Před 55 lety se českoslovenští komunisté sklonili před Brežněvem. S invazí nesouhlasil jen Kriegel

3 minuty
Události: Přijetí Moskevského protokolu v Československu
Zdroj: ČT24

Podpis takzvaného moskevského protokolu je jednou z černých chvil moderních československých dějin. Dokument, kterým tuzemští komunističtí politici v srpnu 1968 fakticky stvrdili okupaci, podrobili se Sovětskému svazu a popřeli výsledky pražského jara, bývá často charakterizován jako potupná kapitulace. Z dvaceti vrcholných politiků vládnoucí KSČ ho nepodepsal jediný –⁠ předseda Národní fronty František Kriegel. Většinový souhlas ale potvrdil, že Československo i nadále zůstane sovětským vazalem.

Podpisem protokolu začala v Československu tzv. normalizace, tedy zrušení reformních výdobytků politického uvolnění během pražského jara, potrestání jeho představitelů a podporovatelů a podřízení se vůli sovětských vůdců v čele s Leonidem Brežněvem, jimž sekundovali oportunisté a dogmatičtí stalinisté z konzervativního křídla KSČ.

Normalizace mimo jiné znamenala propouštění ze zaměstnání, politické čistky, obnovení cenzury, potlačení svobod včetně uměleckých projevů, policejní represe a špehování občanů, zrušení mnoha zájmových a politických organizací či uzavření hranic. Výsledkem byl také oficiální souhlas s pobytem okupačních sovětských vojsk.

Moskevský protokol byl vyvrcholením sovětské snahy na ovládnutí situace v Československu. Vojenská okupace byla jen jednou částí plánu. Druhou částí mělo být ovládnutí orgánů státní moci, které se podařilo právě pod nátlakem v Moskvě.

Internace nepohodlných

Hned během první noci okupace bylo několik vedoucích politiků –⁠ šéf komunistů Alexander Dubček, premiér Oldřich Černík, předseda parlamentu Josef Smrkovský, šéf Národní fronty František Kriegel a Josef Špaček –⁠ internováno a odvezeno mimo území ČSSR.

Okupantům se ale nepodařilo získat podporu prezidenta Ludvíka Svobody a instalovat kolaborantskou „dělnicko-rolnickou vládu“, která by zajistila politickou legitimitu intervence. Za této situace Kreml souhlasil se Svobodovou nabídkou, že přijede jednat do Moskvy výměnou za návrat internovaných politiků.

Do Moskvy 23. srpna odletěli kromě prezidenta i Gustáv Husák, Martin Dzúr, Bohuslav Kučera, Milan Klusák, Jan Piller, Alois Indra, Jozef Lenárt a Vasil Biľak. K moskevským rozhovorům se později připojili internovaní politici a delegaci dále rozšířili např. Zdeněk Mlynář a Miloš Jakeš.

V kompletním složení se delegace sešla pouze 26. srpna, v ostatních dnech Sověti „domlouvali“ Čechoslovákům buď individuálně, nebo ve skupinkách. Ti přitom nebyli jednotní –⁠ vedle protagonistů pražského jara v čele s Dubčekem byli v Moskvě kolaborantští politici (Husák, Indra, Biľak, Jakeš).

„Jsme povinni nalézt řešení“

Krátce po příletu měl Svoboda rozhovor se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem, ve kterém prezident podle historika Antonína Benčíka řekl: „Vrátit Dubčeka do Prahy. On vezme vinu na sebe a vzdá se všech funkcí. Jestli se funkcí vzdá, bude to pro nás pro všechny lépe.“

Vyjednávací mantinely ukázalo vystoupení sovětského premiéra Alexeje Kosygina na setkání s členy Svobodovy mise: „SSSR nemohl trpět, aby měl pod rukou Československo, které se dalo na cestu ke kapitalismu… Jsme povinni nalézt řešení –⁠ jinak bude v ČSSR občanská válka. Odpovědnost ponesete pouze vy, zejména Dubček. Jsou jen dvě alternativy: buď válka, nebo dohoda.“

