Ústavní soud zamítl Dukovu žádost o omluvu od divadel

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost kardinála Dominika Duky a právníka Ronalda Němce, kteří se domáhali omluvy od brněnských divadel. Zásah do svých osobnostních práv spatřovali v uvedení dvou her na festivalu Divadelní svět Brno. Justice jim nevyhověla – poukazovala na svobodu slova a uměleckého projevu. Zamítnutím stížnosti kauza před českými soudy definitivně končí. Duka a Němec uvedli, že rozhodnutí respektují, trvají ale na tom, že nezávislý soud by se měl na tvorbě morálky podílet. Podle ředitele Centra experimentálního divadla v Brně Miroslava Oščatky by skutečným vítězstvím byl dialog, nikoliv hádání se o to, kdo má pravdu.

„Obě hry sledovaly legitimní cíl, směřující k vyvolání veřejné diskuse o náboženském násilí a sexuálních incidentech uvnitř jedné z církví. Učinily tak prostředky sice zčásti blasfemickými, ve svém celku však nepotlačujícími základní sdělení. S podstatou obsahu her včetně kontroverzních scén byla veřejnost předem seznámena a bylo svobodným rozhodnutím každého, zda se představení zúčastní,“ vysvětlil soudce zpravodaj Ludvík David. Pojem blasfemie označuje rouhání.

Duka ani Němec se uvedení sporných inscenací jako diváci nezúčastnili. „Respektujeme nález Ústavního soudu. A děkujeme mu, že naši stížnost neodmítl, ale zaobíral se jí, o čemž svědčí právě to, že rozhodl nálezem, a nikoliv pouhým usnesením,“ uvedl za sebe i za Duku advokát.

„Není pravda, že bychom chtěli cokoliv/kohokoliv cenzurovat. Pokud však má existovat demokracie, musí existovat i tolerance a hranice. Válka na Ukrajině nám ukazuje, že netolerance a hrubé hanobení druhých vede k velkému zlu. Ústavní soud řekl, že by se v zásadě soudci, a to ani ústavní, neměli stát strážci veřejné morálky. Otázka je, kdo je dnes strážce morálky? Občanský zákoník přímo odkazuje na morálku. Máme za to, že právě nezávislý soud by se měl na tvorbě morálky podílet, protože pokud ani soud nestráží morálku, pak by měl pravdu (Vladimir) Putin s válkou na Ukrajině. Morálku pak určuje ten, kdo má více hrubosti a peněz. A s tím nesouhlasíme,“ dodal Němec.

Skutečným vítězstvím by byl dialog, uvedl šéf experimentálního divadla Oščatka

„Jsem rád, jak Ústavní soud rozhodl, ale nevnímám to jako vítězství. Jsem do hloubi srdce přesvědčen, že nikdy nešlo o rozdílnost hodnot, jako spíš o nedorozumění,“ uvedl ředitel experimentálního divadla v Brně Oščatka. „Dialog, nikoli hádání se o to, kdo má pravdu. To by bylo vítězství,“ doplnil.

Také ředitel Národního divadla Brno i přes radost z výsledku zmiňuje přetrvávající pocit hořkosti. Kauzu považuje za zbytečnou a rozdělující už tak polarizovanou společnost. „Velmi bych si přál, aby tímto celá kauza, která z mého pohledu nemá vítězů ani poražených, konečně skončila,“ uvedl Glaser.

Domnívá se, že uvedení inscenací nikomu nebránilo praktikovat víru a otevřeně se k ní hlásit. „O to silněji se ale nejen v politické rovině diskutovalo, co a jak může umění v naší zemi zobrazovat. A zda mají politici jako volení zástupci občanů oprávnění uměleckou tvorbu omezovat, třeba ne přímo direktivním zákazem, ale cenzurou ekonomickou. Přitom právo na svobodnou uměleckou tvorbu je stejně silným a nezadatelným ústavním právem,“ dodal.

Podle rozsudku nešlo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání

Hry režiséra Olivera Frljiče v podání zahraničních souborů provokativní formou zobrazovaly některé křesťanské symboly a kritizovaly římskokatolickou církev i západní pohled na muslimský svět. Podle pravomocného rozsudku, potvrzeného Nejvyšším soudem, však nešlo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání.

Žaloba se konkrétně týkala dvou her Prokletí a Naše násilí a vaše násilí uvedených v Brně v květnu 2018. První z nich tematizuje zneužívání dětí kněžími a zahrnuje například náznak orálního sexu na soše papeže Jana Pavla II.

Druhá hra kriticky hodnotí vztah západní společnosti k muslimskému světu a obsahuje například scénu, kdy herec sestoupí z kříže a předstírá znásilnění muslimské ženy.Před uvedením hry Naše násilí a vaše násilí se u divadla shromáždily stovky protestujících. Asi dvacet lidí pak představení přerušilo vstupem na jeviště, odešli až po intervenci policie. Divadelníci hru dohráli za podpory diváků, kteří v hledišti zbyli.

Žalobu na Národní divadlo Brno, které festival pořádalo, a Centrum experimentálního divadla (CED), na jehož scéně se představení hrála, nejprve zamítl Městský soud v Brně, Duka s Němcem neuspěli ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Brně. Oba soudy zdůrazňovaly svobodu slova a uměleckého projevu, stejně jako to, že obě představení nastolovala důležitá témata.

Divadlo Husa na provázku, součást CED, se k událostem roku 2018 a vpádu na jeviště vrátí v připravované inscenaci Vykouření režiséra Jiřího Havelky. Inscenace má provázkovské jeviště prostřednictvím osvobodivé síly humoru „vykouřit“ ve smyslu očistit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...