Soud zrušil aktuální regulaci restaurací a heren, od pondělí má platit nové opatření

Regulaci provozu restaurací, heren a kasin v aktuálním opatření ministerstva zdravotnictví zrušil v pátek Nejvyšší správní soud. Zásah vstoupí v platnost dnem právní moci rozsudku, tedy po jeho doručení. Ve čtvrtek mezitím klesl počet nových případů covidu v Česku na 672. Bylo to o stovku méně než ve středu a nejmenší čtvrteční přírůstek od konce loňského srpna. Vláda rozhodla, že jako potvrzení o bezinfekčnosti bude podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) stačit doba tří týdnů po první dávce očkování proti covidu, po prodělání nemoci 180 dní. Z neděle na pondělí  se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) otevře registrace k očkování proti covidu pro lidi mezi 35 a 39 lety, od středy pro lidi nad 30 let.

On-line přenos

Koronavirus - květen

  • 22:15

    Španělské regiony, včetně hlavního města Madridu, zvažují, že zruší povinnost nosit roušky venku.

  • 21:17

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil další postupné uvolňování pandemických opatření. V zemi se zkrátí zákaz nočního vycházení a otevřou se bary a restaurace, uvedla agentura Reuters. 

  • 20:17

    Dánská vláda v pondělí požádala zdravotní úřady země, aby přehodnotily rozhodnutí vyřadit proticovidové vakcíny společností Johnson & Johnson a AstraZeneca z očkovacího programu. Ke kroku vládu přiměl dvoutýdenní skluz v dánském vakcinačním plánu.

Nejvyšší správní soud konstatoval, že omezení činnosti provozoven stravovacích služeb, heren a kasin pomocí zákazu přítomnosti veřejnosti je nezákonné. Rozhodnutí ale nebude mít bezprostřední dopad. Vstoupí totiž v platnost dnem právní moci rozsudku, tedy po vypracování odůvodnění a po doručení. Sporné opatření se týkalo provozu v aktuálním týdnu. Pro příští týden je už připravené nové, které je v základních bodech totožné – vnitřní prostory restaurací mají zůstat zavřené, stejně jako herny a kasina.

Podle soudce Tomáše Langáška by ministerstvo zdravotnictví mělo reagovat na argumenty soudu a budoucí opatření upravit. Dosud se prý z rozhodování Nejvyššího správního soudu o opatřeních přijímaných podle pandemického zákona příliš nepoučilo. Exekutiva by podle něj měla zvážit i změnu pandemického zákona, aby umožňoval právně čistým způsobem regulovat, co je třeba. „Není naším zájmem a cílem, abychom odkládali rozhodování v jiných věcech a řešili stále totéž týden co týden bez naděje na změnu v zákonném základu pro činnost ministerstva,“ řekl.

„Ministerstvo zdravotnictví se momentálně s rozhodnutím NSS seznamuje. Následně bude vydáno oficiální stanovisko,“ uvedla v reakci mluvčí ministerstva Jana Schillerová.

Zákaz přítomnosti veřejnosti

Opatření je formulováno tak, že uvnitř restaurací, heren a kasin zakazuje přítomnost veřejnosti. Pandemický zákon ale podle pátečního rozhodnutí umožňuje pouze omezit činnost obchodní či výrobní provozovny, nikoli provozoven, v nichž jsou poskytovány služby.

„I kdyby soud nalezl zákonnou oporu pro to, aby podřadil provozovny stravovacích služeb – a herny a kasina – pod činnosti obchodní, je zřejmé, že by ani tak mimořádné opatření v napadených částech neobstálo, neboť zákazem přítomnosti veřejnosti odpůrce tyto provozy neomezil, nýbrž je ve svém důsledku zakázal,“ uvedl Langášek.

Ministerstvu nyní před soudem nepomohlo ani to, že kromě pandemického zákona opřelo poslední opatření také o zákon o ochraně veřejného zdraví. Použité ustanovení podle soudu umožňuje omezit styk lidí podezřelých z nákazy, ale nikoliv plošně, v celé zemi, pokud tedy nenastane výjimečná situace, kdy je skutečně celá země jediným ohniskem. V takovém případě by to ministerstvo také muselo řádně zdůvodnit a doložit daty.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza upozornil, že stejná odůvodnění jako v pátečním rozhodnutí soud dával už v minulosti, když rušil jiná opatření. Doplnil, že rozhodnutí ale nemají praktický dopad, a to vzhledem k tomu, že rušena jsou již v tu dobu neplatná omezení. „Vzkaz pro restaurace je spíše depresivní. Na jednu stranu slyšíme, že stát opakovaně pochybil, ale na reálné fungování to bohužel nemá žádný dopad,“ řekl ČT.

