Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.
František Stárek objíždí střední školy se svým „přednáškovým“ kufříkem. Studentům vypráví o samizdatu a pro větší názornost s sebou vozí i dobové originály. Třeba vydání časopisu Vokno, které zabavila státní bezpečnost při domovní prohlídce. Výtisk dodnes „zdobí“ evidenční nálepky, kterými StB zakázanou tiskovinu označila. Stárek ji dostal zpět po revoluci.
Vokno začal Stárek vydávat na konci 70. let. Předtím podepsal Chartu 77 a pomáhal s jejím šířením. V té době už měl za sebou první odsouzení – v případu s Plastic People of the Universe. Kvůli časopisu pak byl souzen ještě dvakrát.
„Za šéfredaktorování Vokna byl úzus, že je to dva a půl roku a dva roky ochranného dohledu, dvakrát jsem to samé dostal,“ vzpomíná Stárek. Podruhé to bylo v roce 1989. Revoluční dny tak strávil ve vězení. Že nastal zlom, mu bylo jasné, když slyšel, že z centra Prahy reportuje Pavel Pecháček. Stárek byl propuštěný při amnestii 26. listopadu.
„Večer už jsem byl v Laterně Magice. Byla plná novinářů, Václav Havel mě tam přivedl na jeviště a oni hned začali klást otázky,“ vypráví Stárek, který pak v roce 1990 začal pracovat pro tajné služby. Nyní působí v Ústavu pro studium totalitních režimů. O svých zkušenostech nyní píše a snaží se je předat dál. Hlavně mladým lidem. Další přednášky už má naplánované.
