvé. Obstrukce významně prodloužily přijetí dvou letošních důchodových novel, ale třeba i novelu zákona o střetu zájmů. Kvůli obstrukcím je prozatím u ledu například korespondenční volba. Dříve nepředstavitelných rozměrů nabývá často i prosté jednání o pořadu schůze.

Sněmovna tak občas působí paralyzovaně, což ovšem dává vzpomenout i na situace v minulém volebním období, kdy tehdejší opozice dlouhodobě blokovala některé vládou plánované kroky prostřednictvím přestávek klubů nebo kdy někteří poslanci předčítali z knih, třeba o biotopech.

Podle Jana Kysely by sněmovně prospěla úprava jednacího řádu. Ten vznikl v polovině 90. let za jiných podmínek, než jaké panují v české politice dnes. „Je hodně individualistický, což je dobově pochopitelné, protože má ještě v dobré paměti poměry před rokem 1989, kdy poslanci nebyli autonomní bytosti, nebyli nositeli politického programu nebo samostatné vůle,“ ozřejmil.

V současnosti by ale byl pro to, aby se pravidla pro jednání sněmovny naopak více koncentrovala na strany, respektive jejich kluby jako celky, v čemž lze vycházet z německého či rakouského modelu. „Německý nebo rakouský jednací řád jsou postaveny na tom, že existuje shoda na významu projednávaného bodu. Podle toho, jak je bod významný, stanoví se doba, která bude jeho projednávání věnována. Ta se poměrně rozdělí mezi frakce, přičemž zvýhodněny jsou opoziční,“ ozřejmil.

Každý obstruoval, obstruuje nebo obstruovat bude, vůle ke změně proto není

Potíž je však v tom, že vůli ke změně jednacího řádu české sněmovny není vidět. Podle ústavního právníka je to tím, že všem stranám nakonec vyhovuje možnost obstruovat. Buď ji využívají nyní, anebo ji využily v minulosti a opět využijí v budoucnu vzhledem k tomu, že se strany u vlády a v opozici střídají.

„Nemají velký zájem, aby změnili jednací řád do podoby, která se jim v určité konstelaci hodí, ale v jiné konstelaci by se jim hodit nemusela. Jelikož si všichni zaobstruovali, někteří obstruují a někteří čekají, že obstruovat budou, tak chuť dělat něco s obstrukcí je poměrně malá,“ shrnul.

Kysela ale míní, že poslanci, respektive vedení sněmovny, nevyužívají ani vše, co by využívat mohli. Předsedající podle něj například nevyužívají všech možností, jak usměrňovat debatu a nutit poslance, aby mluvili k věci.

„U nás je problém v tom, že předsedající nejsou aktivní – což je dáno tím, kdo to je, protože v podmínkách politicky rozdělené Poslanecké sněmovny předsedající vždy patří k nějaké skupině, k opozici, koalici. Poslanci na něj hledí tímto prizmatem, nechápou ho jako neutrálního strážce pravidel, ale mají vždy pocit, že hájí zájmy své party. To je důvod, proč předsedající nejsou příliš aktivní,“ popsal.

Po volbách lze změnit téměř vše

Jan Kysela připustil, že sám není příznivcem parlamentních obstrukcí. Míní, že principem parlamentní demokracie by mělo být, že opozice musí být slyšet, ale většina má právo vládnout. „Smyslem parlamentu není, aby všichni donekonečna mluvili o čemkoliv, co je napadne. Smyslem parlamentu, zejména tehdy, když je opřen o poměrný volební systém, který akcentuje roli politických stran, je, aby politické strany sdělily, jaké jsou jejich programové požadavky, programové cíle nebo výhrady. K tomu málokdy potřebujeme šest, osm, dvanáct, patnáct hodin.“

Za správnou by obstrukci považoval pouze v případě, kdy by hrozilo, že se vláda pokusí demontovat prvky demokratického státu. Takřka vše lze podle Kysely změnit ve chvíli, kdy se dosavadní opozice dostane do vlády. „Málokterá změna je nevratná, že to už nikdy nedokážete korigovat,“ podotkl.

Zablokování zákonodárného procesu menšinou považuje i za riziko pro pozitivní vnímání demokracie – ale i pro její fungování. „Ve chvíli, kdy by bylo jedno, kdo má většinu a kdo menšinu, tak nemusíme volby konat, abychom přepočítávali mandáty. Mám pocit, že většina má právo vládnout, opozice má právo být slyšena, ale nemá právo být vyslyšena,“ poukázal.

U Ústavního soudu záleží i na tom, kdo je zpravodajem

Sněmovní většina v některých případech řeší obstrukce, které oddalují závěrečné hlasování, tak, že stanoví pevný čas tohoto hlasování. K tomu se již v minulosti vyjádřil Ústavní soud, který v případě schvalování elektronické evidence tržeb rozhodl, že byl takový krok porušením jednacího řádu, zároveň to ale nepovažoval za důvod ke zrušení zákona.

