Češi rozhodli o složení sněmovny. Volební účast přesáhla někde až sedmdesát procent, hlásí okrsky

Česko vybralo nové poslance. Volební místnosti se uzavřely ve 14 hodin a začalo sčítání hlasů. Volební účast na řadě míst přesahuje šedesát procent, někde je až sedmdesát procent, uvedly okrsky. Výraznější incidenty zaznamenány nebyly. O dvě stovky křesel v dolní komoře parlamentu usiluje přes pět tisíc dvě stě kandidátů, které nominovalo dvaadvacet uskupení. Ve více než dvaceti obcích se pak spolu s volbami konaly také místní referenda. Česká televize divákům i v sobotu nabízí kompletní volební servis. Speciální vysílání potrvá až do noci.

On-line přenos

Volby do Poslanecké sněmovny 2021

  • 8:53

    Slovenský tisk hodnotí výsledek voleb v Česku jako naději pro střední Evropu. Povolební vývoj v zemi ale podle slovenských médií ovlivní hospitalizace prezidenta Zemana.

  • 8:24

    Redaktor ČT Petr Vašek předpokládá, že do nové sněmovny pošle vláda návrh státního rozpočtu v podobné podobě, v jakém byl ve staré. Ve sněmovně mu ale hrozí velké změny.

  • 7:00

    Podle ústavního právníka Jana Kuklíka má veřejnost právo vědět, jaký je zdravotní stav prezidenta, který nyní hraje důležitou roli při sestavování nové vlády.

Výsledky voleb se poté začnou objevovat na volebním webu. K dispozici budou průběžně také na webu ČT24. Český statistický úřad očekává, že v prvních volebních okrscích budou mít komisaři sečteno již kolem půl třetí odpoledne. Oficiální podobu získají výsledky po pondělním projednání Státní volební komisí, a to vyhlášením ve Sbírce zákonů. V ní by se měly objevit v úterý.

Průběh letošních voleb je zatím klidný. Ministerstvo vnitra neeviduje žádné větší komplikace ve volebních místnostech. Policisté museli řešit pouze jednotlivé případy porušení hygienických nařízení ministerstva zdravotnictví. Většinou šlo o nedodržení povinnosti nosit roušky. V několika případech si je odmítli nasadit také členové volební komise.

První incident v rámci voleb zaznamenali v pátek po otevření hlasovacích místností v Pardubicích. Na ZŠ Bratranců Veverkových si zapisovatelka volební komise odmítla nasadit roušku. Na místo musela dojet policie. Přestupek policie postoupila do správního řízení. Podobný incident s voličem, který nechtěl mít roušku, se odehrál i v Brně.

Oznámení o možném kupčení s volebními hlasy prošetřuje policie na ubytovně ve Slaném. 

Ve sněmovních volbách už v pátek hlasoval prezident Miloš Zeman. Učinil tak na zámku v Lánech, jak mu doporučil jeho ošetřující lékař. Odvolili také šefové obou parlamentních komor Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Lidé letos mohli hlasovat v téměř 14 900 volebních místnostech v Česku i ve světě. Adresy, kde mohli odevzdat svůj hlas podle místa svého bydliště, nalezli v obálkách spolu s hlasovacími lístky.

Rozhodovat o novém složení sněmovny mohli v Česku dospělí, kterým soud neomezil volební právo. Takových lidí je momentálně něco přes osm milionů. 370 tisíc z nich se podle statistiků ocitlo v roli voliče poprvé v životě. V minulých volbách do dolní komory v roce 2017 mohlo hlasovat téměř osm milionů čtyři sta tisíc lidí. Lístek do urny ale vhodily jen dvě třetiny z nich.

Události: Prvovoliči i nevoliči (zdroj: ČT24)

Volební vysílání ČT

Ve speciálním vysílání k volbám Česká televize postupně během dne nabízí rozhovory s hosty, pohledy do volebních štábů jednotlivých stran a hnutí. Diváky čekají také průběžné a konečné výsledky hlasování.

Volební studio kromě rozhovorů nabídne také v reálném čase pohled na všechna důležitá místa. Po 20. hodině už po oznámení finálních výsledků by do studia měli dorazit zástupci politických uskupení, která voliči svými hlasy poslali do sněmovny. Volební studio má končit hodinu po půlnoci.

Kolik volby stojí?

Organizace voleb vyjde podle ministerstva vnitra na 563 milionů korun. Další výdaje má Český statistický úřad, policie i ministerstvo zahraničí. A o peníze jde i samotným politickým stranám. Každé uskupení, které podpoří aspoň 1,5 procenta voličů, má nárok na stokorunu za každý platný hlas. 

Pokud přesáhne hranici tří procent, začne mu stát vyplácet stálý příspěvek. Minimálně šest milionů ročně. Za každou desetinu procenta navíc opět z platných hlasů se částka zvyšuje o 200 tisíc, strop je deset milionů.

Strany a hnutí, jejichž členové se dostali do dolní komory, pak mají nárok také na pravidelný příspěvek za mandát. Ten činí skoro milion na každého poslance. Například za minulý rok stát podle ministerstva financí rozdělil mezi všechny subjekty víc než 560 milionů korun.