Dopravu v Česku komplikují kamiony. Nemají kde stát, je jich čím dál víc a způsobují nehody

Nahrávám video

Zatímco většinu dopravy utlumila pandemie, ta nákladní silniční naopak roste. Jen loni Ministerstvo dopravy zaznamenalo 45procentní nárůst. A trend pokračuje i letos. Přicházejí ale i problémy, včetně nehod typických pro nákladní auta a dodávky: tedy nárazů do stojících nebo pomalu jedoucích vozidel. U českých silnic také vrcholí sčítání aut.

Minulý týden se na dálnici D2 na hranici se Slovenskem stala vážná nehoda. Řidič kamionu nereagoval na auto silničářů s blikající šipkou a narazil do něj. Stojící vůz naštěstí odklonil kinetickou energii do svodidel – jinak by smetla i osobní auto vepředu. Řidiči kamionu už ale pomoci nedokázal nikdo.

Podobných nehod se stalo za poslední týden hned několik. Řidič na D5 pravděpodobně sledoval při jízdě hokej a havaroval. K další srážce došlo ve středu na D11 u Kolína. Nejde ale jen o nehody. Jak zhoustl provoz a začaly práce na silnicích, na řadě míst se prohloubily chronické potíže hlavně s kamiony: nedostatek parkovacích míst a někde i celkově nízká kapacita dálnic.

Situace je komplikovaná na dálnici D1 v Brně. Pokud tu teď řidiče zastihne čas na povinnou pauzu, je to větší problém než obvykle. Silničáři opravují hned dvě velká parkoviště, výsledkem tohoto omezení by ale mělo být víc parkovacích míst. Třeba na D3 v jižních Čechách mají kamiony k dispozici jediné parkoviště. Ředitelství silnic a dálnic do měsíce rozhodne o tom, kdo vybuduje novou odpočívku v Chotýčanech.

„To je jedno z klíčových míst. Že chybí stání pro kamiony, je jednoznačné. My se proto snažíme vyřešit tu problematiku zejména na dálnici D1, kde je situace nejkritičtější,“ uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Lidé si nechávají zboží posílat domů

Nákladní auta parkují, kde se dá, a často v rozporu s předpisy. Houstnoucí těžká doprava je potom znát i v běžném provozu. Podle Ministerstva dopravy teď vzrostl hlavně počet cest kamionů na kratší vzdálenosti. To souvisí i s koronavirovou pandemií, kdy si lidé mnohem víc nechávají posílat zboží až domů. Roste také mezinárodní přeprava.

„V samotném roce 2020 je tam nárůst asi 45 procent,“ uvádí mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka. Jakákoliv překážka pak může znamenat velké problémy. Před dvěma týdny například způsobily kolaps na dálnici D5 a pražském okruhu ranní nehody a řidiči kamionů, kteří blokovali oba jízdní pruhy. Dopravní tepna vypadala jako parkoviště až do večera.

V Přerově a Frýdku-Místku zase kamiony bloudí kvůli objížďkám – nákladní auta končí mezi domy na úzké silnici. Už tak náročnou práci to komplikuje i samotným řidičům. „Je to obrovský problém, když k tomu dodáte povinné bezpečnostní přestávky. Do toho se nám zamotá zákaz jízd, tak se nestíhají dojezdy a řidiči tráví mnoho hodin mimo domov,“ říká ředitel brněnského pracoviště ČESMAD Bohemia Vojtěch Máša. Vzhledem k rozsahu letošních prací na silnicích i hustotě provozu tak ale všem řidičům zbývá jediné: obrnit se trpělivostí.

Nejvytíženější je podle mýtných bran D1 v Brně

Detailnější pohled na nejvytíženější místa v republice nabízí data z průjezdů mýtnými branami. U dálnic bezkonkurenčně vede D1. Nejvíc platících – a tedy i nákladních – aut projíždí už zmiňovaným úsekem z centra Brna ve směru na jih. Jen letos od ledna do dubna jich bylo přes 960 tisíc. V opačném směru to bylo o zhruba 50 tisíc kamionů méně.

Druhá nejzatíženější část D1 je mezi Modleticemi a Doubravicemi. V obou směrech brány napočítaly víc než 850 tisíc průjezdů. Mezi úseky s nejhustějším provozem nákladních aut se stejná dopravní tepna objevuje ještě šestkrát. Kromě dálnice D1 se sem řadí také dvě části Pražského okruhu, a to u Satalic a Horních Počernic.

Co se týče zpoplatněných silnic 1. třídy z pohledu vytíženosti, opět u nich vévodí okolí Brna, které následuje výpadovka z Olomouce nebo silnice 11 u Bystřice.

