Zálohy za energie pro klienty v režimu dodavatele poslední instance (DPI) budou mít nově stanovený strop. Výše záloh bude zveřejněna v úterý, uvedl na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Energetický regulační úřad (ERÚ) podle něj akceptoval ministerský návrh na stanovení stropu záloh a předloží vyhlášku.
Zálohy za energie pro klienty v režimu poslední instance budou mít strop, oznámil Havlíček
Události: Zastropování záloh u DPI (zdroj: ČT24)
Do režimu dodavatele poslední instance se dostali bývalí klienti společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnost v polovině října, ale i dalších menších dodavatelů. V režimu DPI skončilo na devět set tisíc odběratelů.
„Na základě intenzivního jednání mezi MPO a ERÚ sdělujeme, že Energetický regulační úřad akceptuje náš návrh a předloží vyhlášku, na základě které dojde k zastropování záloh u dodavatelů poslední instance. Výši nových záloh sdělíme zítra (v úterý), kdy zahájíme zrychlený legislativní proces,“ uvedl Havlíček. V Radiožurnálu dodal, že určení stropu záloh chce vláda stihnout do 15. listopadu. Zálohy mají být výrazně výhodnější pro první dva až tři měsíce, pro další tři už bude strop méně výhodný.
„Zcela chápeme, že stát hledá způsoby, jak zákazníkům pomoci poté, co je jejich dodavatel nechal před zimou v této situaci. Naše zálohy u dodávek elektřiny jsou obecně výrazně nižší než třeba v případě plynu. Průměrná záloha na běžných sazbách je necelých 1700 korun. Jsme ale samozřejmě připraveni postupovat v souladu s tím, jak stát rozhodne,“ řekl ČTK mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.
Havlíček už dříve sdělil, že půjde o stanovení maximální výše zálohových faktur pro DPI, nikoliv ceny za energie. „Chceme tím pomoci ohroženým rodinám, současně se ale musí najít optimální hranice, neboť cesta není zůstat u DPI, ale přejít ke standardním dodavatelům,“ uvedl v pátek Havlíček. Standardní dodavatelé podle Havlíčka nabídnou nejen lepší cenu, ale i nižší zálohy na energie, a to o třicet až šedesát procent.
Jednorázové dávky
Ministr už dříve uvedl, že asi desetina českých domácností ohrožených energetickou chudobou kvůli růstu cen energií bude mít nárok na jednorázové dávky. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) to ale není možné a řešení musí navrhnout ministerstvo průmyslu a obchodu. Premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli tomu Maláčová žádá o svolání schůze vlády.
Například dvaasedmdesátiletá žena ze Svitavska obdržela od DPI Innogy dopis s rozpisem záloh za plyn v minulých dnech. ČTK řekla, že Innogy požaduje měsíční zálohu 14 110 korun, přičemž první za říjen měla uhradit do neděle 31. října. Donedávna platila společnosti Bohemia Energy zálohu tři tisíce korun. Její důchod včetně vdovského činí zhruba osmnáct tisíc korun. Od ČEZ Prodej, který je jejím DPI pro elektřinu, má dostat rozpis záloh později. Dosud za ni platila Bohemia Energy měsíčně devět set korun, u DPI bude podle ceníku za říjen záloha zhruba o čtyři tisíce korun vyšší.
Kolem devíti set tisíc odběratelů energetické skupiny Bohemia Energy, která v polovině října ukončila činnost, si musí hledat nového dodavatele energií. Ukončení činnosti oznámily i další firmy s tisíci odběrateli. Přebírají je pak jiné společnosti, takzvaní dodavatelé poslední instance, a řadě lidí kvůli tomu násobně stouply zálohy za energie. Zhruba deset procent domácností, které by kvůli tomu mohly být ohroženy takzvanou energetickou chudobou, bude mít nárok na mimořádnou okamžitou pomoc, řekl Havlíček. Týkat by se to podle něj mohlo až půl milionu domácností.
