Je tady mnoho věcí, které mohou sloužit jako pozitivní a inspirativní příklad, řekl v Karviné prezident Petr Pavel. Už dříve navštívil Ústecký a Karlovarský kraj, Moravskoslezský je podle něj z hlediska transformace ze všech tří nejdál. Řešení problémů v těchto takzvaně strukturálně postižených regionech bude vyžadovat mnohem individuálnější přístup, dodal. Druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje zahájil Pavel na Dole Darkov, sfáral do zhruba 900 metrů pod povrch. Na programu měl i schůzku s primátorem Karviné nebo občansky aktivními lidmi z Karvinska. O problémech v krajích bude chtít hovořit se členy vlády.
Pavel cestu na sever Moravy a do Slezska označil za završení cest do regionů, které se podle něj ne možná přesně označují za strukturálně postižené kraje. Poznamenal, že situace v těchto regionech se místo od místa výrazně liší a problémy částí regionů jsou založeny na zcela jiných strukturálních potížích. „A přestože jsou v těch krajích některé společné rysy, tak bude řešení těch problémů vyžadovat mnohem více individuální a decentralizovaný postup, než je tomu dosud,“ řekl.
Prezident v Moravskoslezském kraji ocenil společenskou odpovědnost některých firem k městům a regionu, jmenoval Třinecké železárny a nošovickou automobilku Hyundai. Podílí se podle něj velice výrazně na kvalitě života v těchto městech.
V kraji ale podle něj existuje řada problémů, které nejsou řešitelné dosavadním přístupem. „A ty se kumulují třeba v Karviné nebo v nedaleké Orlové, kde jsem byl v minulém roce, kde se jasně ukazuje, že například nastavení naší sociální politiky, nastavení našich sociálních dávek, odebrání pravomocí pracovat s tímto nástrojem pod obcí směrem do centra tady vytváří mnohem více problémů než v těch velkých městech. A bez zásahu zvenčí ty problémy místní samosprávy nejsou schopny řešit,“ upozornil.
Podle něj také dochází k odlivu mladých lidí, kteří by mohli být pro region perspektivou. „Struktura obyvatelstva se mění takovým způsobem, který moc perspektivy nedává. Je proto potřeba zásahu státu a pomoci zvenčí,“ dodal. Česko podle něj nesmí dopustit situaci, kdy zůstanou některá města na chvostu a nebudou mít šanci se z této pozice vymanit. Řekl, že by to narušilo vnitřní soudržnost a vytvořilo pnutí ve společnosti.
Návštěva Dolu Darkov
Na ranní návštěvě Dolu Darkov mluvčí Diama Jana Dronská řekla, že Pavel je po více než třiceti letech prvním prezidentem, který fárá do některého z dolů v ostravsko-karvinském revíru. Naposledy fáral v lednu 1990 Václav Havel na Dole Paskov. V černouhelném Dole Darkov skončila těžba předloni v únoru. Poté byl převeden na státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum těžby uhlí na Karvinsku.
„Pro mě to byla vítaná příležitost, jak se aspoň trošku podívat na práci, kterou tady havíři na Ostravsku dělali dlouhé roky. Je to taky smutná situace, když tady byli zvyklí dělat desítky let a teď to uzavírají. Když jsme si to tady procházeli a bavili jsme se s odborníky, tak si člověk uvědomí nejenom, jak je to náročná práce, ale také jakou transformací si celé toto odvětví prochází. Protože uzavírání dolu není jenom o tom ukončit těžbu, ale je to také o těch následných činnostech, které budou probíhat ještě desítky let,“ prohlásil Pavel.
Prezident se v rámci prohlídky dolu podíval také na to, jak probíhají uzavírací práce. Dodal, že podmínky jsou tam z hlediska bezpečnosti práce „téměř luxusní“. Vzpomenul si tak na svou návštěvu dolů v Africe. Pavel zároveň ocenil, že se i do budoucna počítá s využitím dolu pro jiné projekty – třeba pro ukládání energie.
Setkání s primátorem Karviné
Po návštěvě dolu měl prezident na programu setkání s primátorem Karviné Janem Wolfem (ČSSD). Právě Karvinsko je okresem s nejvyšší nezaměstnaností nejen v kraji, ale také v celé zemi. Podíl nezaměstnaných tam v únoru činil 8,4 procenta.
Prezident měl mluvit také se zástupci Iniciativy Dokořán a dalšími občansky aktivními lidmi z Karvinska. Iniciativa Dokořán vznikla v roce 2005 jako nezisková organizace a jejím cílem bylo zlepšit kulturní situaci v Karviné.
Pavel svou první tuzemskou návštěvu po inauguraci zahájil v úterý na krajském úřadu, kde se setkal spolu se svou ženou Evou s hejtmanem Ivem Vondrákem (dříve ANO). Navštívil ale například i Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, nošovickou automobilku Hyundai Motor Manufacturing Czech či nově otevřený City Campus Ostravské univerzity. Setkal se rovněž s primátorem Ostravy Tomášem Macurou (dříve ANO) a debatoval s občany.
Pavel dříve navštívil také Ústecký a Karlovarský kraj. Nyní si chce udělat analýzu všech tří a s premiérem Petrem Fialou (ODS) probrat výsledky středečního výjezdního zasedání vlády v Jeseníku a jak předseda vlády vnímá regionální problémy. „Dáme to nějak dohromady a přijdeme s návrhem konkrétních kroků, na kterých bychom měli pracovat, abychom těm regionům, podregionům a městům skutečně pomohli v problémech, které samy řešit nemohou,“ doplnil.
Náklady na dvoudenní návštěvu Pavla a jeho manželky Evy vyčíslil Moravskoslezský kraj na 32 tisíc korun. Pobyt nového prezidenta v regionu tak byl levnější než poslední, třídenní návštěva předchozí hlavy státu Miloše Zemana v roce 2018, která tehdy stála 174 tisíc korun, sdělila mluvčí kraje Nikola Birklenová.
V obou kolech prezidentské volby byl v Moravskoslezském kraji úspěšnější předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který v prvním kole volby získal 44,86 procenta hlasů, zatímco Pavla podpořilo 27,80 procenta voličů. Ve druhém kole Babišovi odevzdalo hlas 53,07 procenta zúčastněných voličů, zatímco vítěz prezidentské volby tehdy v regionu získal 46,92 procenta hlasů.
Hejtman Vondrák i primátor Macura v prezidentské volbě veřejně podpořili Pavla na úkor svého tehdejšího stranického šéfa Babiše, oba severomoravští politici se kvůli tomu dostali do sporů s vedením hnutí, z něhož nakonec vystoupili. Macuru ze svého středu vyloučil i klub zastupitelů hnutí ANO, se kterým klub nakonec opustilo dalších pět zastupitelů. Poté se rozpadla koalice a nyní se jedná o podobě nové.
