Senátní výbory jsou proti příchodu Simona na Ústavní soud. Pavel si za nominací stojí

Události: Senátní výbory nepodpořily nominaci Simona na ústavního soudce (zdroj: ČT24)

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.

Zatímco ústavně-právní výbor Senátu se postavil proti nominaci hlavy státu na ústavního soudce již potřetí, lidskoprávní výbor ji odmítl poprvé. Předchozí dva kandidáty, s nimiž měl problém ústavně-právní výbor – Danielu Zemanovou a Josefa Baxu – i přes negativní stanovisko plénum na Ústavní soud nakonec poslalo, u Pavla Simona rozhodnutí teprve padne. Stanoviska obou výborů byla ovšem jednoznačná. V ústavně-právním podpořili kandidaturu tři z osmi členů, v lidskoprávním jen jeden z pěti. Simon se tak stal prvním Pavlovým adeptem na ústavního soudce, kterého nedoporučil ani jeden z výborů.

V minulosti už Senát několikrát doporučení výborů nevyslyšel. „Ty kauzy nejsou až natolik závažné, že by měly bránit tomu, aby se pan Simon stal ústavním soudcem,“ míní člen senátního ústavně-právního výboru Zdeněk Hraba (za ODS a TOP 09).

„Nadále jsem přesvědčen, že doktor Simon je vhodným kandidátem, o stažení návrhu na jeho schválení proto neuvažuji. Ani vysoké odborné kvality pana doktora Simona bohužel nebyly pro výbory dostatečným argumentem pro jeho podporu. Svůj návrh senátorům blíže představím za týden na jednání pléna Senátu,“ reagoval Pavel.

Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Část senátorů mu vyčítá, že některá rozhodnutí, na nichž se podílel, neobstála před Ústavním soudem. Soudce ale již dříve naopak uvedl, že jím připravená rozhodnutí Nejvyššího soudu vykazují při přezkoumávání ústavními soudci nadstandardní úspěšnost.

Senátorka Hana Kordová Marvanová (za SPOLU) rovněž kritizovala Simonův postoj k odškodňování. Je podle ní v rozporu s přístupem Ústavního soudu, podle něhož stát musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů. „Domnívám se, že u ústavního soudce je stěžejní, jak by dbal na ústavní práva občanů. A to je ten největší problém, který já tady vidím,“ řekla Kordová Marvanová.

Soudce se bránil tím, že nedošlo k politické debatě o míře odškodnění a že v původních zemích EU stát odškodňuje podle míry zavinění. „V žádném případě nejsem formalistickým soudcem, věřím ve férový proces,“ řekl.

„Myslím si, že je velmi důležité, aby stát odškodňoval újmy, které způsobí výkonem veřejné moci. Jediné, co mně chybí v naší zemi, je debata o tom, do jaké míry a v jakém rozsahu. Mluvil jsem o tom, že v různých státech v Evropě je to upraveno různě. Někdy je odpovědnost velmi široká, jako je to třeba u nás, někdy je poměrně úzká,“ uvedl Simon po jednání výborů.

Po slyšení ve výboru také poznamenal, že se domnívá, že senátoři chybně vnímají roli Nejvyššího soudu i jeho samotného v rozhodování. „Nejvyšší soud nikoho neodškodňuje, od toho jsou soudy prvního stupně a soudy odvolací. Nejvyšší soud je od toho, aby zodpovídal složité právní otázky, které nemusí ve výsledku vést k odškodnění nebo neodškodnění. Takže to je nepochopení role Nejvyššího soudu a zároveň mé role v Nejvyšším soudu. Nejvyšší soud nerozhoduje samosoudcovsky, ale rozhoduje v senátu,“ shrnul.

Dva senátní výbory nepodpořily Pavla Simona do ÚS (zdroj: ČT24)

Působení ve firmě manželky

Kritice čelil také kvůli působení ve společnostech své manželky. „Nepřesvědčil nás o některých svých krocích, o některém svém jednání. Pro mě především v té oblasti, která se týkala jeho podnikatelských aktivit,“ sdělil předseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Růžička (za ODS a TOP 09).

Simon uvedl, že ve firmách působil jen jako lektor jógy, a upozornil, že svůj podíl nedávno převedl na manželku. Podle kritiků ale firmy také propagoval. Místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK/STAN) jej obvinil, že konal výdělečnou činnost. Podle Kordové Marvanové by se měl Simonovým podnikáním zabývat Nejvyšší soud na základě kárné žaloby.

Simon oponoval, že zákon neporušil. „Mít podíl v obchodní korporaci podnikání není, mít obchodní podíl znamená vlastnit majetek,“ řekl. Zdůraznil, že příjmy měl v souladu se zákonem jen za přednášky.

Simonovo vysvětlení nepovažoval za přesvědčivé další místopředseda výboru Jan Holásek (za SEN 21), obzvlášť když jde o kandidaturu na ústavního soudce. „Jedna věc je u podnikání, respektive výdělečné činnosti ryze formální stránka litery zákona, a potom je pohled obecnější, který na kandidáta soudce ústavního soudu je nutno klást. Myslím, že argumenty, které tam padaly, byly – bohužel pro pana kandidáta – argumenty pádnými,“ řekl.

Kandidát na ústavního soudce naopak podotkl, že neudělal nic špatného. „Nemám důvod se obhajovat, neudělal jsem nic špatného, jen vysvětlovat,“ uvedl soudce. Všechny nesoudcovské aktivity by v případě zvolení řešil s vedením Ústavního soudu. Ujistil také, že v případě zvolení hodlá upravit věci, které se týkají jeho podnikání.

