Soud znovu zprostil Shenara obžaloby z krácení daní

Pražský městský soud znovu osvobodil někdejšího předsedu představenstva společnosti Amun.Re Martina Shenara, který čelí obžalobě z toho, že neodvedl daně při prodeji tří projektových společností energetické firmě ČEZ. Podle soudu se neprokázalo, že by se skutek vůbec stal. Shenar vinu od počátku odmítá, tvrdí, že zákon neporušil. Aktuální rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně se proti němu na místě odvolala. Shenar se práva na odvolání vzdal.

Obžaloba tvrdí, že Shenar koupil akcie firem v roce 2009, podnikatel však už dříve uvedl, že společnosti nakoupil v roce 2007. Udělal to podle svých slov právě proto, aby při jejich prodeji daně platit nemusel. Do konce roku 2007 totiž platil mírnější zákon, který dovoloval osvobodit akcie od daní, pokud mezi dobou jejich nabytí a prodejem uplynulo alespoň šest měsíců. Od počátku následujícího roku se pravidla zpřísnila a bez odvedení daní lze prodat podíly až po pěti letech.

„Soud nadále nemá za bezpečně a bez pochybností prokázané, že obžalovaný nabyl akcie společností v roce 2009 ani že by je nabyl od roku 2008 dále,“ uvedl v pátek předseda trestního senátu Tome Frankič. Důkazy podle něj možnost, že k nákupu došlo v roce 2007, nevylučují. Ze stejného důvodu už Shenara senát městského soudu v minulosti osvobodil, rozsudek ale tehdy zrušil odvolací soud.

Trestní stíhání bylo podle Frankiče sice vedeno důvodně, před soudem se ale prokázání viny řídí jinými kritérii. Obžaloba tak podle soudce předložila důkazy, ty ale ve výsledku netvoří ucelený řetězec, který by vedl k jedinému závěru prokazujícímu, že by akcie byly nakoupeny až po roce 2007, a zároveň by vylučoval, že k nákupu mohlo dojít dříve. Soud v pátek zároveň usnesením zrušil zajištění Shenarova majetku.

Shenar podle obžaloby koupil v roce 2009 stoprocentní podíly ve třech společnostech zabývajících se pronájmem a provozem nemovitostí. Firmy s projekty solárních elektráren na Českolipsku přejmenoval na eEnergy Ralsko, eEnergy Hodonín a eEnergy Ralsko – Kuřivody. Koncem téhož roku je podle spisu za 515 milionů korun prodal firmě ČEZ, která je zaplatila v několika splátkách v následujících dvou letech. Shenar ale nezaplatil daň z příjmu, podle žalobkyně tak způsobil škodu přes 76 milionů.

Státní zástupkyně žádala, aby soud Shenara poslal do vězení a uložil mu i peněžitý trest, jeho obhájkyně naopak navrhla, aby byl její klient osvobozen.

Shenar již v úvodu prvního kola hlavního líčení řekl, že kvůli 76 milionům korun by vězení nikdy neriskoval. Upozornil, že v Česku podniká víc než dvacet let a nikdy neměl s placením daní problémy. Podle něj by také bylo nemyslitelné podvádět na daních při obchodování s polostátní firmou ČEZ. Dodal, že po rozsáhlém prověřování solárních projektů chtěli podle něj policisté a státní zastupitelství stíhat kohokoli.

Prodej obřích solárních parků u Ralska a Mimoně

Policisté se dlouhou dobu zabývali také okolnostmi, za jakých Amun.Re prodal firmě ČEZ obří solární parky u Ralska a Mimoně. Energetická společnost za ně zaplatila pět miliard korun, což bylo podle kritiků o miliardu dráž, než byla běžná výkupní cena.

V médiích se objevily informace o tom, že firma Amun.Re má nejasnou vlastnickou strukturu, za kterou se mohou skrývat vlivní lobbisté. V představenstvu byli vedle Shenara také jeho obhájkyně Karolína Babáková a právník David Michal z advokátní kanceláře Drahomíra Šachty, který spolupracoval s lobbistou Ivo Rittigem. Policie případ nakonec odložila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...