Důchodový systém je v pololetí v deficitu přes čtyřicet miliard korun

Schodek systému důchodového pojištění přesáhl letos za první pololetí čtyřicet miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký jako za celý krizový covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.

Výdaje za prvních šest měsíců se meziročně zvedly o 56,5 miliardy korun, tedy o pětinu, a dosáhly 345,53 miliardy. Rostou i příjmy, na pokrytí penzí ale nestačí. Proti loňskému prvnímu pololetí se na odvodech vybralo 305,2 miliardy korun, tedy o 26,5 miliardy víc. Propad činil 40,33 miliardy.

Důchody se zvedly kvůli inflaci naposledy v červnu. Vláda kvůli prudkému růstu výdajů a zadlužování prosadila nižší přidání. I tak se počítá v důchodovém pojištění pro letošek s deficitem zhruba 80 miliard korun, na penze se má vyplatit asi 690 miliard korun. Je to zhruba třicet procent státních výdajů.

Opoziční ANO si na snížení valorizace stěžuje u Ústavního soudu. Jeho politici mluví o obírání důchodců.

Dosud nejhorší byl rok 2013 po minulé ekonomické krizi. Tehdy roční schodek při nižší vyplacené sumě a menším výběru pojistného dosáhl 55,1 miliardy korun. V pololetí činil tehdejší deficit 23,87 miliardy korun, což odpovídalo zhruba 14,5 procenta tehdejších příjmů. Nyní je deficit na úrovni asi dvanácti procent pololetních příjmů.

Podle ministerstva financí schodek důchodového systému neznamená, že stát na výplatu penzí nemá. „Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí,“ popsal resort financí.

Valorizace a výchovné

Navyšování vydané sumy na penze loni a letos výrazně zrychlily mimořádné valorizace k dorovnání inflace. K propadu teď přispělo také vyplácení takzvaného výchovného. Tento bonus 500 korun za dítě má v tomto roce stát asi 19 miliard korun, v dalších letech suma poroste.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) označila výchovné za nekoncepční nástroj, který politici před posledními sněmovními volbami prosadili bez zajištění příjmů. Opatření je tedy na dluh. NERV ho doporučovala nezavádět.

Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody pak dalších 479 tisíc. Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19 461 korun. Letos od června se zvedl zhruba o 760 korun. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se průměrná částka měla do konce roku dostat asi na 20 300 korun, příští rok v lednu při pravidelné valorizaci by se pak mohla zvýšit asi o 400 korun.

Několik desítek tisíc penzí vyplácejí systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra. Jejich průměrné starobní důchody jsou o pár tisíc vyšší. 

Sněmovna nyní projednává vládní novelu, která má růst penzí zpomalit. Opozice změny kritizuje, mluví o okrádání seniorů. Podle většiny ekonomů je systém bez úprav neudržitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
03:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoČásti seniorů přestanou brzy platit občanské průkazy, takzvané knížky

Občanské průkazy v podobě malé knížky vydané do června 2000 přestanou druhého srpna platit. Jejich držitelům je přes devadesát let. Nový doklad, za který je třeba ten starý vyměnit, vydrží 35 let. Pokud je potřeba, přijedou za žadateli úředníci až domů. Podle resortu vnitra se výměna týká asi deseti tisíc průkazů. Nařizuje ji evropská legislativa. Nové doklady mají bezpečnostní prvky, biometrické údaje, ale i aktuální fotografie. Občanské průkazy typu knížka se začaly vydávat v roce 1953, měly třicet stránek a obsahovaly i zdravotní či profesní údaje.
před 2 hhodinami

VideoDětské certifikáty mají chránit mládež, zavedení do praxe se ale zpozdí

Dětské certifikáty mají zaručit, aby s dětmi dál nepracovali ti, kteří jim dřív ubližovali. Platit začnou sice od nového roku, do praxe ale budou zavedeny o něco později. Potřebné systémy se totiž teprve připravují a organizace by neměly dost času své vedoucí prověřit. „Bude tady přechodné období, (...) které se v tom legislativním fofru opomnělo,“ popsala poslankyně Helena Válková (ANO). „Myslím, že by se to bývalo stihlo, kdybychom se tomu věnovali dříve, respektive kdyby se tomu ministerstvo (spravedlnosti) věnovalo dříve,“ poznamenala zákonodárkyně Barbora Urbanová (STAN). Ohledně návrhu budou ještě poslanci s resortem jednat. Musí vyřešit, jestli bude posun tříměsíční, nebo půlroční.
před 3 hhodinami

Klimatizace, občerstvení i univerzální jízdenka. Zájem o cesty vlakem roste

V prvním čtvrtletí přepravily vlakové soupravy přes 47 milionů cestujících. To je o víc než dva a půl milionu více než za stejné období loni. Dopravci tak na nejvytíženějších spojích navyšují kapacity. A růst zájmu o železnici očekávají i v následujících měsících. Podobný trend je patrný i u MHD či letecké dopravy. V posledním zmíněném sektoru schválil čerstvě europarlament posílení práv cestujících.
před 3 hhodinami

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoAplikace Bouračka funguje rok, řidiči do ní zaznamenali na 27 tisíc nehod

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.
před 12 hhodinami

Hasiči se zatím ve Zlíně nemohou dostat blíže k troskám budovy, zásah pokračuje

Hasiči v neděli už čtvrtým dnem zasahují po požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Na místě v neděli pracuje šest jednotek, které nadále zkrápějí proudy vody trosky budovy. Limitující je pro ně bezpečnostní vzdálenost, kterou jim určil statik. Blíže k místu se tak zatím dostat nemohou, řekl mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Lokalita je stále ohraničena páskami, o zpřístupnění některých ulic se bude jednat v pondělí dopoledne, doplnil mluvčí.
před 23 hhodinami

Proměnlivé počasí ovlivňuje kvalitu pitné vody. Úpravny jedou na plný výkon

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.
včera v 08:20

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.