Nákupy zdravotních ústavů v letech před covidem byly v rozporu s pravidly, hodnotí NKÚ

Ministerstvo zdravotnictví podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu v letech před propuknutím epidemie koronaviru dostatečně nekontrolovalo výdaje zdravotních ústavů, které poskytují například laboratorní vyšetření nebo očkování. Nákupy ústavů přitom v letech 2017 až 2019 přesáhly 1,3 miliardy korun a byly v nich vážné nedostatky.

Ústavy u 70 procent kontrolovaných nákupů nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek, NKÚ proto podal oznámení finančním úřadům. Ministerstvo podle NKÚ, který závěry kontroly zveřejnil v pondělí ráno, nepředcházelo ztrátám těchto ústavů.

Výdaje zdravotních ústavů na nákupy v letech 2017 až 2019 přesáhly 1,3 miliardy korun, z toho 85 procent byly nákupy malého rozsahu mimo zadávací řízení podle zákona. Ve zdravotních ústavech však v těchto letech byl pouze jeden interní audit zaměřený na veřejné nakupování, zdůraznil NKÚ.

Úřad prověřil vybrané nákupy za 239 milionů korun, z toho u nákupů za více než 168 milionů korun ústavy nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek. NKÚ proto podal oznámení příslušným finančním úřadům.

Jeden z ústavů například nakupoval pravidelně stejné zboží, jako diagnostiku, kultivační média či chemikálie, za více než 122,5 milionu korun jen na základě objednávek. Nevypsal veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona. U nákupů u zakázek malého rozsahu za více než 31 milionů korun ústavy nepostupovaly transparentně nebo diskriminovaly svým postupem další dodavatele.

Nedostatečná kontrola nákupů

Zdravotní ústavy neměly podle zjištění NKÚ spolehlivý vnitřní kontrolní systém, který by výrazným nedostatkům předešel a vytvořil podmínky pro hospodárné a efektivní veřejné nákupy. NKÚ zjistil nedostatky ve všech fázích nákupů. Na nápravě začaly ústavy pracovat až během kontroly NKÚ.

Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčí Jany Schillerové přijalo opatření, aby došlo ke sjednocení odborného a ekonomického řízení zdravotních ústavů. „V rámci kontrolního systému u zdravotních ústavů ministerstvo na základě kontroly NKÚ bude zdravotní ústavy metodicky vést tak, aby bylo předcházeno vzniku nedostatků a bylo postupováno v souladu s právními předpisy,“ uvedla.

Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva zdravotnictví a poskytují například laboratorní služby ve zdravotní péči i ochraně životního prostředí nebo očkování. Ústavy v roce 2012 prošly reorganizací. Existují tak dva zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě, které poskytují své služby na pracovištích i v dalších krajích.

Ministerstvo od roku 2012 provedlo jen jednu veřejnosprávní kontrolu v Ostravě. Objevilo řadu vážných nedostatků při vynakládání prostředků, ale už nezjišťovalo, jestli byly napraveny. V Ústí nad Labem zahájilo kontrolu v roce 2020.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedla, že resort kontroluje více než 70 přímo řízených organizací a plán kontrol je vypracováván tak, aby na každou z nich došlo „v rámci relevantního času a personálních možností ministerstva.“ Zároveň upozornila, že ministerstvo nechalo vyměnit vedení Zdravotního ústavu v Ostravě.

Ve třech kontrolovaných letech zdravotní ústavy hospodařily se ztrátou. Jednou z příčin byl systém úhrad za laboratorní služby, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Tento systém je nastaven tak, že nepočítá platbu za jednotlivé výkony, ale za jednotlivé unikátní pojištěnce. Úhrady proto neodpovídaly skutečnému objemu uznaných výkonů, které ústavy prováděly.

V letech 2016 až 2018 se kvůli tomu propadly roční výnosy ústavů v průměru o více než 20 milionů korun. Úhrady od pojišťoven přitom tvoří nejvýznamnější část výnosů, upozornil NKÚ. Ministerstvo zdravotnictví však podle NKÚ nenavrhlo žádné změny v systému úhrad, které by alespoň snížily tyto každoroční rozdíly v úhradách.

Na hospodářský výsledek zdravotních ústavů mělo vliv i to, že se zvyšovaly platové tarify státních zaměstnanců a rostly tak mzdové náklady. Ty tvořily více než polovinu celkových nákladů zdravotních ústavů. Navyšování platových tarifů se nepromítlo ani v příspěvku na provoz, jehož výši určoval resort, ani v úhradách od zdravotních pojišťoven, jejichž systém se neměnil. Naopak ministerstvo zdravotnictví vyžadovalo od zdravotních ústavů, aby sestavovaly vyrovnaný rozpočet, a to bez navýšení příspěvku na provoz.

