V Česku je další část amerického konvoje, předchozí zamířila na Slovensko

3 minuty
UDÁLOSTI: Přes ČR se přesunuje 1200 amerických vojáků a 500 vozidel
Zdroj: ČT24

V půl osmé večer přijela na rozvadovský hraniční přechod další část amerického vojenského konvoje. Jejím cílem je pro tuto část cesty Rančířov, kde vojáci – mířící na cvičení Saber Strike 2022 na Slovensko – stráví zbytek noci a většinu čtvrtka. Ve stanovém táboře u Rančířova vystřídají předchozí skupinu, která přijela v úterý večer, a ve středu navečer odjela směrem na Slovensko. Hraniční přechod Břeclav zablokovali slovenští autodopravci, kteří protestují proti cenám pohonných hmot a mýtného, slíbili však, že akci přeruší. Státní i vojenská policie podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové situaci na hranicích monitorují a jsou připraveny reagovat.

Českem od 15. do 26. února projede dvanáct set amerických vojáků s pěti sty vozidly, kteří míří na alianční cvičení Saber Strike. Přesouvají se ve více skupinách, první přijela do Česka v úterý večer, druhá o den později. Každá ze skupin jede ve více kolonách v hodinových odstupech, ve středu přijela na hranice první v půl osmé večer.

Ve srovnání s úterní částí konvoje přijela ta druhá na rozvadovský hraniční přechod asi o hodinu a půl dříve. Do Rančířova by tedy mohla rovněž dorazit dříve než mezi čtvrtou a půl devátou ráno, jak se to stalo úvodní skupině. Ta se zdržela již v Německu kvůli technické závadě na jednom z vozidel.

S předchozí skupinou se ta druhá nesetká. První část konvoje večer odjela ke slovenským hranicím. Hraniční přechody na Slovensko ovšem ve středu zablokovali autodopravci. Jejich protest se cvičením NATO nesouvisí a Unie autodopravců Slovenska slíbila, že kvůli konvoji přeruší protest do půlnoci.

V areálu v Rančířově u Jihlavy má americký vojenský konvoj k dispozici vytápěné stany i temperované kontejnery se sprchami a dalším sociálním zázemím. Připravený je zdravotní tým a také stan pro izolaci vojáků, u nichž by se prokázal covid-19. V areálu může během přesunu konvoje odpočívat až 350 vojáků. Je tam také autoopravna a místo pro doplnění pohonných hmot. Tábor připravila česká armáda, americkým vojákům poslouží i při návratu ze cvičení ve druhé polovině března.

Noční přejezdy kvůli průjezdnosti

Konvoj projíždí po českých silnicích v nočních hodinách rozdělený do pěti částí. Každá je rozdělena na tři až pět skupin, které projíždějí s hodinovým odstupem kvůli plynulosti dopravy. Trasa vede z Rozvadova po dálnicích D5, D0, D1 a silnici I/38 do Rančířova, po odpočinku pak opět po silnici I/38 na dálnici D1 a D2. Každá část konvoje v Česku stráví maximálně 48 hodin. Na přesun dohlíží ve spolupráci se státní policií i Vojenská policie.

Armáda uvedla, že v každé skupině bude na českých silnicích maximálně dvacet vozidel. Řidiče vyzvala, aby dbali pokynů policie a nevjížděli do konvoje. „Nepředjíždějte, pokud nemáte jistotu, že předjedete celý konvoj,“ uvedla. Podle Dvořákové se stejně jako v minulosti do cvičení zapojí 2. jezdecký pluk (2nd Cavalry Regiment), který je v současné době umístěn jako součást amerických vojenských sil v Německu.

Vojáci a technika armády USA se přes Česko přesouvali v minulosti už několikrát. Velkou pozornost vyvolal například konvoj asi pěti set Američanů s více než stovkou vozidel, který projížděl Českem na jaře 2015 cestou ze cvičení v Pobaltí na domovskou základnu v Německu.

Zprvu se ozývaly spíše kritické hlasy lidí z okruhu spolků kritizujících Severoatlantickou alianci (NATO) a sympatizujících s Ruskem. Při průjezdu ale nakonec americké vojáky vítaly tisíce jejich příznivců. V dalších letech pak následovaly i početnější konvoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...