Zatímco z běžného civilisty lze udělat hasiče za půl roku, z běžného hasiče se potápěč stane až za několik let. Při své práci se často musejí potýkat nejen se špatnou viditelností či velkou hloubkou, ale například také s různými překážkami, do nichž se můžou zamotat. Pro nešťastníky, kteří například sjedou s autem do vody a nemohou se z něj dostat, hasiči-potápěči představují jedinou naději na záchranu. Aktuální vydání pořadu Zóna ČT24 se ovšem nevěnovalo pouze těmto podvodním záchranářům, ale také nové technice, kterou si pořizuje česká armáda či tomu, proč Izrael neposílá zbraně válkou sužované Ukrajině.
Pod vodou na ně číhají překážky, výcvik trvá roky. V určitých situacích jsou hasiči-potápěči jedinou nadějí
Zóna ČT24: Výcvik hasičů-potápěčů trvá roky (zdroj: ČT24)
V celé republice je přitom potápěčů hasičského záchranného sboru jen několik desítek. A i když jsou to právě oni, kdo často vyjíždějí k „výlovu“ utopených aut, stejně jako ostatní hasiči i oni slouží ve čtyřiadvacetihodinových směnách a když je třeba, zasahují i u nehod či požárů. Práce pod vodou je zkrátka specializací navíc.
Vycvičit je ale není jen tak – nejen, že to trvá dva až tři roky, řada zájemců se hasiči-potápěči vůbec nestane. Zdravotní prohlídky jsou totiž velmi náročné a přibližně polovina adeptů na podvodní specializaci přes ně vůbec neprojde. A i těm úspěšným trvá čtyři až pět let, než získají kvalifikaci pro ponory do větších hloubek.
„Potápíme se ve vodách, kde není dobrá viditelnost. Nejsme u moře, abychom viděli kolem sebe na deset patnáct metrů. Potápíme se ve vodách, které jsou kalné. Samozřejmě ta práce není lehká, protože tam narážíme na různé překážky, vystavujeme se riziku, že se tam můžeme někde zachytit. Může dojít k nějaké nehodě,“ vysvětluje vedoucí potápěčské skupiny hasičů z Českého Krumlova Václav Svoboda.