Podle Schillerové ale ministerstvo zdravotnictví musí při rozhodování o úhradách postupovat stejně vůči všem poskytovatelům zdravotní péče bez ohledu na to, zda je jejich zřizovatelem stát, nebo někdo jiný. Při přípravě úhradové vyhlášky na příští rok ale resort podle mluvčí bude se závěry kontroly pracovat. „Způsob konstrukce výše příspěvku na provoz v budoucích letech bude změněn tak, aby byly reflektovány nálezy NKÚ,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Expo 2025 v Japonsku začal Český národní den

Na světové výstavě Expo v Ósace začal Český národní den, zahájily ho česká a japonská hymna v podání Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu. Národního dne se účastní prezident Petr Pavel i japonská princezna Takamado. Expo je podle Pavla přehlídkou špičkových technologií, výjimečné architektury a národních identit. Především je ale prostorem, kde se potkávají různé kultury a společně hledají odpověď na otázku, jak by měla vypadat budoucnost, řekl.
06:17Aktualizovánopřed 1 mminutou

Řeší žáky i problémy v rodině. Občas mě štve surovost systému, říká sociální pedagožka

Často pomáhají proti šikaně a působí i v rodinách žáků, jejich pole působnosti je však velmi široké. Pozici sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka zakotvuje nyní novela školského zákona. Mnozí lidé ale nevědí, co si pod touto profesí představit, ačkoliv některé školy si již bez nich svůj provoz nedovedou představit. Co je náplní jejich práce a co nejčastěji řeší? Na to odpovídá šéf Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk a také sociální pedagožka Nicola Blábolilová.
před 2 hhodinami

Ruská ropa zůstává v Česku do vyčerpání zásob

Do České republiky už přes čtvrt roku neteče ropa z ropovodu Družba. Od března přitéká jen přes jihozápadní TAL, respektive jeho českou větev IKL. V centrálním tankovišti se ale ruská ropa stále skladuje, a to až do vyčerpání zásob. Poté ji nahradí jiné druhy „černého zlata“. Do tuzemska proudí nejčastěji z Asie, severní Afriky a severní Evropy.
před 2 hhodinami

Mezi seniory roste zájem o digitální kurzy

Jeden ze tří seniorů v Česku je podle statistik digitálně vyloučený. Tedy nemá internet, chytrý telefon či neumí například použít eRecept ani komunikovat s úřady on-line. Týká se to přibližně 700 tisíc lidí. Další statisíce sice digitální pomůcky mají, ale neumí je efektivně využívat. Zájem o digitální kurzy proto roste.
před 3 hhodinami

Azylová a migrační pravidla patrně čeká zpřísnění

Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát znovu zvažuje aukci zámku Štiřín, obec Kamenice má zájem o část areálu

Majetkový úřad by mohl v budoucnu vyhlásit novou elektronickou aukci zámku Štiřín. Nabízel by ho ale s menším areálem než teď. O část nemovitosti má dlouhodobě zájem obec Kamenice. Její vedení jedná s úředníky o bezúplatném převodu. Kolem zámku vede cesta, chodník však chybí, obec má projekt hotový, ale pozemek patří státu. Kromě chodníku chce Kamenice získat i další část zámeckého areálu pro školku. Jednání se státem pokračují.
před 12 hhodinami

Tichý hrdina odboje. František Moravec se narodil přesně před 130 lety

Přesně před sto třiceti lety se narodil brigádní generál František Moravec. Jako šéf tajné služby byl mozkem operace vedoucí k likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha. Výrazně tak přispěl k uznání československé exilové vlády a zrušení mnichovské dohody. Po únoru 1948 musel znovu uprchnout na Západ. V roce 2022 se do země, kterou pomáhal zachránit, vrátil. Jeho ostatky spočinuly v rodné Čáslavi. Dnes patří k legendám vojenského zpravodajství.
před 12 hhodinami

„Cítil jsem, že mi ochrnulo tělo.“ S létem přibývá úrazů po skocích do mělké vody

S létem v Česku opět přibývá těžkých úrazů po skocích do mělké vody. Jen na jihu Čech se v červenci staly tři takové případy. Z toho dva o minulém víkendu. Pro zraněné lidi tyto úrazy končí často poraněním krční páteře, porušením míchy a někdy také ochrnutím.
před 13 hhodinami
Načítání...