Chybí dva a půl tisíce sester. Válek chce posílit vzdělávání a změnit kompetence zdravotníků

Nahrávám video

Víc než dva a půl tisíce zdravotních sester chybí momentálně v nemocnicích napříč republikou. Podle odborníků číslo dál poroste, pokud ze škol nezačne vycházet víc absolventů. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chce proto během dvou let vzdělávání tohoto personálu finančně podpořit a zvažuje i změny v kompetencích zdravotníků.

Alice Němečková pracuje na oddělení ARO jako záchranářka. Za dva roky z ní ale nejspíš bude sestra. „Nastoupila jsem na vysokou školu na všeobecné ošetřovatelství, abych se potom mohla přihlásit do specializačního vzdělávání, protože jako zdravotnický záchranář zatím tu příležitost nemám,“ popisuje Němečková, která nyní pracuje ve Fakultní nemocnici Bulovka.

Přitom zkušeností má se svým vysněným oborem dost už teď. Péči o pacienty na plicní ventilaci nebo mimotělním oběhu ale mohou studovat jen sestry. Těch je přitom v Česku nedostatek, ještě víc chybí ty se specializací. Třeba právě na Bulovce chybí devadesát sester, dvacet z nich na oddělení intenzivní péče.

„Tím, že máme snížený počet sester, tak máme omezená lůžka. Z původních třinácti je jich osm,“ přibližuje vrchní sestra na ARO Pavla Matyášková. Podobná je situace i v dalších velkých fakultních a krajských zařízeních. Třeba v Liberci shánějí aktuálně 120 sester, v Motole pak stovku. Nedostatek ale hlásí i menší okresní nemocnice.

Neobsazené pozice zdravotní sestra
Zdroj: ČT24

Posílení systému

Za pár let by mohlo být ještě hůř. Kvůli nízkému počtu studentů. Ročně obor všeobecné ošetřovatelství dokončí zhruba 1500 lidí. „Nejčetnější skupina sester ve věku od 45 do 55 let začne odcházet do důchodu. Za patnáct let systém může zkolabovat,“ varuje děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice Jana Holá.

Ministr Válek chce proto kapacity vysokých škol navýšit. Vzrůst by ale podle něj měl i počet dalších pracovníků ve zdravotnictví. Ti by pak za sestry mohli převzít část povinností, třeba administrativu.

„Ve zdravotnictví je prostor i pro nezdravotnické profese, pro technický personál. Musí být také finančně ohodnoceni,“ deklaruje Válek. Šéf resortu zvažuje i změny v kompetencích jednotlivých profesí a také rozšíření možnosti jejich vzdělávání. Plány chce ministr dokončit do dvou let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 7 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...