Zkratka „Dr.“

Senátorka Kordová Marvanová se při jednání pozastavila i nad tím, že Simon se v materiálech týkajících se výuky jógy tituluje zkratkou „Dr.“, nikoli celým právnickým titulem. Míní, že tím může zájemce mást, že je lékařem.

Soudce to vysvětloval tím, že nechtěl, aby se na něj klienti obraceli s právními problémy. „Tvrdil, že nechtěl, aby lidé věděli, že je právník, jako JUDr., a na druhou stranu tvrdil, že ho vůbec nenapadlo, že si lidé budou myslet, že to je lékař, jako MUDr. Při zaměření té společnosti to muselo napadnout úplně každého,“ kritizoval Canov.

„Nebylo to na první straně webu. Vůbec si nemyslím, že jsem tím někoho mohl uvést v omyl ohledně toho, že jsem lékař,“ hájil se Simon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Silný vítr zkomplikoval provoz na železnici

Silný vítr ve čtvrtek večer zkomplikoval dopravu na železnici, popadané stromy zastavily provoz na několika tratích, zejména na západě Čech kolem Plzně a v jižních Čechách. Meteorologové ve výstraze varovali, že vítr může v nárazech dosáhnout rychlosti až sedmdesát kilometrů v hodině. Na mokrých silnicích se s výjimkou jižní Moravy může tvořit i náledí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

I níže položená lyžařská střediska hlásí dobré podmínky. Čeká se další sněžení i ochlazení

Na rozdíl od předchozích dvou zim přinesla ta letošní dobré podmínky pro lyžaře i na níže položených sjezdovkách. Znamená to větší dostupnost, protože malé areály jsou blíže městům a jezdí se v nich za nižší ceny. Desítky centimetrů sněhu leží i na některých kopcích ve středních Čechách. V dalších oblastech čekají na silnější mrazy, které mají přijít o víkendu. S prudkým ochlazením a silným větrem může ale náledí komplikovat cestování hlavně na silnicích.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrálo „překonávání překážek“ z olympiády

Nejlepší fotografií roku 2024 je v soutěži Czech Press Photo snímek z atletických závodů na olympijských hrách v Paříži. Pořídil ho Petr David Josek, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Vítězný snímek uspěl v konkurenci čtyř a půl tisíc prací od více než 250 fotografů. „Právě tento snímek připomněl porotě původního ducha her: výjimečnost, respekt a přátelství – usilovat o neustálý pokrok, zachovávat lidskou důstojnost, rozvíjet se v harmonii a povzbuzovat úsilí. Olympijské hry jsou také symbolem dřiny a odvahy. Bez úsilí se skvělých výsledků nedá dosáhnout. A právě překonávání překážek je víc než symbolické,“ uvedl k vítězi předseda poroty Petr Mlch. Ceny se udělovaly celkem v osmi kategoriích. Oceněné fotografie představí do 23. dubna výstava v Národním muzeu v Praze.
před 7 hhodinami

Železniční knedlíkové expresy končí

Končí legendární jídelní vozy ve vlacích mezi Prahou a Hamburkem. Němci jsou přezdívané jako knedlíkový expres. Třicet let staré vagóny už nezvládají vyšší rychlost na modernizované trati. Nahradí je nové bufety. Změnu řeší i zahraniční média a vyzývají čtenáře, aby si poslední jízdy ještě užili.
před 7 hhodinami

Část senátorů chce smlouvu s Vatikánem poslat Ústavnímu soudu

Část senátorů chce poslat smlouvu mezi Českem a Vatikánem ještě před jejím schvalováním v horní parlamentní komoře k Ústavnímu soudu, zjistila ČT. Někteří senátoři totiž mají pochybnosti, jestli smlouva příliš neposiluje práva katolické církve v české společnosti, například v otázce zpovědního tajemství.
před 7 hhodinami

Českým nemocnicím chybí infuzní roztoky, klíčovou továrnu v USA zničil hurikán

Zdravotníkům chybí roztoky, ve kterých se ředí léky do infuzí. Podle ministerstva to způsobila panika na trhu po tom, co kvůli hurikánu v USA přestala fungovat továrna jednoho z hlavních výrobců. Nemocnice napříč Evropou začaly dostupné zboží masivně skupovat. Dodávky do Česka budou podle resortu ještě několik měsíců sice plynulé, ale nižší.
před 7 hhodinami

Pošta prodala loni majetek za miliardu, pobočku v Jindřišské zatím ne

Česká pošta si najala reklamní agenturu, která má pomoci s dosud neúspěšným prodejem budovy v Jindřišské ulici v Praze. Její cenu státní podnik odhaduje na 1,5 miliardy korun. Zároveň pošta pokračuje v prodeji dalších nevyužívaných budov. Loni prodala majetek zhruba za miliardu korun. Jde hlavně o prostory po zrušených pobočkách. Ty už našly po roce a půl často jiné využití.
před 8 hhodinami

Na silnicích loni zemřelo nejméně lidí od doby, kdy se vedou statistiky

Na českých silnicích zemřelo v loňském roce 438 lidí, což je o sedmnáct méně než v roce 2023. Počet obětí je nejnižší od roku roku 1961, od kdy policie vede souvislé statistiky. Dopravních nehod policisté zaznamenali 92 217, o 2728 méně než o rok dříve. Snížil se také počet těžce zraněných, kterých bylo 1609.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...