Zákon k reformě penzí předloží Jurečka v září, náročné profese doplní později

Návrh zákona s reformními změnami penzí předloží ministerstvo práce a sociálních věcí v září. Úprava dřívějších důchodů pro náročné profese v chystané novele zatím nebude, jelikož se podle resortu nestihne dokončit. Do normy by se pak tato část měla doplnit při projednávání ve vládě nebo ve sněmovně, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by měl kabinet předlohu dostat do konce roku, jednotlivá opatření by pak měla začít platit od roku 2025. Ministerstvo v současné době pracuje na revizi dávek či jejich digitalizaci, dokončuje také výběr nového generálního ředitele Úřadu práce.

„Termíny za nás platí. Děláme všechny kroky tak, abychom v září poslali návrh do meziresortního připomínkového řízení a do konce roku předlohu projednala vláda,“ uvedl Jurečka. Podle něj ale reformní návrh nebude teď obsahovat úpravu dřívějších penzí pro náročné profese.

„Nastavit správně náročné profese není banální. Trvá to minimálně čtyři měsíce. Je možné, že se návrh dokončí a legislativně dopíše při jednání na vládě nebo ve druhém čtení ve sněmovně. Náročné profese nestihneme mít napsané, abychom je předkládali v návrhu v září. Nechci celý běh zastavit a čekat na přesnou definici pro náročné profese. To by se to celé posunulo,“ upřesnil ministr.

Zvýšit se má garantovaná penze

Podle vládních plánů by se měl penzijní věk nastavit podle očekávané doby dožití každý rok lidem, kterým bude 50 let. Nové důchody by měly být o něco nižší než v současnosti, část peněz by si lidé měli na stáří naspořit. Garantovaná penze by měla činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Manželé by mohli mít společný vyměřovací základ pro výpočet penze. Za dobu mateřské a rodičovské či za dobu péče o blízké by se zohlednily fiktivní odvody, a to z průměrné mzdy. Většina kroků se začne zavádět od roku 2025.

Upravená pravidla valorizací a předčasných penzí mají platit od příštího roku, změny odvodů u živnostníků a dohodářů pak nejspíš od pololetí 2024. Jurečka v úterý řekl, že by se mohl „doladit“ ještě návrh úprav spoření na stáří. Peníze z něj by se měly vyplácet postupně v pravidelných částkách.

Loni do penzí putovalo téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Za letošní rok by výdaje na důchody mohly převýšit příjmy zhruba o 80 miliard korun. Beze změn by v polovině století mohl v dnešních částkách deficit činit kolem 350 miliard korun, podotkl už dřív šéf resortu práce. Opatření mají propad zmírnit.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) představil svou důchodovou reformu 11. května. Obsáhlejší novela má upravit důchodový věk, výpočet nových penzí, výši garantovaného důchodu či dřívější penze náročných profesí. Vláda zatím přišla s novelou, která zpomaluje tempo valorizace penzí a zpřísňuje pravidla předčasných důchodů. Projednat návrh má ještě Senát. Se změnami však nesouhlasí opozice.

Podle ní návrh nepředstavuje reformu, ale jen úpravu parametrů. Někteří opoziční politici mluví o tom, že „vláda okrádá důchodce“ a zadlužování státu chce řešit na jejich úkor. Kabinet poukazuje na výrazný růst penzí k dorovnání inflace. Průměrný důchod od České správy sociálního zabezpečení letos v červnu činil 20 233 korun, na konci roku 2021 to bylo 15 425 korun. Jurečka zopakoval, že další přidání bude v lednu a průměrná starobní penze by po něm měla překročit 20 700 korun.

Jurečka chce místo ředitele Úřadu práce obsadit od září

Výběrové řízení na post generálního ředitele Úřadu práce se podle ministra Jurečky dokončuje. Ministerstvo prý pracuje na revizi dávek, jejich digitalizaci, využití dat z jiných informačních systémů či snadnějším vyřizování a zpracovávání příspěvků. Umožnit by to mělo i případné snížení počtu úředníků. Mluvčí resortu Eva Davidová uvedla, že se do výběhového řízení na pozici šéfa úřadu práce přihlásili tři uchazeči a tři uchazečky. Jedna z nich podmínky nesplnila a byla vyřazena. Místo je neobsazené od poloviny února, kdy Jurečka odvolal tehdejšího šéfa úřadu Viktora Najmona.

Jurečka už dřív řekl, že by nové vedení mělo dokončit proměnu instituce v klientsky vstřícný úřad, který by byl plně digitalizovaný. Úředníci by si údaje zjišťovali ze státních systémů a registrů, nemusel by je dokládat žadatel. Posílit by se měl individuální přístup.

Ministerstvo chystá také revizi dávek. Jurečka v úterý oznámil, že se propojí systémy sociální podpory, hmotné nouze a zaměstnanosti. Resort chce mít i přesnější informace o příjmech žadatelů a členů jejich rodin, a to případně o bankovních účtech. Evidovat plánuje pracovníky na dohodu a jejich výdělky. Ministerstvo školství by mělo vytvořit registr studentů. Vyřizování a zpracování příspěvků se díky digitalizaci a využití dat různých institucí má usnadnit a zrychlit.

Podle Jurečky se ukazuje, že v některých místech jsou v pobočkách úřadů práce „kapacity naddimenzované“, počty pracovníků by se tak případně mohly snížit. Návrh zákona s úpravou dávkového systému chce mít ministr na začátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánoPrávě teď‌‌

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 15 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 17 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.