Ministerstvo financí pracuje na přísnější regulaci pro vodohospodáře, současná úprava pravidel přitom platí od loňského ledna. Podle resortu se zisk společností za kubík pitné vody pohybuje od nuly až po desítky korun. V posledních letech řada podniků kvůli rostoucím nákladům i několikrát zdražila. Ceny vodného se napříč Českem různí.
Za kubík vody platí Veronika Tenglerová ze středočeské Hostivice přes osmdesát korun. S její cenou spokojena není, proto se snaží šetřit.
Podle starostky města Kláry Čápové (nestr.) může za cenu hlavně drahý nákup od vodáren, vlastní vrty městu přitom pokryjí zhruba třetinu spotřeby. „Náklady na naši vodu nejsou tak vysoké jako na tu kupovanou, takže tím v podstatě ředíme cenu vody,“ vysvětluje Čápová.
Kubík vody vyjde v Praze na 65 korun, v Brně zhruba o patnáct korun levněji
Ceny vodného se napříč Českem různí. Ve zmíněné Hostivici nebo Kladně se pohybují kolem osmdesáti korun za kubík, zhruba o patnáct korun méně je to v Praze. V Brně nebo Českých Budějovicích zaplatí lidé kolem padesátikoruny.
Kvůli situaci v Moravskoslezském kraji se na ministerstvo financí obrátila poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS).
„Z porovnání s ostatními firmami je jasné, že pokud by společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava postupovala obdobně jako řada jiných společností v České republice, mohla by voda zlevnit až o deset korun na jednom kubíku vody. V roce 2021 stanovila společnost kalkulační zisk ve výši přesahující 35 procent,“ vyčetla Němečková Crkvenjaš.
Tomu však oponuje mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Marek Síbrt. „Nikdy u nás nebyly shledány žádné problémy, které by se tohoto týkaly, a podle toho my budeme kalkulovat cenu v souladu s platnou legislativou dál,“ vysvětluje mluvčí.
Podstatně menší procentuální zisk mají kalkulovaný Vodárny a kanalizace Pardubice. „V současné době máme v kalkulacích počítáno do vodného zhruba devítiprocentní zisk a do stočného šestiprocentní zisk,“ říká předseda představenstva Martin Charvát.
Nový předpis chystá resort financí
Ministerstvo financí dostává od společností data průběžně. Zatím však nemá informace o tom, že by někde docházelo k porušování cenových předpisů. Na dalším zpřísnění pravidel teď pracuje.
„Mělo by to platit od 1. ledna 2025, v případě potřeby to samozřejmě může platit i dříve,“ dodává expert resortu Lukáš Teklý.
Každý Čech v průměru spotřebuje 93 litrů pitné vody za den. Od roku 2013 přitom její množství setrvale roste. Nejvíce se to projevilo v době pandemie covidu-19.
Vodárenská společnost v rukou města
Oproti republikovému průměru zaplatí lidé téměř o polovinu méně v Krnově. Vedení města se už v devadesátých letech rozhodlo, že svou vodárenskou společnost neprodá do soukromých rukou.
Podle místostarosty Krnova Miroslava Birana (ANO) navíc město prodej vodovodů a kanalizací nezvažuje ani do budoucna. I to je jeden z důvodů dnešních nižších cen, i když se tady také oproti loňskému roku kubík vody hlavně kvůli cenám energií zdražil, zhruba o deset korun.
Krnov čerpá vodu z vlastních podzemních zdrojů. Má hned dvě prameniště, Zlatou Opavici a druhé v nedalekém Kostelci. Má tak dostatek vody pro obyvatele i pro průmysl. „Dodáváme vodu vlastně jen do města Krnova a ještě do obce Brantice, to znamená, máme nějakých 23, 24 tisíc zásobovaných obyvatel,“ dodává jednatel Krnovských vodovodů a kanalizací Libor Staněk.
„Neřekl bych přímo, že chceme mít nejlevnější vodu, ale chceme mít vodu levnou a dostupnou pro obyvatelstvo,“ shrnuje místostarosta Krnova Binar. Město do své vodovodní sítě pravidelně investuje, jen loni to bylo více než čtyřicet milionů korun. A peníze jsou v rozpočtu i na letošek.
