První dva týdny se mají ve firmách testovat všichni, pak jen neočkovaní. O definitivní formě testování rozhodne vláda ve středu

Vláda v úterý jednala se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců o chystaném testování na covid-19 ve firmách. Prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jaroslav Hanák před jednáním uvedl, že podle vládního návrhu by se prvních čtrnáct dnů měli testovat ve firmách všichni zaměstnanci. Následně by se testování týkalo pouze neočkovaných. Návrh ministerstva zdravotnictví uvádí, že zaměstnanci, kteří budou mít pozitivní samotest, by nešli na potvrzující PCR test, ale na pět dní do karantény. Po jednání ale zástupci tripartity odmítli konkrétní podobu testování komentovat s tím, že o ní vláda definitivně rozhodne až ve středu.

Vláda chce, aby zaměstnavatelé od 17. ledna testovali všechny své pracovníky dvakrát týdně. Před schválením v úterý odpoledne návrh projednávala s představiteli tripartity. 

„Je dohoda s panem předsedou vlády, že nebudeme poskytovat informace, protože bude rozhodovat vláda. Já dodržuju slovo. Je mi líto, víc vám neřeknu,“ uvedl po jednání se zástupci kabinetu Hanák. Podle něj vláda podněty zaměstnavatelů do svého plánu testování zapracovala.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po jednání tripartity řekl, že by se měly zkrátit karantény a firmy by za provedený test od zdravotních pojišťoven měly dostat 60 korun. Bližší informace o testování ale ani on sdělit nechtěl.

„Dohodli jsme se, že otázku testování ve firmách nebudeme komentovat, zítra to rozhodne vláda. Na testování jsou ale firmy připraveny, protože v drtivé části testují už teď,“ uvedl s tím, že kabinet do podoby testování zapracuje některé podněty odborů. 

Zaměstnanci, kteří budou mít pozitivní samotest, by podle návrhu ministerstva zdravotnictví, které mělo k dispozici ČTK, nešli na potvrzující PCR test, ale na pět dní do karantény. První den po konci karantény by na pracovišti opět podstoupili antigenní test prostřednictvím samotestovací sady, v případě pozitivity by následovala karanténa.

O návrzích bude vláda jednat ve středu. Pracovník, který by po pozitivním samotestu dobrovolně podstoupil PCR test s negativním výsledkem, bude moci podle návrhu ukončit karanténu a vrátit se do práce. Návrh počítá s tím, že se budou testovat všichni zaměstnanci včetně očkovaných. Opatření se má vztahovat na zaměstnance, živnostníky, ale i třeba na odsouzené zařazené do práce v rámci věznice nebo jiného subjektu.

Testování by mělo být nově závazné dvakrát v týdnu, další test bude nutné podstoupit nejdříve třetí den po předchozím. Resort zdravotnictví úpravou pravidel reaguje na šíření nové koronavirové varianty omikron.

Vláda počítá s tím, že testy na covid bude firmám hradit ze zdravotního pojištění. Zástupci podniků ale upozorňují i na další náklady, jako je zajištění nákupu, dopravy a personální i administrativní pokrytí odběrů.

Podle Středuly ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nastínil i postup a protiepidemická opatření u zaměstnanců, kteří testování odmítnou.

Nahrávám video
UK: Vláda jedná s odboráři a podnikateli
Zdroj: ČT24

„Dá se očekávat, že pokud přijde omikron, bude velký růst nakažených. Myslím, že vláda i pan Válek jsou připraveni na to, jak situaci zvládnout. Myslíme si ale, že je potřeba vyřešit otázku nemocenských a náhrad pro zaměstnance, o tom jsme byli ujištěni,“ sdělil Středula v pořadu Události, komentáře. Nejdůležitější podle něj je, aby schválená opatření a programy obstály u soudu. Soudní zamítnutí některých návrhů minulé vlády totiž považuje za jeden z důvodů nedůvěry společnosti v politiku. 

V souvislosti s variantou omikron mají zaměstnavatelé obavy z pracovní neschopnosti mnoha pracovníků najednou. I proto vláda ve středu probere zkrácení karantény a izolace na pět dnů.

Jednání o programovém prohlášení

Od zástupců zaměstanavatelů a zaměstnanců požadoval kabinet také připomínky a náměty k programovému prohlášení. Návrh textu ale zástupci zaměstnavatelů a podnikatelů nedostali.

„Chceme, aby prohlášení obsahovalo řešení některých věcí. Například v koaliční smlouvě jsou další škrty ve výši sto miliard korun a my chceme vědět, jak to bude řešeno, aby nenastal další problém v rozpočtu,“ uvedl Josef Středula. 

Hotové programové prohlášení chce mít vláda do začátku příštího týdne. Ministři měli doplnit své priority do pondělí 3. ledna. O důvěru chce ve sněmovně Fialova vláda žádat 12. ledna. 

Úterního jednání se účastnili šéfové a šéfka všech pěti koaličních stran a ministři financí, zdravotnictví a průmyslu. Do Strakovy akademie dorazili i zástupci odborových centrál, svazu průmyslu, konfederace zaměstnavatelských svazů a hospodářské komory. O oficiální zasedání tripartity se ale nejednalo. První tripartitní schůze se uskuteční 18. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...