Návrh k soudu podal advokát Adam Černý z pozice zákazníka, který nemůže využívat služby restaurací, což prý zasahuje do jeho sociálních vazeb a trávení volného času. Černý se jednání osobně nezúčastnil, zástupce ministerstva zdravotnictví opatření hájil.

Epidemie zpomaluje

Za posledních sedm dnů připadá v Česku 53 případů nákazy koronavirem na sto tisíc obyvatel, o pět méně než ve středu. V krajích je to od 21 v Karlovarském po 76 v Moravskoslezském. Epidemická situace se tak v Česku zlepšuje, počet nových případů covidu i ve všední den klesl pod tisícovku a vláda v pátek rozhodovala o dalším rozvolňování a pravidlech.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po jejím jednání uvedl, že jako potvrzení o bezinfekčnosti bude od pondělí 24. května nově stačit doba tří týdnů po první dávce očkování proti covidu, dosud se uznávalo jen dokončené očkování. Prodloužila se zároveň doba, po kterou je pokládán z hlediska šíření nemoci za bezpečného ten, kdo covid již prodělal, a to ze současných tří měsíců na půl roku. 

Vláda se měla původně zabývat také změnami v nošení roušek a respirátorů.  O jejich případném odložení ve školách se ale podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové rozhodne až zhruba dva týdny po dalším rozvolnění. To přijde v pondělí 24. května.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by tato povinnost měla skončit nejdříve právě ve školách, během letních měsíců by pak mohli mít lidé ochranné pomůcky už jen na vybraných místech. Například v prostředcích hromadné dopravy nebo v zdravotních a sociálních zařízeních.  

Chystá se také otevření bazénů a wellness center –⁠ podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) by lidé tyto služby mohli začít využívat v polovině června. Tou dobou by také restauratéři mohli začít zákazníky obsluhovat i uvnitř. Podle původních plánů kabinetu měly bazény a vnitřky restaurací otevřít společně ve chvíli, kdy počet nově nakažených klesne pod 50 na 100 tisíc obyvatel za týden. K tomu by podle statistiků mělo dojít už tento týden.

Nahrávám video

O tom, že dozrál čas na další rozvolňování, je přesvědčen i přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno Petr Husa. Situace je podle něho totiž už úplně jiná, než byla v zimě či na podzim.

„V letních měsících nebo v jarních je možnost šíření respiračních infekcí výrazně omezená proti šíření infekce v zimě, kdy lidé intuitivně vyhledávají prostory, které jsou spojené s teplem, shromažďuje se jich větší počet na menší ploše a je to tak spojeno s větším rizikem. A je vidět, jak strašně rychle čísla (nakažených) padají,“ uvedl v ČT s tím, že podobně je tomu i v nemocnicích. „Třeba ve FN Brno bylo v říjnu asi čtyři sta zdravotníků na izolaci a v karanténě a teď je jich tu řádově do pěti,“ přiblížil.

Česko je v EU aktuálně podle počtu nových případů na obyvatele za 14 dní stejně jako před týdnem šestnácté. Nejvíce případů má nyní Švédsko, druhá je Litva.

Chorvatsko a Nizozemsko si na mapě cestovatele polepší

Ministerstvo zdravotnictví v pátek aktualizovalo takzvanou mapu cestovatele. Od pondělí si polepší Chorvatsko a Nizozemsko, které se posunou do červených států. Do této kategorie, značící vysoké riziko nákazy, tam s nimi od pondělí budou patřit Andorra, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Francie, Itálie, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Monako, Německo, Polsko, Rakousko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko.

V oranžové kategorii,  značící střední míru rizika, budou Finsko, Irsko, Malta, Norsko, Portugalsko, Rumunsko a Kanárské a Baleárské ostrovy.

