Lukrativní pozemek v Praze se stal předmětem sporu. Katolická církev ho dala na sedmdesát let k užívání podnikateli Jaroslavu Třešňákovi, známému bývalého prezidenta Miloše Zemana. A to za velmi nízkou cenu. Problém tkví také v tom, že pozemek církvi v tu dobu už léta nepatřil. V rámci restitučních sporů ho vysoudila Praha, ta zase změnu nenechala zanést do katastru. Představitelé církve dnes tvrdí, že o rozsudku nevěděli. Reportéři ČT ale získali svědectví, které naznačuje opak. Natáčel Ondřej Golis a Jana Neumannová.
Pozemek leží na rozhraní Troji a Bohnic. Pražské arcibiskupství jej zobchodovalo, i když mu nepatřil. Vydělal na tom podnikatel Jaroslav Třešňák, který parcelu potřebuje ke stavbě obchodního domu. Tento teplický developer má blízko k tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi. Podivná transakce s pozemkem se odehrála za éry pražského arcibiskupa Dominika Duky, který měl k bývalé hlavě státu rovněž blízko.
„V nultých letech probíhaly o ten pozemek soudní spory mezi Prahou a arcibiskupstvím o určení vlastnictví. V roce 2008 už bylo pravomocně rozhodnuto, že vlastníkem pozemků je Praha,“ ujasnil radní pro majetek hlavního města Prahy Adam Zábranský (Piráti).
Když diecéze uzavírala s podnikatelem Třešňákem smlouvu, pozemek už dle analytika z Transparency International Petra Leyera patřil hlavnímu městu. „Už v té chvíli bylo jasné, že k tomu nemá oprávnění a uzavírá něco, co nemůže být splněno,“ dodal.
Na magistrátu udělali chybu
„O právu stavby rozhodlo pražské arcibiskupství v dobré víře, že pozemek patří farnosti Praha-Bohnice. Teprve později se ukázalo, že vlastníkem je magistrát hlavního města Prahy,“ sdělil mluvčí Arcibiskupství pražského Jiří Prinz. Sám mluvčí o prohraném sporu prý netušil.
„Myslím, že to mohlo být učiněno účelově s tím, že zúčastněný podnikatel Třešňák v dobré víře nabude právo stavby. To, co tam postaví, se bude snažit legalizovat i na úkor hlavního města Prahy a jejích práv,“ soudí Leyer.
Hlavní město toto právo firmy JTH Trend podnikatele Třešňáka nemůže jednoduše zrušit. Samo totiž této situaci nahrálo, jelikož úředníci magistrátu udělali chybu — vlastnictví pozemku nebylo přepsáno na katastru nemovitostí. V něm stále jako jeho majitel figurovala církev.
Třešňák zaplatil jen devět milionů
Firma developera Třešňáka navíc pozemek získala velmi výhodně. Za právo stavby na sedmdesát let zaplatila jednorázovou částku devět milionů korun.
„Právo stavby je to, že si tam ten dotyčný může po celou tu dobu dělat v podstatě cokoliv, takže jako by ten pozemek vlastnil. No a výhoda je to logicky pro něho. (…) Protože ta úplata je samozřejmě významně nižší, než by byla kupní cena. Tím pádem to logicky není příliš výhodné pro majitele pozemku,“ okomentoval realitní odborník Tomáš Kučera.
Dle Kučery má pozemek hodnotu řádově desítek milionů korun. „Klidně až šedesát milionů,“ míní odborník.
Údajný nátlak na faráře
Farář z Bohnic Pavel Klimovič, který smlouvu s Třešňákem podepsal, Reportérům ČT nejprve tvrdil, že o prohraném sporu neví. V průběhu rozhovoru ale otočil a přiznal, že o výsledku soudu věděl, a dokonce na něj upozorňoval právničku arcibiskupství. „Ano, jsem tam podepsaný, ale nesouhlasím s tím, (…) Paní právnička mi tenkrát řekla, že jsme to sice prohráli, ale v té gruntovní knize to není zapsáno, a abychom do toho nešprtali,“ prozradil.
Smlouvu farář podepsal prý proto, že na něj tlačil někdejší výkonný ředitel pražského arcibiskupství Antonín Juriga. Na pozici přišel v éře Dominika Duky a je s ním spojena řada podivných obchodů s pozemky, na nichž vydělala skupina podnikatelů, ale arcibiskupství tratilo až desítky milionů. „Celková ztráta u všech parcel po propočtu činí až 85 milionů,“ uvedl realitní makléř Otakar Schuma.
„Žádnou senzaci v tom nehledejte, nic podezřelého tam není. Všechno bylo na základě znaleckých posudků, nemám oprávnění se k těm věcem vyjadřovat,“ okomentoval Juriga. Ten už oficiálně na arcibiskupství nepracuje. Náhle skončil poté, co svůj post opustil arcibiskup Duka.
Na Klimoviče údajně tlačil i současný generální vikář arcibiskupství Jan Balík. Reportéři ČT jej požádali o rozhovor, avšak neodepsal. „O tom mně není nic známo,“ reagoval na informace ohledně nátlaku mluvčí Prinz.
Třešňákovy kontakty
Za zmínku rovněž stojí, že Třešňák má velmi dobré osobní vztahy na nejvyšší politické představitele. „Na Miloše Zemana a jeho různé chráněnce,“ upřesnil Leyer. Zeman jako prezident pomohl podnikateli například u chorvatských politických špiček se stavbou miliardového hotelového komplexu u Rijeky. Oba o tom v minulosti hovořili.
„Byl dárcem jeho kampaně, podporoval ho i vydáním jakési tiskoviny, která měla pomoci zvolení Zemana,“ tvrdí Leyer.
„Pan podnikatel Třešňák, pokud si to s někým nepletu, za resort v Chorvatsku ode mě dostal státní vyznamenání. Ale nikdy jsem se nepřimlouval ani za něj, ani za kohokoliv jiného, kvůli nějakým pozemkům arcibiskupství,“ uvedl bývalý prezident.
„Okolo Třešňáka je několik kontroverzních kauz. Byl majitelem několika objektů v Teplicích, které postupně zchátraly nebo chátrají. Následně je zboural. Jedním z nich je objekt v Hadích lázních, kde zažádal o zrušení památkové ochrany a Antonín Staněk mu to povolil,“ sdělil dále Leyer s odkazem na tehdejšího sociálnědemokratického ministra kultury.
Soulad zájmů
Staněk však již v té době neměl být ve funkci. Tehdy předseda vlády Andrej Babiš (ANO) ho totiž chtěl odvolat, ale prezident Zeman ministra i přesto dva měsíce držel ve funkci. To vyvolalo politickou krizi a část senátorů chtěla hlavu státu žalovat u ústavního soudu.
„Za normálních okolností by arcibiskupství bylo sotva nějak vstřícnější k jakémukoliv podnikateli jen proto, že je blízký prezidenta. Ale v okamžiku, kdy existoval jakýsi soulad zájmů kardinála Duky, prezidenta Zemana, jejich nejbližšího okolí, tak bylo celkem přirozené, že se to nakonec projevilo i do podnikatelských aktivit,“ míní politolog Lukáš Jelínek.
Duka se k záležitosti odmítl vyjádřit. „Já jsem jenom důchodce, který nezná už rok celý chod. (…) Nic nevím,“ sdělil.
Hlavní město Praha se nyní kvůli svému pozemku soudí. Chce zrušit právo stavby, které Třešňák od arcibiskupství získal.