Nynější opozice poukazuje na stanovení pevného času hlasování i v některých svých aktuálních podáních k Ústavnímu soudu. Zda uspěje, je podle Kysely těžké říct. Bude záležet na tom, zda soudci konstatují, že opozice měla, či neměla dost času vyjádřit své postoje, a právník vidí jako zásadní i osobu soudce zpravodaje. Připomněl, že například Eliška Wagnerová byla jako ústavní soudkyně vůči porušením pravidel jednání podstatně přísnější než třeba Jan Filip.

Kdyby ale Ústavní soud kvůli porušení jednacího řádu zákon zrušil, nelze podle Jana Kysely očekávat, že by okamžitě přestal platit. „Nejpravděpodobnější reakce Ústavního soudu je, že odloží vykonatelnost nálezu. Řekne: Sice to bylo protiústavně přijato, ale pokud to během půlroku, roku stihnete přijmout znovu, řádně, tak proti zákonu věcně nic nemám,“ shrnul.

Tím, že se opozice obrací s těmito argumenty na Ústavní soud, však znemožňuje to, aby se z pevného zařazení času hlasování stala parlamentní zvyklost. Kysela poukázal, že takové zvyklosti, které jsou v rozporu s jednacím řádem, ve sněmovně existují. Konkrétně se zmínil o přestávkách na jednání klubu. Podle zákona by se o nich mělo hlasovat. Fakticky je předsedající uděluje na požádání bez hlasování – a i přestávky strany někdy používají jako měkčí formu obstrukce.

Odmítnutí Simona

V souvislosti se svou rolí na Hradě, kde se mimo jiné podílí na doporučení kandidátů na ústavní soudce, vnímá velký a evidentní předěl v přístupu senátorů po nástupu Petra Pavla do funkce. Předtím podle něj horní komora nikdy tak zevrubně kandidáty neprověřovala.

Podle Kysely to může být tím, že přibývá senátorů s vlastní představou o vlastnostech ústavního soudce. „Ve chvíli, kdy se střetávají ty pozitivní představy, tak to nemusí dopadnout.“ Jako v případě Pavla Simona, kterého Senát ve středu odmítl.

Kysela ocenil, že senátoři srozumitelně dávali najevo své výtky. „My jsme o většině těch věcí věděli, pan Simon před námi nic nezamlčel,“ ujistil. Pavlovu poradnímu panelu se však zdálo, že Simonovy přednosti převažují. Kandidát, u něhož by nikdo neměl žádnou výtku, podle Kysely neexistuje. „Nevím, jestli je to chyba toho mechanismu,“ dodal k procesu výběru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hybatelé zlepšují život kolem sebe

Přibývá nadšenců, kteří ve volném čase zlepšují společenský život v obcích i ve vyloučených lokalitách. Pomáhá jim projekt Silnější hybatelé, který podporuje aktivní lidi. Nově třeba takzvané Severky, tedy skupinu žen z Ústeckého kraje, která se snaží bořit mýty o regionu a ukazuje ho v pozitivním světle.
před 3 hhodinami

Šéfka sněmovny Pekarová Adamová nebude obhajovat poslanecký mandát

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebude v letošních sněmovních volbách obhajovat poslanecký mandát. Své rozhodnutí zdůvodnila zdravotními problémy. Svou funkci šéfky TOP 09 dala v úterý k dispozici. Předsednictvo ji jednomyslně podpořilo, aby zůstala do listopadového sněmu. V čele dolní komory Pekarová Adamová zůstává.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Loni Češi vrátili skoro polovinu prodaných baterií. Naopak si nechávají staré mobily

Češi stále více odevzdávají použité baterie. Úroveň sběru se podle největší sítě za poslední dekádu zvedla téměř o pětinu. Loni lidé vrátili skoro polovinu prodaných baterií – nejčastěji tužkových. Naopak doma si poměrně často nechávají staré mobily a notebooky. Podle statistiků má starý mobilní telefon doma téměř polovina Čechů. U notebooků je to patnáct procent. „Ta baterie je lithium-iontová a časem může začít pracovat a může způsobit i požár. Pořád dost baterií končí ve směsném odpadu, což je pak problém na skládkách, ve spalovnách,“ uvedla specialistka sběrné sítě Ecobat Michaela Helclová.
před 11 hhodinami

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát spouští dotační program pro lidi zasažené povodněmi

Lidé z domů zaplavených během zářijových povodní mohou od úterního poledne žádat o podporu na obnovu svých zničených obydlí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) totiž spouští příjem žádostí o dotace z programu Živel 3, v jehož rámci lze získat až tři miliony korun na obnovu bydlení. Na program je vyčleněno celkem 3,5 miliardy korun. Z ostatních programů Živel mohou finance na obnovu po povodních čerpat především samosprávy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Bývalý protikorupční policista od soudu odešel s půlmilionovým trestem

Za podvod potrestal soud bývalého protikorupčního policistu Jindřicha Láta peněžitým trestem. Vinu i půlmilionový trest mu na konci loňského roku pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. Bývalý elitní policista sliboval podnikateli za úplatu ochranu před zákonem. Vyplývá to z rozsudků, které má ČT k dispozici. Soud potrestal také tři muže, kteří expolicistu podpláceli.
před 14 hhodinami
Načítání...