Rakušan obhajoval před poslanci vládní strategii zvládání uprchlické krize

Sněmovní bezpečnostní výbor o uprchlících (zdroj: ČT24)

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) obhajoval před poslanci bezpečnostního výboru vládní strategii zvládání uprchlické vlny. Běženců z Ukrajiny je podle dřívějšího vyjádření ministra v tuzemsku asi tři sta tisíc. Od července by se měl také upravit solidární příspěvek pro lidi, kteří u sebe zdarma ubytovávají uprchlíky. Odlišit se má podpora za pokoj a za celý byt. Ministerstva by podle Rakušana měla také do 21. června zpracovat zpřesněné přehledy nákladů spojených se zvládáním uprchlické vlny. Půjde o už vynaložené peníze a o výhled výdajů do budoucna. Vládní dokument o strategických prioritách z poloviny dubna předpokládal celkovou částku 54 miliard korun.

„Máme jasně definované náklady spojené s realizací opatření, které teď procházejí aktualizací, a 21. června budeme mít aktualizovaný přehled nákladů spojených s ukrajinskou migrační krizí za jednotlivé resorty,“ řekl Rakušan.

Ve strategii z poloviny dubna se uvádí, že vynaložení nejvyšší částky, 18 miliard korun, se předpokládalo pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo školství očekávalo náklady dvanáct miliard korun a například ministerstvo pro místní rozvoj pět miliard korun.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní chystá podle svých zástupců příspěvky na mzdové náklady zaměstnavatelům, kteří vytvoří nové pracovní pozice v místech, kde jsou volné kapacity ve školách. Program by mohl být podle nich vyhlášen příští týden a měl by napomoci dobrovolnému přesunu části uprchlíků z nejvíce zatížených míst, kterými jsou hlavně Praha a Středočeský kraj.

„Cíl je zvládnutí uprchlické vlny, minimalizovat negativní dopady na české občany, na život české společnosti, a naopak maximalizovat přínosy ekonomické, společenské, kulturní, které tato vlna může mít, “ prohlásil Rakušan na výboru.

Ministr vyjmenoval čtyři stěžejní oblasti, kterými se strategie zabývá, a to ubytování, přístup na trh práce, školství a zdravotnictví. „Poté, co jsme lidem poskytli základní bezpečí, musíme umět poskytnout vzdělání, musíme umět poskytnout přístup na trh práce, poskytnout jazykové kurzy, výbavu a musíme vést diskuzi o tom, do jaké míry je integrujeme do života v České republice,“ vysvětlil. 

Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) však pořád chybí důležité údaje, kolik lidí je například v jednotlivých obcích či krajích, či jestli někteří uprchlíci zůstali či jsou na území jiného státu. „Nevíme, zda tady chtějí zůstat. Údaj je důležitý na modelaci dalších věcí – kapacit v mateřských školách základních školách, i v zdravotnictví, zaměstnanosti, ale i v sociální oblasti,“ podotkla s tím, že určité informace se nacházejí v systému, kam vkládají údaje kraje. K dispozici je však ještě jeden systém v rámci solidárního příspěvku a systémy nejsou propojeny, takže hejtmani či starostové ta data nemají.

Podle Rakušana se však rozbíhá evropský registrační systém uprchlíků z Ukrajiny, v příštích dnech se začne načítat objemný balík dat z Polska a Česka. Od evidence si slibuje rychlejší zjišťování duplicit v nahlašování běženců v celé Evropské unii.

Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu dostalo víza v Česku 368 551 uprchlíků. Někteří uprchlíci ze země odjíždějí. Cizinecké policii se dosud přihlásilo 288 904 uprchlíků. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let. Z dospělých Ukrajinců jsou více než dvě třetiny ženy.

Vláda na středečním zasedání schválila novelu zákona zvaného lex Ukrajina. Podle ní by měla i po skončení nouzového stavu, který má trvat do 30. června, nadále platit opatření, jež nařizují ministerstvům a správním úřadům vyčlenit objekty pro ubytování ukrajinských uprchlíků. 

Události: Dotace na ubytování (zdroj: ČT24)

Dotace na nemovitosti pro uprchlíky

Na rekonstrukce nemovitosti určené pro ubytování uprchlíků mohou nově získat dotace od ministerstva pro místní rozvoj také neziskové organizace nebo církve. V současnosti resort peníze nabízí jen radnicím, kde mohou v opravených objektech ubytovat běžence. 

