Že před sebou řidič musí mít dostatečnou vzdálenost, aby dokázal zareagovat, když auto před ním zpomalí či zastaví, sice v silničním zákoně je, ale žádné podrobnosti, jaká vzdálenost by to měla být, v něm již nestojí. Ministerstvo dopravy nepočítá s tím, že by to změnila připravovaná novela, která se zaměřuje na výši pokut a trestných bodů. Že však řidiči mají s dodržováním dostatečného odstupu potíže, se lze snadno přesvědčit v každodenním provozu. Podle policie to také byla jedna z příčin předvánočních hromadných nehod na dálnici D1.
Na D1 poblíž Velké Bíteše havarovalo 22. prosince dvacet aut a další den čtyřicet. Společným jmenovatelem obou nehod byla hustá mlha, ale podle policie byly hlavní příčiny jiné – vysoká rychlost a malé rozestupy.
O bezpečné vzdálenosti mezi vozidly se sice často hovoří, doporučení zní, že by mezi průjezdy aut měly uplynout nejméně dvě sekundy, ale v žádném závazném předpisu nic takového není. Silniční zákon pouze stanoví, že řidič musí před sebou mít „dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním“.
Ministerstvu dopravy to tak vyhovuje. V novele silničního zákona, kterou ministr Martin Kupka (ODS) ve středu předloží vládě, se sice formulace mění, ale pouze tak, že zákon nově bude požadovat, aby řidič zachoval takovou bezpečnou vzdálenost, „aby mohl zastavit vozidlo“.
Dřívější pracovní verze novely ovšem obsahovaly konkrétní stanovení této bezpečné vzdálenosti. Zákon tak mohl stanovit požadovaný odstup v metrech v závislosti na rychlosti a hmotnosti vozidla. Třeba osobní auta by při rychlosti nad 80 kilometrů za hodinu před sebou musela mít alespoň třicet volných metrů, nákladní auta padesát metrů. Nedodržení této povinnosti by se bylo trestalo – dle dřívější pracovní verze novely – pokutou a čtyřmi trestnými body.
Podle ministra Kupky ale taková definice „neodpovídá fyzikálním zákonům, protože bezpečná vzdálenost v metrech se liší podle rychlosti vozidla“. Navíc se domnívá, že by řidiči byli v nevýhodě oproti policistům, kteří by dokázali dodržování vzdálenosti kontrolovat například pomocí dronů. „Tím dronem bohužel nedisponují řidiči v okamžiku, kdy v autě jedou,“ podotkl.
Potíž je, že v současnosti lze nedodržení bezpečné vzdálenosti jasně prokázat hlavně tehdy, když řidič kvůli malému odstupu nedokáže zabránit srážce s vozidlem před ním, jak to stojí v zákoně.
Podle dopravního odborníka Romana Budského ale takto formulované pravidlo postrádá preventivní význam. „Napřed musíme počkat, až k nehodě dojde, a teprve pak můžeme konstatovat, že vznikla v důsledku nedodržení bezpečné vzdálenosti,“ podotkl.
Konkrétní definice bezpečného odstupu by v zákoně nebyla ničím výjimečným, mají ji v Rakousku i Německu, kde platí pravidlo známé jako „polovina tachometru“. Tedy při rychlosti 100 kilometrů za hodinu by měl být rozestup mezi osobními auty alespoň padesátimetrový. Tomu, kdo pravidlo nerespektuje, hrozí pokuta. „Může dosáhnout 400 eur, k tomu dva body a tříměsíční zákaz řízení,“ upřesnil Jorg Krist ze Všeobecného německého autoklubu (ADAC).
Postoj českého ministerstva nemusí ještě znamenat, že v českém zákoně bude dál jen vágní formulace. Někteří čeští dopravní odborníci věří, že se ještě podaří jasné pravidlo podobné tomu německému do silničního zákona dostat prostřednictvím pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně. Zákonodárci se začnou novelou zabývat na konci ledna.
