Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4) se s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem shodli na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a na společném postupu proti ruské agresi na Ukrajině. Na Twitteru to po úterním jednání v Londýně uvedl předseda české vlády Petr Fiala. Novinářům také řekl, že se shodují i v potřebě uvažovat o dalších sankcích vůči Rusku. Johnson varoval před vznikem ruské sféry vlivu v Evropě.
Fiala s Johnsonem se shodli na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a sankcích
20 minut
Tisková konference po jednání premiéra Petra Fialy s premiéry zemí V4 a Borisem Johnsonem
O situaci na Ukrajině nejprve jednali samostatně premiéři zemí V4. Ruská válečná agrese v zemi se podle Fialy středoevropského společenství bezprostředně dotýká, napsal na Twitteru. Po společném jednání s Johnsonem se shodli i na dalším posilování spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Novinářům Fiala řekl, že z V4 minimálně Česko, Polsko a Slovensko požadují co nejtvrdší kroky vůči Rusku. Maďarsko je sice zdrženlivé k posílání zbraní či vojenské techniky na Ukrajinu, podle českého premiéra ale lídři států hledali spíše domluvu na společných pozicích. „Jednoznačně z toho vyplývá podpora Ukrajiny a Ukrajinců v jejich statečném boji,“ řekl. Fiala ocenil „velmi jasný, tvrdý a srozumitelný postoj Británie na straně Ukrajinců a proti ruské agresi“.
Snížit závislost na nerostných surovinách z Ruska podle Fialy nejde ze dne na den, zvláště u států, kde je vysoká. Co se týče plynu, patří mezi ně i ČR, uvedl. Je podle něj nutné hledat jak krátkodobé náhrady dodávek, tak strategické a dlouhodobé plány. „Musíme hledat nové zdroje, podporovat jiné technologie, abychom se dlouhodobě závislosti na ruských nerostných surovinách zbavili,“ dodal.
Odpoledne český premiér položil věnec u památníku bitvy o Británii a poté jednal s britským premiérem. Schůzku popsal jako velmi přátelskou. Hovořili o situaci na Ukrajině i dlouhodobé spolupráci ve vojenské a bezpečnostní oblasti nebo o českém předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině roku.
Johnson po setkání s premiéry zemí V4 varoval před novou sférou vlivu Ruska v Evropě. „Jsme svědky útoku na další svobodnou, demokratickou, nezávislou evropskou zemi s cílem vytvořit novou sféru ruského vlivu, novou Jaltu, novou zónu pod kontrolou Moskvy,“ citovalo Johnsona podle agentury DPA prohlášení vydané britským úřadem vlády. Jaltská konference z února 1945 předznamenala rozdělení světa po druhé světové válce na dva bloky jakož i počátek studené války.
Podle prohlášení je Británie také připravena zvýšit svou vojenskou podporu Polsku. Lídři se rovněž dohodli na prohloubení strategických vazeb mezi Británií a zeměmi visegrádské čtyřky.
Johnson chce být ve vedení
Britský premiér Boris Johnson den předtím oznámil, že jeho vláda poskytne dalších 175 milionů liber (5,4 miliardy korun) na pomoc Ukrajině kvůli sílící humanitární krizi.
„Johnson by rád viděl Británii jako vedoucí zemi v pomoci Ukrajině jak vojensky, tak co se týče sankcí. Analytici ale varují, že Británie je ve skutečnosti pozadu za EU i USA co se týče uvalených sankcí, a to hlavně kvůli tomu, jak těžké je sankce schvalovat a hlavně vymáhat,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.
Této kritice se Johnsonova vláda brání tím, že dopady sankcí už vidět jsou. Například tím, že je moskevská burza zavřená, že Británie byla první zemí, která Ukrajině dodala protitankové střely či zpravodajské informace a tlačila na to, aby země odstřihly ruské banky od systému SWIFT, dodal Vostal.
9 minut
Ivan Kytka o jednání V4 s Borisem Johnsonem a britských sankcích
Británie cílí také na oligarchy
Britská vláda se podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky v současnosti soustředí také na to, jak naložit s majetkem ruských oligarchů v zemi.
Britský parlament by měl v úterý či ve středu projednat novelu zákona, která má donutit majitele nemovitostí zakoupených přes offshorové společnosti, aby uvedli skutečné jméno vlastníků. „Aby daňoví úředníci mohli zaklepat na dveře a chtít od těch majitelů důkaz, jak ty peníze nabyli,“ vysvětluje Kytka. „Má se za to, že mnozí ruští oligarchové použili ne právě spravedlivě získané peníze z divoké ruské privatizace,“ dodává.
Opozice ale tento záměr kritizuje s tím, že tato novela nebude fungovat dostatečně rychle. Majitelé nemovitostí mají totiž dostat až šest měsíců na to, aby uvedli své dokumenty do pořádku. Budou tak mít dost času i na to, aby se majetku zbavili.
Fiala dosud v roli ministerského předsedy navštívil Slovensko a Brusel, kde zasedali lídři členských států Evropské unie. Únorovou cestu do Francie zrušil kvůli vnitropolitické situaci. Cesta předsedy vlády do Berlína na pozvání kancléře Olafa Scholze se přesune z března na počátek dubna.