Sčítání aut v Česku provází problémy

U českých silnic také vrcholí sčítání aut. Akce za padesát milionů korun je důležitá hlavně pro plánování oprav a stavby nových silnic. Tentokrát je rekordní svojí délkou. Oficiálně začala na jaře 2020 a končí až teď, i kvůli koronaviru. Stát připouští, že to může kvalitu výsledků poznamenat, lepší řešení podle něj ale nebylo.

Sčítači jsou někde sami, jinde jde o celé týmy, to podle očekávaného počtu aut. A podle toho se dělí práce i v mobilní aplikaci. Odměna je 500 korun za čtyři hodiny práce. A to hlavně kolem Prahy motivuje jen málo. Někde má být více sčítačů, štáb ČT ale na jednom z míst nezastihl nikoho, i když se jeden nahlásil.

„Nahrazujeme buď tím, že v dopravně srovnatelné situaci to místo sečteme znovu, že tam dáme náhradní termín, nebo ta data nahradíme srovnatelným úsekem, u kterého víme z minulosti, že se vyvíjí dopravně obdobně,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl s tím, že skutečné sečtení na místě má však přednost.

Problém je ale i s validitou dat. Sčítání má kvůli mezinárodní porovnatelnosti probíhat každý kulatý a půlkulatý rok. Jenže jarní část sčítání v roce 2020 silničáři vzdali, a doplňují jej až teď, o rok později. „Nemělo smysl sčítat dopravu přesně v těch měsících, kdy byl dopad covidových opatření největší,“ vysvětluje Rýdl.

Je to vlastně už druhé sčítání za sebou, které se dokončuje až rok po plánovaném termínu. O tom, že by se periodicita posunula a znovu se sčítalo až za pět let, ale stát neuvažuje. A to by přivítali i brigádníci, kteří pracují jako sčítači. Často si tím přivydělávají celé rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda by měla projednat, zda bude pokračovat v regulaci cen pohonných hmot

Vláda by v pondělí měla rozhodovat o možném pokračování regulace cen pohonných hmot. Opatření obnovená od 1. října platí zatím do konce měsíce. Kabinet má na programu i návrh, který má omezit pravomoci odvolacích soudů. Ministři by měli také zveřejnit své stanovisko k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.
před 1 hhodinou

Jasno o vedení má dva týdny po volbách většina krajských měst, Praha či Zlín ne

Dva týdny po obecních volbách je ve většině krajských měst jasno o tom, kdo bude v následujících čtyřech letech radnice řídit. Jednání dál pokračují v Českých Budějovicích, Zlíně a Praze. Právě v hlavním městě se minule vedení hledalo nejdéle v historii. Většinu v zastupitelstvu se podařilo domluvit až téměř po pěti měsících.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMlhy a mokré silnice zvyšují riziko nehod. Nepodceňte počasí, nabádá policie

Ročně se v průměru stane skoro 900 dopravních nehod v mlze a téměř dvacet tisíc na mokré silnici, spočítal z dlouhodobých statistik Portál nehod. Právě podzim patří kvůli sychravému počasí mezi nejrizikovější. „Lidé podceňují to, že se nám počasí mění. Že tady v Praze je krásné počasí, neznamená, že v cíli, kam mám v plánu dojet, je to stejné,“ upozorňuje preventista Ondřej Penc z policejního prezidia. „Mlhová světla by se měla užít za sněžení, za hustého deště anebo právě za mlhy. Povinnost je při takových podmínkách užít zadní mlhovky, ty přední jsou dobrovolné,“ připomíná mluvčí policie v Plzeňském kraji Ondřej Hodan. Podle Portálu nehod se přes dvacet procent havárií v říjnu stane na mokré silnici. V listopadu je to skoro třicet procent.
před 8 hhodinami

Organizátoři protestu v Praze vyzvali Babiše k debatě o financování ČT a ČRo

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Diktát většiny, říká o dění ve sněmovně Decroix. Vesecká chválí rychlost

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Přibývá cvičení na ochranu kritické infrastruktury, Praha buduje síť dobrovolníků

Záchranné týmy tento týden v rámci akce MERO 2026 nacvičovaly zásah v centrálním tankovišti v Nelahozevsi, kde stát uchovává své ropné rezervy. Podobná cvičení na ochranu kritické infrastruktury, kam patří třeba vodojemy či elektrické rozvodny, se konají pravidelně a přibývá jich. Kromě hasičů, policie a zdravotníků se do nich zapojuje taky profesionální armáda a aktivní zálohy. Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem.
před 22 hhodinami

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
24. 10. 2026‌‌

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
24. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.