Z éry Miloše Zemana nelze dohledat celou řadu podkladů k důležitým rozhodnutím, jako byly milosti, jmenování soudců či generálů. Podle svědectví některé klíčové dokumenty zřejmě vůbec nevznikaly. „Nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ odpověděl bývalý prezident Zeman na dotaz Reportérů ČT. Případu se věnovaly Barbora Loudová a Zuzana Černá.
Na Hradě chybí záznamy o Zemanových krocích. Zřejmě ani nevznikaly, zjistili Reportéři ČT
Reportéři ČT: Dokumenty v archivu Hradu (zdroj: ČT)
Archiv Kanceláře prezidenta republiky uchovává záznamy týkající se hlavy státu a běžného fungování úřadu. Patří mezi ně i podklady k důležitým rozhodnutím, jako jsou milosti nebo jmenování soudců a generálů, projevy prezidenta nebo dokumenty o chodu jeho domácnosti.
Z éry Miloše Zemana nelze dohledat řadu z nich. „Problémem je právě to, že ty dokumenty nevznikaly,“ řekl bývalý vedoucí Archivu kanceláře prezidenta republiky Jakub Doležal. „To je taková ta šedá zóna, která pak neumožňuje dohledávat, kdo má za co zodpovědnost, kdo co nařídil a proč se co děje.“
Výtky nebo pokyny se velmi často zadávaly pouze ústně, dodal bývalý zaměstnanec archivu David Lorenc.
Nuly
Reportéři ČT si vyžádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím přehled dokumentů, které z desetileté éry Miloše Zemana na Hradě existují. Tabulka obsahuje spisové znaky, tedy jednotlivé kapitoly, ve kterých by měl být prezidentský archiv vedený.
„Pohybujeme se někde mezi nulou a jednocifernými čísly,“ řekl k počtu vydaných dokumentů za dané roky lektor spisové služby z Institutu pro správu dokumentů Tomáš Bezouška. „To svědčí o tom, že ty dokumenty buď nejsou vůbec evidovány, nebo byly evidovány nesprávně, což je skoro stejně velký problém, jako když evidovány nejsou, protože pak už je nikdo nenajde,“ vysvětlil.
Příkladem chybějících záznamů jsou dokumenty spojené se jmenováním generálů. Ty vykazují nuly i v letech, kdy objektivně generálové jmenováni byli. Například v případě ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky přišly Zemanovi návrhy na jeho povýšení na generála sedmkrát, v některých letech o tom ale chybí všechny záznamy.
Zeman přitom povyšoval během výkonu svého úřadu také vojáky, policisty nebo hasiče. Celkem šlo o desítky lidí, v tabulce je ale jenom pět záznamů. Minimum záznamů na Hradě zůstalo také v souvislosti s přijímáním zahraničních delegátů.
Místo dvaceti šesti jen dvě milosti
Podobně špatná situace panuje ohledně udílení milostí. Kolonka zaznamenávající výsostné prezidentské pravomoci eviduje za deset let jen dva případy. Milostí přitom Zeman rozdal celkem dvacet šest. Naopak velký počet dokumentů je evidován v řádku amnestie či odpuštění trestů. Je tak možné, že došlo k chybnému sloučení spisových značek.
„Svědčí to o tom, že ta agenda není správně zpracovávána ve spisové službě, protože objektivně muselo proběhnout větší množství dokumentů. Minimálně muselo projít nějaké množství žádostí o milosti, které v té evidenci prostě nejsou,“ prohlásil Bezouška.
Zeman omilostnil například na doživotí odsouzeného nájemného vraha Jiřího Kajínka, svého podřízeného z Lánské obory Miloše Baláka, podnikatele Pavla Podroužka odsouzeného za řízení v opilosti, manželku bývalého premiéra Janu Nečasovou, která zneužívala vojenskou rozvědku, nebo společnost Energie – stavební a báňská, potrestanou za manipulování zakázek v Lánech.
Podivné vedení
Vytvoření a založení dokumentů prezidentské kanceláři ukládá zákon o spisové službě, stejně jako jiným správním úřadům. „Já nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ opáčil Zeman na dotaz Reportérů ČT. Prohlásil také, že se v úředních věcech rozhodoval na základě informací, které měl, bez vysvětlení, kde záznamy jsou.
„Je to vizitka toho úřadu, který pan prezident vedl,“ podotkl Bezouška. „Pořád je to jedna z klíčových aktivit toho úřadu, která by měla být v souladu s legislativou. A pokud tomu tak není a on jako vedoucí nebo představený toho úřadu říká, že ho to nezajímá, tak to kreslí nepěkný obrázek o té kanceláři jako takové,“ dodal.
Zaměstnanci archivu na špatné vedení spisové služby dlouhodobě upozorňovali, například i veřejně ve svých výročních zprávách. Tehdejší vedoucí archivu Doležal byl posléze ze své funkce odvolán.
Fungováním Zemanovy prezidentské kanceláře se chtějí zabývat i poslanci napříč stranami. Měla by vzniknout speciální komise. Předmětem vyšetřování má být především skartace materiálu o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.
Dále se zákonodárci chtějí zabývat „podivnými majetkovými machinacemi a podezřelým zadáváním zakázek v Lesní správě Lány“ a „nedůstojným chováním k zaměstnancům v Kanceláři prezidenta republiky, které zahrnovaly i hrubý nátlak“. O dění na Hradě se zajímal také Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho zatím nezveřejněná zjištění vyšetřuje policie.