První pozici si v zářijovém volebním modelu agentury Kantar CZ udrželo hnutí ANO. Oproti předchozímu výzkumu si ale mírně pohoršilo stejně jako ODS na druhém místě. Nad pětiprocentní hranici by se tentokrát vyhoupla KDU-ČSL. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
V zářijovém volebním modelu Kantaru si mírně pohoršily hnutí ANO i ODS
Hnutí ANO by v září dosáhlo na 29,5 procenta, což je o jeden procentní bod horší než minule. ODS by měla 18 procent, tedy o půldruhého procentního bodu méně než v srpnu.
Z hlediska dlouhodobých trendů autoři průzkumu mluví u ANO o návratu k hodnotám, kterých dosahovalo před dvěma lety. U občanských demokratů je podle nich znát pokles, který spojují s tím, že strana s sebou nese tíhu celé vládní koalice a na propadu preferencí se podepisuje současná situace.
„Odchody od ODS směřují z poloviny k jiným stranám vládní koalice, z poloviny pak k opozici, hlavně ANO, případně k neparlamentním subjektům. Hlavním důvodem k odchodu k jiným než vládním stranám je v očích voličů nečinnost vlády v energetické krizi a celková nekompetentnost,“ komentují data autoři modelu.
V zářijovém modelu se na třetím místě umístila SPD. Hnutí by mělo 11,5 procenta, tedy o půlprocentního bodu lepší výsledek než v srpnu. Obdobně zvýšili zisk podle modelu Piráti. Ti by dosáhli na devět procent.
STAN by získali 7,5 procenta, což je o procentní bod lepší ve srovnání se srpnem, lidovci se šesti procenty by si dokonce polepšili o dva procentní body.
Pod pětiprocentní hranicí určující, kdo se dostane do sněmovny, by skončila Přísaha i TOP 09, shodně se čtyřmi procenty. ČSSD by měla 2,5 procenta, komunisté i Zelení pak dvě procenta.
Na základě naměřených stranických preferencí v průběhu posledních tří měření (z toho důvodu, aby bylo dostatečné množství dat za jednotlivé regiony) provedla agentura modelování počtu mandátů, které by jednotlivé subjekty získaly, pokud by se volby do sněmovny konaly v době sběru dat. Přepočet je proveden přesně tak, jak by probíhal po sečtení hlasů ve volbách. Hnutí ANO by získalo 82 mandátů, občanští demokraté 55, hnutí Svoboda a přímá demokracie 28, Piráti 20 a Starostové a nezávislí 15. Jiné strany by se do dolní komory spíše nedostaly.
Hypotetická situace s koalicemi
Za zcela hypotetické situace, že by se voleb v době sběru dat zúčastnily dvě velké koalice tak, jako tomu bylo u loňských voleb, by hnutí ANO bylo také na prvním místě a získalo by 31,5 procenta. Koalice SPOLU by měla 28,5 procenta. O další pozici by se s dvanácti procenty dělily SPD a koalice Pirátů se STAN. Ostatní strany či hnutí by pak skončily pod pětiprocentní hranicí.
Volební model – hypoteticky, s koalicemi
Modelování počtu mandátů tak jako u jednotlivých stran by v této hypotetické situaci s loňskými koalicemi dopadlo tak, že hnutí ANO by získalo 80 mandátů, SPOLU by svůj zisk překlopilo do 69 mandátů, SPD by měla 26 a Piráti a Starostové 25.
Pokud by se konaly volby do Poslanecké sněmovny v době sběru dat, pak by o deklarovaném výběru strany nebo hnutí bylo pevně rozhodnuto 44 procent dotazovaných. Dalších 34 procent by své rozhodnutí spíše neměnilo. Zbylých 22 procent pak říká, že by své rozhodnutí možná nebo pravděpodobně ještě změnilo.
ZPRÁVA KE STAŽENÍ: 80. vlna průzkumu Trendy Česka – volební model
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 12. 9. až 30. 9. 2022 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
- Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 997 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,0 (u stran s nízkým ziskem) až 3,5 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
- Do volebního modelu počítajícího s koalicemi vstoupilo 968 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,1 (u stran s nízkým ziskem) až 3,6 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.