Například v Bohušovicích nad Ohří žije asi čtyřicet uprchlíků z Ukrajiny, přičemž část využila nabídku bydlení od radnice. V tamní ubytovně je pět dvoulůžkových a jeden čtyřlůžkový pokoj. Do úpravy obec investovala 400 tisíc korun a o proplacení žádá ministerstvo pro místní rozvoj. „Rekonstrukce je hotová, měli jsme ji hotovou asi za tři týdny až měsíc. (…) Zatím nevíme nic, máme jenom podanou žádost a čekáme na vyjádření ministerstva,“ říká starostka města Kamila Čvančarová (STAN).

Zájem ale není velký, úřad od dubna zpracoval 130 žádostí. V dotačním programu se radnice zatím přihlásily zhruba jen o čtvrt miliardy korun, přičemž k dispozici je 900 milionů. „Mě to překvapilo, protože jsme ten program připravovali právě na základě debaty s obcemi a Asociací krajů. Odhad, kolik by potřebovaly peněz, než jsme program spouštěli, byl až k pěti miliardám,“ řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). 

Na obnovu nemovitosti musí však mít radnice i vlastní peníze, a to minimálně na patnáct procent ceny projektu. Stát navíc neuznává všechny výdaje – třeba pojištění, bankovní záruky, posudky nebo geodetické práce. A to jsou podle některých obcí komplikace.

„Města a obce nemají v šuplíku připravené zásobníky projektů pro ubytování pro uprchlíky. To znamená, že musí vytipovat vhodný objekt, připravit projektovou dokumentaci, nechat ji schválit, povolit, svolat zastupitelstvo, vyčlenit finanční prostředky,“ podotýká ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. 

Ministerstvo proto podmínky upravilo. Žádosti přijímá až do srpna a zkrátilo dobu, po kterou objekt musejí obývat uprchlíci. Kdo bude moct dotace využít, rozhodne ministerstvo do 22. června. Vláda by návrh mohla schválit ještě před prázdninami.

Úprava solidárního příspěvku

Od července se má také upravit solidární příspěvek pro lidi, kteří ubytovávají uprchlíky. „Počítáme s tím, že uděláme úpravu od 1. července. Budou tam dvě sazby. Jedna se bude týkat toho, když bude poskytnuta část bytu či domu. Tam bude sazba nižší. Když bude poskytnut celý dům, celý byt, bude sazba vyšší než ta současná, abychom aktivovali lidi, kteří mají prázdné nemovitosti, které by mohly sloužit k ubytování. Potřebujeme část lidí z penzionů a hotelů dostat do tohoto ubytování,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nyní je možné za bezplatné ubytování běženců na nejméně 16 dnů v měsíci v kuse získat od státu na pokrytí nákladů 3000 korun na osobu, na domácnost ale nejvýš dvanáct tisíc korun.

Příspěvek je možné žádat na ubytování, které má prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, záchod a přístup k pitné vodě. Podle návrhu, který připravilo ministerstvo práce, by se i ve druhém pololetí měl příspěvek vyplácet na ubytování aspoň na 16 dnů v měsíci v kuse. Pokud byl lidé poskytli část svého bytu, na uprchlíka by mohli na měsíc získat tři tisíce korun, nejvýš ale devět tisíc korun. 

„Maximálně lze zohlednit tři ubytované osoby za kalendářní měsíc v jedné solidární domácnosti,“ stojí v navrhovaném nařízení. Při poskytnutí celého bytu by pak příspěvek na jednoho ubytovaného člověka činil pět tisíc korun, na dva devět tisíc korun, na tři osoby dvanáct tisíc korun, na čtyři čtrnáct tisíc korun a na pět a více osob patnáct tisíc korun.

Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvádí, že v domácnostech teď bydlí 45 tisíc uprchlíků. Výdaje na solidární příspěvky jsou měsíčně 134 milionů korun. Při novém nastavení by částka byla podle ministerstva o devět procent vyšší, činila by 146 milionů. Sumy nezahrnují náklady na vyřizování. Pokud by se přesunulo deset tisíc běženců z hotelů, klesly by pak ale také výdaje státu na jejich ubytování měsíčně téměř o padesát milionů korun, uvedli autoři návrhu. 

Lidé mohou o solidární podporu žádat od 11. dubna, a to jen elektronicky přes aplikaci. Nutné je mít digitální identitu, využít se dá třeba bankovní identita.