Sovětské požadavky byly jasné –⁠ přijetí okupace a prohlášení o neplatnosti mimořádného 14. sjezdu KSČ, který se 22. srpna sešel v Praze-Vysočanech. Sjezd, který se konal v jedné z hal společnosti ČKD v utajení před okupačními vojsky, mimo jiné odmítl porušení suverenity země a žádal okamžité stažení cizích vojsk. Delegáti zvolili nový ústřední výbor v čele s Dubčekem, ve vedení strany ztratili svá místa kolaboranti s okupační sovětskou mocí (Indra, Lenárt, Kolder, Biľak). Sjezd, v jehož čele Dubčeka zastoupil ekonom Věněk Šilhán, se také podílel na řízení občanského odporu proti okupaci.

Sovětská nadvláda

Nátlak Brežněva a spol., podpořený emotivním apelem prezidenta Svobody, nakonec slavil úspěch. Sověti si ovšem přáli mít podpisy všech přítomných, tedy i Kriegela. Ten však odolal i nátlaku svých krajanů a nepodepsal. „Co se mnou mohou udělat? Pošlou mě na Sibiř, nebo mě dají zastřelit. S tím já počítám a kvůli tomu to nepodepíšu,“ prohlásil. Na Sibiř sice poslán nebyl, ale později byl vyloučen z KSČ a odstraněn z veřejných funkcí.

Moskevský protokol znamenal faktický konec pražského jara. V textu se již objevuje termín „normalizace“ poměrů v zemi, včetně zastavení činnosti „antisocialistických“ organizací i provedení „nutných kádrových opatření ve vedení tisku, rozhlasu a televize“.

Protokol prohlásil 14. sjezd KSČ za neplatný a neobsahoval datum odchodu vojsk. Českoslovenští politici se zavázali žádat vypuštění projednávání tzv. československé otázky z programu Rady bezpečnosti OSN. Koncem srpna protokol schválil ÚV KSČ. Následné normalizační období ukončil až listopad 1989.

„Dubček a další se zavázali, že pacifikují odpor, který po celý týden v Československu existoval a že to zařídí tak, aby výsledky vysočanského sjezdu nebyly platné, aby celý sjezd byl prohlášen za neplatný. A také že teď už opravdu provedou zásadní personální opatření a že bude zavedena nějakým způsobem cenzura,“ řekl v roce 2018 Českému rozhlasu ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu již před výborem vyjádřil, ale s novináři nemluvil. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem by výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01AktualizovánoPrávě teď

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
před 1 hhodinou

Vémola byl podle policie součástí rozsáhlé pašerácké sítě

Karel Vémola, stíhaný od loňského prosince za organizovanou drogovou trestnou činnost, byl podle kriminalistů součástí rozsáhlé pašerácké sítě. Tu policisté odhalili při operaci s krycím názvem Padrino. V kauze čelí obvinění pět lidí, tři z nich jsou ve vazbě. Vémola mohl podle zprávy Národní protidrogové centrály ve skupině plnit roli koordinátora.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dvacet tisíc eur za prohru. Reportéři ČT získali svědectví o podvodech ve fotbale

Za jeden zápas nabídka i dvacet tisíc eur pro několik hráčů. Sázkařské mafie po celém světě ve sportu operují s miliardami, často dochází k praní špinavých peněz. To, že se ovlivňují fotbalové zápasy kvůli sázkám – v uplynulých letech v Česku nejčastěji ve třetí lize –, už v reportážích několikrát zaznělo. Reportéři ČT nyní získali nová exkluzivní svědectví, která detailně popisují, jak tyto sázkařské gangy fungují. Nejde jen o ovlivňování jednotlivých zápasů. Tyto skupiny se snaží také infiltrovat celý klub zevnitř jako skrytí investoři. Takový případ objevili i v Česku. Natáčela Adéla Paclíková.
před 1 hhodinou

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho člověka a sebe a dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 3 hhodinami
Načítání...