Zákon k reformě penzí předloží Jurečka v září, náročné profese doplní později

Návrh zákona s reformními změnami penzí předloží ministerstvo práce a sociálních věcí v září. Úprava dřívějších důchodů pro náročné profese v chystané novele zatím nebude, jelikož se podle resortu nestihne dokončit. Do normy by se pak tato část měla doplnit při projednávání ve vládě nebo ve sněmovně, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by měl kabinet předlohu dostat do konce roku, jednotlivá opatření by pak měla začít platit od roku 2025. Ministerstvo v současné době pracuje na revizi dávek či jejich digitalizaci, dokončuje také výběr nového generálního ředitele Úřadu práce.

„Termíny za nás platí. Děláme všechny kroky tak, abychom v září poslali návrh do meziresortního připomínkového řízení a do konce roku předlohu projednala vláda,“ uvedl Jurečka. Podle něj ale reformní návrh nebude teď obsahovat úpravu dřívějších penzí pro náročné profese.

„Nastavit správně náročné profese není banální. Trvá to minimálně čtyři měsíce. Je možné, že se návrh dokončí a legislativně dopíše při jednání na vládě nebo ve druhém čtení ve sněmovně. Náročné profese nestihneme mít napsané, abychom je předkládali v návrhu v září. Nechci celý běh zastavit a čekat na přesnou definici pro náročné profese. To by se to celé posunulo,“ upřesnil ministr.

Zvýšit se má garantovaná penze

Podle vládních plánů by se měl penzijní věk nastavit podle očekávané doby dožití každý rok lidem, kterým bude 50 let. Nové důchody by měly být o něco nižší než v současnosti, část peněz by si lidé měli na stáří naspořit. Garantovaná penze by měla činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Manželé by mohli mít společný vyměřovací základ pro výpočet penze. Za dobu mateřské a rodičovské či za dobu péče o blízké by se zohlednily fiktivní odvody, a to z průměrné mzdy. Většina kroků se začne zavádět od roku 2025.

Upravená pravidla valorizací a předčasných penzí mají platit od příštího roku, změny odvodů u živnostníků a dohodářů pak nejspíš od pololetí 2024. Jurečka v úterý řekl, že by se mohl „doladit“ ještě návrh úprav spoření na stáří. Peníze z něj by se měly vyplácet postupně v pravidelných částkách.

Loni do penzí putovalo téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Za letošní rok by výdaje na důchody mohly převýšit příjmy zhruba o 80 miliard korun. Beze změn by v polovině století mohl v dnešních částkách deficit činit kolem 350 miliard korun, podotkl už dřív šéf resortu práce. Opatření mají propad zmírnit.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) představil svou důchodovou reformu 11. května. Obsáhlejší novela má upravit důchodový věk, výpočet nových penzí, výši garantovaného důchodu či dřívější penze náročných profesí. Vláda zatím přišla s novelou, která zpomaluje tempo valorizace penzí a zpřísňuje pravidla předčasných důchodů. Projednat návrh má ještě Senát. Se změnami však nesouhlasí opozice.

Podle ní návrh nepředstavuje reformu, ale jen úpravu parametrů. Někteří opoziční politici mluví o tom, že „vláda okrádá důchodce“ a zadlužování státu chce řešit na jejich úkor. Kabinet poukazuje na výrazný růst penzí k dorovnání inflace. Průměrný důchod od České správy sociálního zabezpečení letos v červnu činil 20 233 korun, na konci roku 2021 to bylo 15 425 korun. Jurečka zopakoval, že další přidání bude v lednu a průměrná starobní penze by po něm měla překročit 20 700 korun.

Jurečka chce místo ředitele Úřadu práce obsadit od září

Výběrové řízení na post generálního ředitele Úřadu práce se podle ministra Jurečky dokončuje. Ministerstvo prý pracuje na revizi dávek, jejich digitalizaci, využití dat z jiných informačních systémů či snadnějším vyřizování a zpracovávání příspěvků. Umožnit by to mělo i případné snížení počtu úředníků. Mluvčí resortu Eva Davidová uvedla, že se do výběhového řízení na pozici šéfa úřadu práce přihlásili tři uchazeči a tři uchazečky. Jedna z nich podmínky nesplnila a byla vyřazena. Místo je neobsazené od poloviny února, kdy Jurečka odvolal tehdejšího šéfa úřadu Viktora Najmona.

Jurečka už dřív řekl, že by nové vedení mělo dokončit proměnu instituce v klientsky vstřícný úřad, který by byl plně digitalizovaný. Úředníci by si údaje zjišťovali ze státních systémů a registrů, nemusel by je dokládat žadatel. Posílit by se měl individuální přístup.

Ministerstvo chystá také revizi dávek. Jurečka v úterý oznámil, že se propojí systémy sociální podpory, hmotné nouze a zaměstnanosti. Resort chce mít i přesnější informace o příjmech žadatelů a členů jejich rodin, a to případně o bankovních účtech. Evidovat plánuje pracovníky na dohodu a jejich výdělky. Ministerstvo školství by mělo vytvořit registr studentů. Vyřizování a zpracování příspěvků se díky digitalizaci a využití dat různých institucí má usnadnit a zrychlit.

Podle Jurečky se ukazuje, že v některých místech jsou v pobočkách úřadů práce „kapacity naddimenzované“, počty pracovníků by se tak případně mohly snížit. Návrh zákona s úpravou dávkového systému chce mít ministr na začátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Média budou mít nezávislost, ujišťuje Babiš

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.
05:53Aktualizovánopřed 12 mminutami

Způsob jednání o poplatcích dle Pavla budí pochyby o záměrech předkladatelů

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal v sobotu odpoledne na síti X prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.
14:15Aktualizovánopřed 37 mminutami

Krajně neobvyklé, hodnotí analytici a politologové noční jednání o poplatcích

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.
13:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 7 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 7 hhodinami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje stávající poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění veřejnoprávních médií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.