Podstoupit test na covid-19 před vstupem na území Česka je povinné už jen při návratu ze zemí spadajících do tmavě červené kategorie. Pro návraty ze zemí s vysokým a středním rizikem nákazy, tedy červené a oranžové kategorie zemí, se test před návratem do Česka vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu.

Při cestě ze zemí se středním nebo vysokým rizikem nákazy nemají lidé, kteří byli plně očkováni na území Česka, povinnost podstoupit test a nemají po návratu omezený pohyb. Vláda zároveň minulý týden rozhodla o tom, že nově se povinnosti nebudou vztahovat na lidi, kteří mají alespoň 22 dní po první dávce vakcíny.

Stále také platí zákaz cestovat do zemí, kde je extrémní riziko šíření nových variant koronaviru. Týká se to Peru, Kolumbie, Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Nepálu, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe a Indie. Zákaz platí do konce května.

Příští týden se budou moci k očkování registrovat i třicátníci

Z neděle na pondělí se v Česku otevře také registrace na očkování proti covidu pro lidi mezi 35 a 39 lety. Od půlnoci z úterý na středu se budou moci k očkování přihlásit i lidé od 30 do 34 let, sdělil Babiš v televizi CNN Prima News. Předseda vlády předpokládá, že od června už se budou moci k vakcinaci registrovat všichni zájemci.

Počet podaných vakcín byl ve čtvrtek rekodní. Zdravotníci aplikovali 93 891 dávek. Je to o 3500 víc než dosavadní maximum z minulého čtvrtka. Tempo za celý týden ale zhruba odpovídá tomu minulému.

V nejohroženější skupině lidí nad 80 let dostalo obě dávky přibližně 60 procent lidí. U mladších ročníků jsou čísla nižší s ohledem na to, jak jim stát postupně umožňoval registraci.

Očkování proti onemocnění covid začalo v Česku koncem prosince. Zdravotníci od té doby aplikovali přibližně 4,4 milionu dávek. Dokončené očkování má zhruba 1,14 milionu lidí.

Jako první se do systému pro registraci k očkování mohli hlásit lidé starší 80 let, následovali zdravotníci, zaměstnanci škol nebo chroničtí pacienti a další ročníky. Od půlnoci na pondělí pak byla otevřena registrace pro věkovou kategorii 40 až 44 let.

V tendru na antigenní testy pro školy podalo nabídku devět firem

Ve školách aktuálně platí povinnost testování, to začalo 12. dubna. V dalším tendru na dodání antigenních testů podalo nabídku devět firem, informoval předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Správa v aktuální zakázce poptává pro ministerstvo školství 4,7 milionu kusů sad antigenních testů na červen, tedy do konce školního roku.

„Termín pro podání nabídek byl dnes (v pátek – pozn. red.) do 9:00 hodin. Obdrželi jsme celkem devět nabídek. V tuto chvíli jsou ve fázi vyhodnocování. Doručení testů bude rozděleno celkem do dvou dodávek. Dva miliony je třeba dodat do 31. května a zbylý počet – to znamená zhruba 2,7 milionu testů – do 7. června letošního roku,“ uvedl Švagr.

Předchozí zakázku na dodání 5,6 milionu testů pro školy vyhrála na začátku května firma Targo Promotion. Dodává testy od výrobce Sejoy z Číny za 27,49 korun za kus bez DPH. Předchozí tendr na konci dubna správa zrušila, protože ani jeden ze čtyř zájemců nesplnil zadávací podmínky. Na konci března pak tendr vyhrála společnost Masanta, která dodávala testy Singclean z Číny za 32 korun za kus.

Živnostníci mohou naposledy žádat o ošetřovné za březen

Živnostníci mohou v pátek naposledy žádat o ošetřovné za březen. Příjem žádostí ministerstvo průmyslu a obchodu, které program připravilo, ukončí ve 23:59. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musely kvůli uzavření škol a sociálních zařízení omezit podnikání kvůli péči o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohly o příspěvek za třetí měsíc letošního roku žádat od 22. dubna. Na podporu je připraveno 126 milionů korun.

Živnostníci mají stejně jako v předchozích měsících nárok na 400 korun za každý kalendářní den. Vyplněný formulář by měli živnostníci posílat přednostně vlastní datovou schránkou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled