Kvůli vysokému deficitu státního rozpočtu uvnitř vládní koalice sílí tlak na zvýšení daně z příjmů fyzických osob. Po šéfovi lidovců Marianu Jurečkovi začínají požadovat vyšší zdanění zaměstnanců či živnostníků i STAN a TOP 09. Piráti jsou ochotni o růstu přímých daní jednat. Jedinou vládní stranou, která zatím zvýšení daně z příjmů odmítá, je ODS.
Koaliční strany začínají čím dál častěji mluvit o zvýšení jedné z nejcitlivějších českých daní – daně z příjmů fyzických osob. Po zrušení superhrubé mzdy a výraznému snížení daní zaměstnanců totiž chybí každý rok ve státním rozpočtu zhruba osmdesát miliard.
„Bavíme se i o dani z příjmu fyzických osob. Dali jsme nějaké návrhy opatření, které se na příjmové straně pohybují kolem padesáti miliard korun,“ uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
„Opatření, která podpoří příjmovou stranu rozpočtu, tedy nějaké vyšší zdanění, tak o tom se nepochybně bavit musíme,“ uvedl také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob s tím, že možné je i vyšší zdanění přímých daní.
Poslanci schválili výrazné snížení daní zaměstnanců před dvěma lety. Návrat ke zdanění na úroveň roku 2020 však nepodporuje žádná ze současných sněmovních stran. „Není to v plánu, ani to není v debatě,“ prohlásil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Například KDU-ČSL by zvýšila daně lidem s měsíčními příjmy nad sto tisíc hrubého. „Já si myslím, že by to mělo být u lidí, kteří mohou být solidární. To znamená lidí, kteří mají vysoké příjmy,“ sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
ODS a opozice nesouhlasí
Naopak ODS, která jako jediná z vládních stran na konci roku 2020 zrušení superhrubé mzdy podpořila, růst přímých daní zatím odmítá. „To celkové daňové zatížení, to musí zůstat stejné. Daně pro fyzické osoby určitě zvyšovat neplánujeme,“ okomentoval premiér Petr Fiala (ODS).
Starostové, lidovci a TOP 09 ale argumentují, že roční osmdesátimiliardový výpadek je důležitým faktorem, proč letos deficit státního rozpočtu dosáhne 375 miliard korun.
„Máme obrovskou inflaci, sedmou nejvyšší v Evropské unii, neumím si představit, že bychom do toho lidi zatížili vyšší daní,“ nesouhlasí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Ani místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) si nemyslí, že je zvýšení daně z příjmů lidí nyní vhodné. „Čeká nás období hospodářské recese, které nebude trvat rok nebo dva, bude to nepochybně delší období. Myslím, že teď není prostor pro zvyšování daní,“ řekl.
Na tom, jaké budou platit zaměstnanci a živnostníci daně od ledna 2024, se chtějí vládní strany dohodnout do konce února.
