Byla všude, kde jí bylo zapotřebí, vzpomíná na Šiklovou Sommerová. Statečná a neúnavná, dodává Pithart

10 minut
UK: Vzpomínka na socioložku Jiřinu Šiklovou
Zdroj: ČT24

V sobotu zemřela ve věku 85 let Jiřina Šiklová, doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, politická vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií. Za komunismu organizovala převoz exilové literatury. Po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na pražské Filozofické fakultě. „Měla energii atomové elektrárny a byla všude, kde jí bylo zapotřebí,“ zavzpomínala v pořadu Události, komentáře režisérka Olga Sommerová. „Pořád se rozhlížela, kdo potřebuje pomoc,“ doplnil politik a spisovatel Petr Pithart.

„Ona nás, generaci kolem roku 1968, poslední rok všechny obvolávala, ještě před týdnem mi volala: ,Ahoj Péťo, obvolávám mančaft. Je u vás všechno v pořádku? Víš o někom, kdo je na tom blbě? Tak čau, volám dál.‘ To byla ona,“ konstatuje chartista, bývalý předseda vlády i Senátu Petr Pithart.

„Já musím říct, že pořád nemůžu přijmout, že už není. Myslela jsem si, zrovna tak jako mnoho dalších lidí, že je nesmrtelná. Měla energii atomové elektrárny a vlastně byla všude, kde jí bylo zapotřebí, kde mohla někomu pomoct. Ludvík Vaculík o ní řekl, že je všudypřítomná a nezbytná,“ říká režisérka, která se socioložkou také natáčela Třináctou komnatu. „To, jakou za sebou nechala práci, je něco neuvěřitelného. Co vykonala při převozu exilové literatury, to bylo něco fantastického. Organizační talent, který měla, byl výjimečný,“ dodala režisérka.

Jiřina Šiklová i Petr Pithart byli v tomto ohledu navíc blízcí spolupracovníci – oba se starali o dovoz svobodné literatury ze Západu. Za to také pak socioložka a dalších osm lidí šlo na rok do vězení. 

„Já jsem to rozjel a ona po třech, čtyřech letech, když už viděla, že mám nervy nadranc a že jsem opotřebovaný, to velkoryse převzala a táhla to. Začínali jsme v roce 1972 a pak v roce 1981 sklapla klec a estébáci na to přišli. Podařilo se jim dostat mezi nás zrádce. Devět lidí včetně Jiřiny – to byli ti, co měli připravené zásilky rukopisů a archivů na Západ, šlo do vazby. Ta trvala devět měsíců,“ vzpomíná Pithart. 

„Vzala paruku a šla na švédskou ambasádu“

Pithart i Sommerová se shodují také v tom, že byla statečnou ženou – nezalekla se a ve své započaté práci pokračovala i po propuštění z vězení.

„Vůbec nikoho z nás nenapadlo, že Jiřina by v tom mohla pokračovat, protože prostě byla, takříkajíc, prostě načatá a zasloužila si klidný důchod. A ona se pustila znovu. Tentokrát chodila na ambasády, respektive v noci chodila do bytů diplomatů a pokračovala v odesílání zásilek. Vzala si paruku a šla na švédskou ambasádu. To nikdo z chlapů nedokázal,“ dodal Pithart.

Šiklová je také považována za jednu ze zakladatelek gender studies v Česku. „Zasloužila se o to, aby tady byl slyšet ženský hlas. A to, že založila gender studies a knihovnu, která je největší ve střední a východní Evropě, má sedm tisíc svazků, která byla původně v jejím bytě, to je ohromná zásluha,“ připomněla Sommerová.

Přesto s ní i v něčem nesouhlasila – zatímco režisérka sama sebe pokládá za skutečnou bojovnici – feministku, Šiklová se podle ní věnovala spíše sociologickému zkoumání gender aspektu mužů a žen.

„Říkala, že nechce splynout s nikým, ani s žádnou skupinou, a že se vlastně ani jako feministka necítí, ale přitom udělala obrovskou práci. Já jsem jí trošku vyčítala, že mluví o ženách, které jsou emancipované, jako o těch, které vlastně nechtějí být považovány za feministky, a že to úplně stačí. Já jsem říkala, že nestačí. Tady jde o to, aby se změnil politický a společenský systém a řád,“ dodala režisérka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 3 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 4 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 9 hhodinami
Načítání...