V noci „zmizí“ hodina, začne letní čas. Vlaky proto budou mít ráno zpoždění, v MHD pojede o spoj méně

Začne opět platit letní čas. Noc na neděli bude o hodinu „kratší“, změna času nastane ve 2:00 SEČ, respektive 3:00 SELČ. Stále se nic nemění na tom, že se letní čas zavádí na větší část roku, snahy o změnu na úrovni Evropské unie pohřbily prozatím jiné události. Tak jako obvykle musí cestující počítat se zpožděním nočních vlaků. Města, která provozují noční MHD, trochu ušetří, protože vypraví o jeden nebo dva spoje méně.

Jarní změna času je ta, která může způsobit větší potíže. Vědci, kteří poukazují, že se někteří lidé posunu špatně přizpůsobují, hovoří hlavně o jarních problémech, ale i okamžité dopady jsou nepříjemnější. Kdo zapomene, že začíná letní čas, může v neděli ráno zjistit, že mu ujel vlak nebo že přišel pozdě do práce.

Některé vlaky – ty, které jedou přes noc – však neujedou ani takovým roztržitým cestujícím. Dopravci počítají s tím, že budou mít zpoždění, i když by nemuselo dosáhnout celých 60 minut. „České dráhy se budou snažit vzniklé zpoždění snížit například zkrácením pobytu vlaků ve stanicích,“ slíbil mluvčí největšího českého železničního dopravce Petr Pošta.

České dráhy se podílejí na provozu deseti nočních vlaků, které jezdí na Slovensko, do Polska, Maďarska, Rakouska a Švýcarska. Díky velmi dlouhému plánovanému čekání by se neměly zpozdit lůžkové vozy, které jezdí z Budapešti a z Curychu do Prahy – ztracenou hodinu by si byly beztak odstály na nádražích v Břeclavi, respektive Linci. V ostatních spojích musí cetující počítat zhruba s půlhodinovým až hodinovým zpožděním.

Že jeho spoje přijedou v jiný čas než obvykle, předpokládá také Regiojet, který vypraví jeden pár nočních vlaků na trase Praha–Košice a zpět a také sedm autobusů, které pojedou přes noc. Podle dopravce je ale správný čas – o hodinu posunutý oproti jiným dnům – vyznačen i na jízdenkách, takže cestující by neměli být překvapeni, když z Košic do Prahy místo v šest ráno přijedou až v sedm. 

Regionální vlaky, které před začátkem pandemie o víkendových nocích jezdily, již nejezdí, takže regionální železniční dopravy se změna času nedotkne. První ranní nedělní vlaky vyjedou až po ní, tedy již podle letního času. Že se mění čas, by neměli poznat ani cestující v noční MHD. Ta většinou jezdí v pravidelných intervalech, takže i po zrušení spojů plánovaných na „zmizelou“ hodinu by měly intervaly zůstat neměnné.

Bude tomu tak v Praze, kde mají městské noční linky většinou půlhodinové intervaly, či Brně, kde se každou hodinu konají takzvané rozjezdy nočních autobusů od hlavního nádraží. Naopak noční příměstské spoje, které pravidelné intervaly nemají a jedou v době, kdy se mění čas, budou formálně zpožděné. Například autobus ve 2:13 z Kuřimi do Brna pojede ve 3:13 letního času.

Noční vlak Nightjet
Zdroj: ÖBB

Letní čas začíná v březnu, končí v říjnu. Schválené jsou termíny do roku 2026

Letní čas se na úrovni celé Evropské unie zavádí jednotně vždy poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou neděli. Oproti astronomickému času stanovenému pro jednotlivá časová pásma je ten letní posunut o jednu hodinu vpřed, takže se později rozednívá, ale i stmívá.

Evropská komise i Evropský parlament odsouhlasily, že je možné střídání času ukončit. Vyšlo však najevo, že se členské státy EU neshodnou, zda by pak měl natrvalo platit přirozený čas – což doporučují odborníci hlavně kvůli riziku velmi pozdního rozednívání v zimě – nebo letní čas. Ten si podle průzkumů přeje mít celoročně o něco více lidí než přirozený čas. Politická debata, která měla tento rozpor vyřešit, nakonec vyzněla do ztracena, protože se objevily nové, vážnější problémy – pandemie covidu-19, na niž nyní navázala válka.

Česká vláda loni schválila termíny pro střídání času na další léta až do roku 2026. Evropský parlament před třemi lety předpokládal, že každoroční posuny ručiček skončí v březnu 2021. Zpoždění tedy bude nejméně šestileté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Piety i mše uctily oběti předloňské střelby na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vánoce nárůst nemocných zřejmě přibrzdí

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.
před 4 hhodinami

Tresty za kriminalitu se změní. Někteří vězni se dostanou na svobodu

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.
před 5 hhodinami

Útočí rychle a ve vlnách. Aktivita hackerů nepolevuje

Útoky počítačových hackerů v Česku nepolevují. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jich letos registruje přes dvě stě. Cílí na firmy, zdravotnická zařízení i na státní instituce. Aktivity hackerů se dotkly nemocnice v Nymburku, Ředitelství silnic a dálnic i ministerstva zahraničí. Nejaktivnější jsou útočníci působící z Ruska. K prolomení systémů někteří hackeři nepotřebují ani uživatelská jména a hesla. Zpravidla útočí velmi rychle, ve vlnách a často symetricky. Systémová opatření nově zavádí zákon o kybernetické bezpečnosti, jenž rozšiřuje okruh subjektů, které budou muset plnit daná nařízení, až na šest tisíc.
před 5 hhodinami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Když Pavel může být prezidentem, Turek může být ministrem, věří Jakl. Žantovský je proti

Bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Klause Ladislav Jakl si myslí, že „mávat hesly“ o tom, že politik má být slušný, hodný, poctivý a hájit pravdu, je „laciné“. Daleko důležitější podle něj je poctivě sledovat zájmy svých voličů a i občanů. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Havla a poradce nynější hlavy státu Petra Pavla Michael Žantovský řekl, že i když bývalí prezidenti Havel a Klaus měli odlišný postoj k celé řadě věcí, nebyli to protivníci. Podle Jakla by Filip Turek (za Motoristy) mohl být ministrem, protože Petr Pavel je prezidentem. Žantovský si Turka ministrem neumí představit. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o nové tuzemské vládě či ruské invazi na Ukrajinu.
před 6 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 8 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 13 hhodinami
Načítání...