Ve větších městech nebo v pohraničí chybí asistenti pedagoga, jejich počty přitom rostou

Některým školám stále chybí asistenti pedagoga. Problém pociťují zejména ty ve velkých městech, v nichž jsou vyšší mzdy, nebo v pohraničí, odkud lidé jezdí za vyššími platy do Německa nebo Rakouska. České televizi to potvrdila Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Poptávka po asistentech přitom dlouhodobě stoupá a jejich počet každoročně roste – podle ministerstva školství se v posledních pěti letech zdvojnásobil.

Problém s nedostatkem asistentů se podle odborného garanta portálu Asistentpedagoga.cz Zbyňka Němce objevuje v lokalitách, kde tabulkový plat za vykonávání této pozice není konkurenceschopný.

To potvrzuje i Lenka Hečková z expertního týmu České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. „Ti šťastnější asistenti jsou řazeni třeba do osmé platové třídy, kde plat začíná na přibližně 25 tisících korun hrubého za celý pracovní úvazek; přičemž průměrná mzda třeba v Praze byla začátkem tohoto roku něco okolo 44 tisíc. Plat asistenta pedagoga byl tedy o více než 40 procent nižší než průměrná mzda,“ vysvětluje Hečková.

Kromě Prahy a větších měst může být problematické sehnat asistenta pedagoga v pohraničí. „Pár let zpátky jsme spolupracovali v jednom projektu se školou v Krušných horách,“ uvádí Němec. „Mají to 15 kilometrů do Německa. Tam lidé dostanou ve skladu dvakrát takový plat, tak proč by šli dělat asistenta do školy,“ popisuje situaci.

„Problém je v tom, že kdo to jde dělat, a je v tom dobrý, tak dost často odchází do nějakých vyšších sfér,“ upozorňuje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. „Pokud se lidé nějakým způsobem zhlédnou v pedagogické práci, tak nehledají způsob, jak zůstat v pozici asistenta pedagoga, která je krajně nevýhodná. Hledají způsob, jak v oboru pokročit, aby mohli dělat práci, která bude lépe placená,“ dodává.

Povinná kvalifikace

Při shánění asistentů hrají roli i kvalifikační požadavky. „Je třeba absolvovat kvalifikační kurz v rozsahu aspoň 80 hodin, což vytváří bariéru pro potencionální zájemce,“ říká Němec.

Zákon o pedagogických pracovnících ale umožňuje přijmout na pozici asistenta pedagoga i nekvalifikovaného uchazeče – ovšem pod podmínkou, že si kvalifikaci doplní. „Často se na tato místa hlásí žadatelé, kteří předepsané vzdělání nemají. Teoreticky by tu práci vykonávat neměli, ale pokud je potřeba místo pokrýt, ředitel žadatele přijme s tím, že začne studovat a až při zaměstnání absolvuje požadovaný kurz,“ popisuje prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Poptávka po asistentech roste

Poptávka po službách asistentů pedagoga podle Hečkové stoupá. „V praxi je vidět, že stále více učitelů, kteří zpočátku preferovali spíše individuální práci a pomoc asistentů někdy i odmítali, začíná vnímat, že při správném nastavení činnosti asistent může znamenat pro učitele významný zdroj pomoci. Při správném nastavení spolupráce tandemu učitel-asistent se jednoznačně zvyšuje kvalita vzdělávání nejen u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale u celého žákovského kolektivu,“ popisuje.

„Učitelé se s tím nějakým způsobem učí pracovat. Pro některé bylo a je těžké přijmout, že kromě nich je ve třídě ještě někdo další. Učitelská práce na to historicky není nastavená,“ podotýká Mazancová s tím, že si na novou situaci česká vzdělávací soustava pomalu zvyká.

Počet asistentů se podle mluvčí resortu školství Anety Lednové v posledních pěti letech zdvojnásobil – v roce 2016 jich bylo 13 229, loni už 26 665. Nejvíc asistentů působí na základních školách, pomáhají ale i ve školkách nebo na středních školách. „Nárůst počtu asistentů pedagoga je dán jednak demografickým vývojem, ale také zpřesňující se diagnostikou speciálních vzdělávacích potřeb dětí a žáků ze strany školských poradenských zařízení a postupným vytvářením inkluzi_vního vzdělávacího prostředí ve školách,“ komentuje nárůst Lednová.

Stálý asistentský sbor

„Asistent pedagoga není přidělen ke konkrétnímu dítěti, i když to dítě se svými podpůrnými opatřeními může být důvodem, proč je asistent zrovna v této třídě. Je k ruce pedagogovi – není osobní asistent toho dítěte,“ upozorňuje Mazancová. „Pokud asistent pracuje s pedagogem v tandemu dobře, tak by měl pedagogovi uvolnit ruce, aby se on mohl věnovat zejména těm dětem, které to nejvíc potřebují,“ vysvětluje.

Záleží i na kvalitě asistenta: „Nepotřebujete jenom člověka, který tam bude pasivně přítomen a bude dávat pozor na to, jestli si Pepíček všechno složil do aktovky. Potřebujete parťáka do třídy, který pod vaším učitelským vedením bude s dětmi pracovat. To je věc, která chce praxi, nějaký čas a nějaký um i na straně pedagoga, který toho asistenta vede,“ popisuje Mazancová.

Podle ní je v zájmu školy budovat si stálý asistentský sbor. „Škola měla mít možnost asistenta zaplatit i za předpokladu, že tam dítě s podpůrným opatřením nemá, což se s velkou měrou pravděpodobnosti stejně nestane. Ředitelé musejí umět pracovat s financováním – potřebovali by větší podporu a větší osvětu, aby se v tom dokázali vyznat,“ dodává.