Ministerstvo průmyslu a ERÚ doporučují, aby lidé co nejrychleji od dodavatelů poslední instance přešli ke standardnímu dodavateli energií. Podle Havlíčka pak budou mít lepší cenu či mohou lépe řešit individuální problémy, například skrze splátkové kalendáře.
Pětině seniorů hrozí bytová nouze, tvrdí experti
Pětina seniorských domácností by se mohla kvůli zvýšení plateb za energie dostat do bytové nouze. Dopadnout by to mohlo na víc než dvě stě tisíc domácností lidí nad 65 let. Uvedla to iniciativa Za bydlení, která zastřešuje organizace na pomoc lidem v tísni, akademiky i zástupce několika měst a obcí.
Podle iniciativy jsou v bytové nouzi lidé bez domova či v provizorním přístřeší, v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujících bytech, ústavech či přechodně u příbuzných a známých. Dle tiskové zprávy o vyloučení z bydlení, kterou iniciativa zveřejnila, mělo před zdražováním energií nadměrné náklady na bydlení přibližně sto třicet tisíc seniorských domácností. Na pokrytí těchto výdajů jim nestačilo ani čtyřicet procent příjmu. V bytové nouzi bylo na pět a půl tisíce lidí nad 65 let, většinou žili na ubytovnách. Dalším asi dvaceti tisícům domácností starších lidí hrozila ztráta bydlení.
„Kvůli energetické krizi tedy hrozí, že se počet ohrožených seniorských domácností téměř zdvojnásobí,“ uvedla iniciativa. Podle jejího analytika Jana Klusáčka by se do potíží mohla dostat pětina seniorských domácností. „Pokud se ceny energií zvednou o třetinu, jak v našich modelech předpokládáme, povede to zřejmě k dalšímu stěhování seniorů na ubytovny,“ dodal Klusáček.
„Klientům doporučujeme, aby si zažádali o příspěvek na bydlení, pokud splňují podmínky přidělení. Nebo aby se pokusili kontaktovat současného dodavatele a pokusili se vyjednat individuální podmínky ohledně výše záloh a případně se obrátili na ERÚ,“ uvedla vedoucí linky Senior telefon Aneta Mundok Nitschová. Volání na Senior telefon s číslem 800 157 157 je bezplatné.
Na výzvu ERÚ nereagovala pětina firem
Zhruba pětina dodavatelů energií dosud neodpověděla ERÚ na jeho na výzvu k doložení zajištění dodávek pro své zákazníky. Z asi 450 firem jich odpovědělo úřadu přes 355, přesné číslo úřad oznámí později. Data se nyní budou vyhodnocovat. ERÚ ale bude muset zachovat povinnost mlčenlivosti, konkrétní výsledky tak oznámí pouze vládě, řekl mluvčí úřadu Michal Kebort. Dodavatelé měli čas na odpověď do konce října, v případě komunikace přes datovou schránku do 2. listopadu.
„V průběhu dneška byly doručeny už jen jednotky odpovědí, finální číslo oznámíme po úterní půlnoci, kdy uplyne termín i pro ty, kteří si nevyzvedli datovou schránku,“ uvedl v pondělí Kebort.
Odpovědi nyní bude úřad zpracovávat. „Z velké části jde o manuální práci vzhledem ke značné nesourodosti odpovědí, ta je dána mimo jiné tím, že dodavatelé podobný dotazník vyplňují poprvé,“ vysvětlil mluvčí. Odpovědi úřad jen neeviduje, ale kontroluje i jejich relevantnost.
Pokud by neodesláním dotazníku porušili dodavatelé zákon, čelili by sankci, která by podobně jako jiná pravomocná rozhodnutí byla zveřejněna na webových stránkách ERÚ. Bude tak pravděpodobně možné dohledat, jaké firmy neodpověděly úřadu vůbec. Za porušení energetického zákona hrozí firmám obecně pokuta až patnáct milionů korun.