Obchody na úkor státu pod hlavičkou konsolidační agentury na začátku tisíciletí plnily stránky médií. Na byznysu s českým státem vydělala stamiliony také rodina Bažajevů, miliardářů blízkých Vladimiru Putinovi. Jeden z členů tohoto klanu se navíc ocitl na sankčním seznamu kvůli válce na Ukrajině. Rodina Bažajevových má v Česku majetku mnohem více a zaměřuje se na ni Finanční analytický úřad. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.
Reportéři ČT: Ruská miliardářská rodina vydělala na obchodu s Českem. Její majetek prověřuje Finanční analytický úřad
Reportéři ČT: Dárek Putinovým oligarchům (zdroj: ČT)
Musa Bažajev je ruský oligarcha zapsaný na evropském sankčním seznamu kvůli válce na Ukrajině. Jeho bratr Mavlit v tuzemsku zbohatl na obchodní operaci s Českou konsolidační agenturou, na které vydělal zhruba 300 milionů korun a získal lukrativní pozemky v Čestlicích u Prahy.
„Rodina Bažajevových je jedna z nejbohatších ruských rodin, je původem z Čečenska a pravidelně se umisťuje v žebříčku deseti nejbohatších ruských klanů,“ podotýká redaktor serveru Seznam Zprávy Jiří Pšenička a dodává, že rodina má výborné vztahy s Ramzanem Kadyrovem – čečenským prezidentem a člověkem vysoce oddaným ruské hlavě státu.
Vztah k Putinovi
Podle Pšeničky pochází bohatství této rodiny z těžby nerostných surovin na severu Ruska a důležitou osobou je zde právě ruský prezident. „Nepochybně ten vztah s Vladimirem Putinem je klíčový, (…) Putin ten jejich projekt osobně podpořil,“ uvedl.
V Česku vlastní tato rodina velmi lukrativní majetky. Například zámek Favorit v Krušných horách nebo pozemky v Praze. Podle Ekonomického deníku se na jejich majetek již zaměřil Finančně analytický úřad.
Vlastní rovněž zmíněné pozemky v Čestlicích. „Je to jedno z nejlukrativnějších míst kolem Prahy,“ přibližuje realitní makléř David Pátek s tím, že nyní je jejich hodnota kolem dvou až dvou a čtvrt miliardy.
Tyto pozemky získala jedna z firem rodiny Bažajevových – AZA Trade. Historie této transakce sahá do začátku devadesátých let, kdy si původní vlastník půjčil peníze a pozemky v Čestlicích použil jako zástavu bance. Dluh ale nikdy nesplácel, a tak narostl do obřích rozměrů. „Původně šlo o 120 milionů korun, to byla ta původní půjčka v bance Haná, později převody a plynutím času příslušenství této pohledávky narostla až na 564 milionů korun,“ vysvětluje Martina Matejová z ministerstva financí.
Dluh, který byl zajištěný lukrativními pozemky, skončil jako nedobytná pohledávka v konsolidační agentuře. „Konsolidační agentura byla vlastně státem zřízená organizace na to, aby se v ní nashromáždily všechny nepovedené úvěry, tudíž nesplacené z dob privatizace, ať divoké, nebo nedivoké. A ono se pro to vžil jednoduchý název, tomu se říkalo státní popelnice,“ říká také novinář Jaroslav Kmenta.
Dodává, že se zde daly najít i zajímavé pohledávky. A kdo se v tom uměl vyznat, tak z toho vytloukl docela slušný kapitál.
Státní popelnice
Právě pozemky v Čestlicích byly součástí jednoho z takto zajímavých dluhů, který se tedy vyšplhal do výšky zhruba 560 milionů korun. A pozemky v roce 2000 ocenili hned dva znalci, oba na půl miliardy korun. Stát pohledávku ve výběrovém řízení prodal, jenže za ni získal jen 180 milionů. A to z toho důvodu, že byla prý problematická, dlužník ji nechtěl uznat a soudil se. Tvrdil, že si 120 milionů nepůjčil a to i přes to, že mu banka peníze poslala na účet. Prý mu je poslala jen tak. „Byl zajištěn pozemky, ale protože ta pohledávka byla popírána tím dlužníkem, tak s těmi pozemky to nebylo jednoduché,“ podotýká Matejová z ministerstva.
Jak se ale nakonec ukázalo, pro nového majitele pohledávky to však jednoduché bylo. Soudit se nemusel a velmi rychle po nákupu dluhu získal i pozemky v Čestlicích. „V okamžiku převodu té pohledávky se jedná o velmi snadný úkon, věřitel pouze uplatní svoji pohledávku formou, výkonem, zástavního práva a je to otázka v řádu dnů. Maximálně týdnů,“ vysvětluje právník Viktor Rossmann.
Prodej pohledávky podepsala tehdejší úřednice konsolidační agentury Radka Kafková. Ta byla krátce nato zatčena a odsouzena za úplatkářství, kterého se dopustila při prodeji jiné pohledávky.
Důležitým aktérem je také František Zoubek, který dlužil a ručil pozemky. I on totiž na obchodu vydělal. Za dluh neručil pouze pozemky v Čestlicích, ale také nemovitostmi v Dolních Kounicích u Brna. Tyto nemovitosti mu ale zůstaly, Bažajevové si nechali pouze stavební parcely v Čestlicích.
Dlužník vydělal dvakrát
„No, já bych nerad se k tomu vracel. Teď je to živý, zdá se, protože když jsem se to dozvěděl, volal jsem právníkům: 'Chlapi, to patřilo panu Bažajevovi?' Oni, že jo. My jsme o tom nemluvili, protože to byla česká firma a neřešili jsme to,“ sdělil v telefonu Zoubek. Rozhovor ale odmítl, a to i když se za ním reportéři vydali do Dolních Kounic. Později ještě uvedl, že nemá co skrývat a vše je podle práva a korektní.
Podle právníka Rossmanna lze předpokládat, že existovala nějaká dohoda. „Protože jinak neexistuje racionální důvod pro to, aby si věřitel nevzal všechny nemovitosti v případě, že ten dluh i nadále trvá,“ vysvětluje.
Původní dlužník Zoubek totiž vydělal hned dvakrát: z nikdy nesplacené půjčky mu zůstalo 120 milionů a také zámek. Prodělal stát, a to více než tři sta milionů korun.
„Z toho, co jsme dohledali zpětně, nic nenasvědčuje, že by tam byly nějaké nestandardní postupy,“ podotýká Matejová z resortu financí.