Důchodový systém je v pololetí v deficitu přes čtyřicet miliard korun

Schodek systému důchodového pojištění přesáhl letos za první pololetí čtyřicet miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký jako za celý krizový covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.

Výdaje za prvních šest měsíců se meziročně zvedly o 56,5 miliardy korun, tedy o pětinu, a dosáhly 345,53 miliardy. Rostou i příjmy, na pokrytí penzí ale nestačí. Proti loňskému prvnímu pololetí se na odvodech vybralo 305,2 miliardy korun, tedy o 26,5 miliardy víc. Propad činil 40,33 miliardy.

Důchody se zvedly kvůli inflaci naposledy v červnu. Vláda kvůli prudkému růstu výdajů a zadlužování prosadila nižší přidání. I tak se počítá v důchodovém pojištění pro letošek s deficitem zhruba 80 miliard korun, na penze se má vyplatit asi 690 miliard korun. Je to zhruba třicet procent státních výdajů.

Opoziční ANO si na snížení valorizace stěžuje u Ústavního soudu. Jeho politici mluví o obírání důchodců.

Dosud nejhorší byl rok 2013 po minulé ekonomické krizi. Tehdy roční schodek při nižší vyplacené sumě a menším výběru pojistného dosáhl 55,1 miliardy korun. V pololetí činil tehdejší deficit 23,87 miliardy korun, což odpovídalo zhruba 14,5 procenta tehdejších příjmů. Nyní je deficit na úrovni asi dvanácti procent pololetních příjmů.

Podle ministerstva financí schodek důchodového systému neznamená, že stát na výplatu penzí nemá. „Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí,“ popsal resort financí.

Valorizace a výchovné

Navyšování vydané sumy na penze loni a letos výrazně zrychlily mimořádné valorizace k dorovnání inflace. K propadu teď přispělo také vyplácení takzvaného výchovného. Tento bonus 500 korun za dítě má v tomto roce stát asi 19 miliard korun, v dalších letech suma poroste.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) označila výchovné za nekoncepční nástroj, který politici před posledními sněmovními volbami prosadili bez zajištění příjmů. Opatření je tedy na dluh. NERV ho doporučovala nezavádět.

Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody pak dalších 479 tisíc. Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19 461 korun. Letos od června se zvedl zhruba o 760 korun. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se průměrná částka měla do konce roku dostat asi na 20 300 korun, příští rok v lednu při pravidelné valorizaci by se pak mohla zvýšit asi o 400 korun.

Několik desítek tisíc penzí vyplácejí systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra. Jejich průměrné starobní důchody jsou o pár tisíc vyšší. 

Sněmovna nyní projednává vládní novelu, která má růst penzí zpomalit. Opozice změny kritizuje, mluví o okrádání seniorů. Podle většiny ekonomů je systém bez úprav neudržitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
14:53Aktualizovánopřed 25 mminutami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
16:49Aktualizovánopřed 55 mminutami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 3 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 6 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

Od kufru až po rakev. Web se ztrátami a nálezy funguje deset let

Přes 180 tisíc předmětů se za deset let objevilo na webu eZtráty. Ke svým majitelům se jich vrátila zhruba polovina. Ty ostatní musí instituce tři roky uschovávat, a pokud se nikdo nepřihlásí, připadnou právě jim. V Praze část míří na charitu, některé se draží v aukcích. V hlavním městě ročně evidují až šest tisíc nálezů. Byly mezi nimi i kuriozity – umělý chrup, protéza, kánoe či rakev. Dominují však kufry, kočárky nebo přepravky na zvířata. Část věcí pochází z letiště. Hlásit se o ně mohou lidé na pracovišti v ulici Karolíny Světlé. Přes 560 institucí a firem po celém Česku je zároveň inzeruje na webu eZtráty.
před 10 hhodinami

Vojtěch chystá přesun miliard z VZP. Má to zajistit stabilitu menších pojišťoven

Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.
před 23 hhodinami

Babišovo oznámení o Agrofertu Bendu uklidnilo. Muselo to být těžké, míní Malá

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek večer oznámil, jak hodlá vyřešit střet zájmů – chce se doživotně vzdát holdingu Agrofert. Předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu prý oznámení uklidnilo. V Událostech, komentářích sdělil, že je rád, že se věci posouvají dopředu. Bude ale dle něj záležet také na samotné realizaci plánu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO zvolil Babiš „nadstandardní řešení“, které pro něj „muselo být velmi těžké“. „Splnil to, co voliči očekávali po volbách – že udělá všechno pro to, aby mohl být premiérem. A stálo mu zato i vzdát se firmy, kterou tak dlouho budoval,“ uvedla Malá. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:45
Načítání...