Prezidentský kandidát Petr Pavel ve speciálním Interview vzpomínal na rodiče, dospívání a momenty osobního života

Jaký je vztah prezidentského kandidáta Petra Pavla k víře, co považuje za hrdinství a jak vzpomíná na své rodiče a dospívání? Na osobnější dotazy odpovídal ve speciálním vydání pořadu Interview ČT24, který byl natočený 22. ledna pod horou Říp. Stejný formát rozhovoru nabízela Česká televize prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi (ANO), který ale účast v něm odmítl. 

Video Speciální interview ČT24 s Petrem Pavlem
video

Speciální interview ČT24 s Petrem Pavlem

Zdroj: ČT24

Oba kandidáti se během posledních dnů před prezidentskými volbami snaží různými způsoby voliče přesvědčit o tom, že budou nejlepší hlavou českého státu. Do Interview speciál pozvala Česká televize proto oba finalisty na netradiční osobnější rozhovor. Mohli si také vybrat místo natáčení. Kandidát Andrej Babiš pozvání odmítl, za Petrem Pavlem se štáb vydal do obce Černouček, kde bydlí, a poté se vydali na horu Říp.

Během výstupu Pavel mimo jiné vzpomínal na dospívání a svého otce, který stejně jako on působil v armádě. Po sametové revoluci v roce 1989 podle svých slov cítil nynější kandidát i přesto, že byl členem komunistické strany, naději z toho, co ho čeká. Z vyjádření a postojů svého otce ale cítil „víc než nostalgii, smutek za promarněným životem.“ 


Jako nesilnější emoci během současných voleb označuje „břímě zodpovědnosti, které za funkcí číhá“ a odmítá, že by v kampani prožíval dojetí. Právě rozhodnutí kandidovat také označil za největší pocit hrdinství za svého civilního života.

Podotkl, že se nepovažuje za věřícího člověka, přestože je pokřtěný. „Věřím ve schopnost lidstva poradit si s problémy,“ definuje v rozhovoru svoje pojetí víry. Ocenil také množství lidí, kteří ho na mítincích před druhým kolem volby přišli podpořit, protože jako „přeučený introvert“ z podobných setkání čerpá energii.

„I vojáci mají starost o život v době války, jen možná se strachem umí lépe pracovat,“ konstatoval během vzpomínek na svoje působení ve válce v Jugoslávii s tím, že se podle něj současná armáda za poslední desetiletí zásadně proměnila a jejich hanlivé označení jako „zelených mozků“ nebo „lampasáků“ považuje za klišé, které podle něj jejich chování už neodráží.