Kardinál Dominik Duka a jeho advokát Ronald Němec se budou dál dožadovat omluvy od brněnských divadel za uvedení dvou provokativních her. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který nárok na omluvu zamítl, podají ústavní stížnost. České televizi to potvrdil Němec. Uvedení her bylo podle Duky a Němce zásahem do jejich osobnostních práv.
Kardinál Duka požene spor s brněnskými divadly až k Ústavnímu soudu. Žádá omluvu za provokativní hry
„Poté, co média informovala, že Nejvyšší soud ČR dovolání zamítl, oba dva žalobci obdrželi desítky e-mailů a telefonátů s prosbou, jim neznámých lidí, aby pokračovali v ochraně hodnot českého národa. Žalobci respektují stanovisko soudů, ale nesouhlasí s nimi. Proto se obrátí na Ústavní soud,“ uvedl pro Českou televizi Němec, který je společně s Dukou zmiňovaným žalobcem.
Divadelní hry Prokletí a Naše násilí a vaše násilí režiséra Olivera Frljiče, za jejichž uvedení žádají Duka a Němec omluvu, byly uvedeny na festivalu Divadelní svět Brno v květnu 2018.
První z nich tematizuje zneužívání dětí kněžími a zahrnuje například náznak orálního sexu na soše papeže Jana Pavla II. Hra vyvolala pobouření také při uvádění v Polsku a Chorvatsku. Druhá hra kriticky hodnotí vztah západní společnosti k muslimskému světu a obsahuje například scénu, kdy herec sestoupí z kříže a předstírá znásilnění muslimské ženy.
Žalobu na Národní divadlo Brno, které pořádalo festival, a Centrum experimentálního divadla, na jehož scéně se představení hrála, nejprve zamítl Městský soud v Brně. Poté Duka s Němcem neuspěli ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Brně.
Brněnské soudy ve svých rozhodnutích zdůrazňovaly svobodu slova a uměleckého projevu, stejně jako to, že obě představení nastolovala témata velké společenské závažnosti – jednak sexuální delikty katolického duchovenstva a přístup církve k jejich řešení, jednak násilí páchané s náboženským podtextem a jeho vnímání na pozadí střetu východní a západní civilizace, křesťanství a islámu.
Letos v květnu zamítl dovolání Duky a Němce také Nejvyšší soud. Podle něj nešlo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání. Soud připomněl, že právní řád zaručuje jak svobodnou volbu náboženství a právo nebýt kvůli tomu vystaven urážkám, tak právo na svobodu projevu, která se vztahuje také na šokující či znepokojující myšlenky. Při střetu obou práv je zapotřebí určit, které za daných okolností převáží. To soudy nižší instance podle Nejvyššího soudu učinily správně.
