Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala se v Interview ČT24 vyjadřoval k hospodaření státu během pandemie. Velkým tématem jsou státní nákupy během nouzového stavu. „Je to jen jedna z kontrol, kterou provádíme. Nepochybně je ale velmi významná, hodně se o ní diskutuje. Otázka je, zda stát postupoval správně a zda nakupoval za adekvátní ceny,“ komentuje Kala.
„Kontrolu státních nákupů jsme zahájili na třech subjektech – ministerstvu zdravotnictví, ministerstvu vnitra a Správě státních hmotných rezerv. Ostatní resorty nám poskytují součinnost, takže vše z tohoto pohledu už funguje,“ tvrdí Kala.
Kontrola je teprve v rané fázi. „Momentálně probírá sběr informací. Zákon nám ukládá zjistit skutečný stav a doložit ho doklady. Z těch musíme poté zjistit, jaký je skutečný stav. Momentálně ještě nemohu říct, zdali stát hospodařil ve stavu nouze efektivně, protože k tomu nemám zatím potřebné informace.“
Dřívější komentáře NKÚ už podle Kaly rezonovaly na ministerstvech. „Vyjádření NKÚ, že danou oblast sleduje a zařazuje ji do plánu kontrolní činnosti, protože se nezdá v pořádku, má už svoje dopady. Například víme, že ministerstvo financí už zahájilo kontroly. Věci začaly už přímo řešit resorty, což bych považoval za velmi dobrý výsledek. Zafungovalo to jako jakási prevence.“
Kdy budou výsledky kontrol, ještě není zcela jasné, proces je to totiž zdlouhavý. „Zákon chrání kontrolované osoby. Dostanou od nás kontrolní protokol a mají lhůtu, do kdy mohou vyjádřit námitky. Pak je druhý stupeň, kdy mají možnost podat odvolaní – je to takový soudní proces, který bohužel nějakou dobu trvá. Tu kontrolní část můžeme zkrátit, ale práva kontrolovaných osob ne,“ podotýká Kala.
V době ekonomického růstu měl být i záložní plán, tvrdí Kala
Kala mimo jiné vytkl vládě nepřipravenost ekonomiky státu na případnou finanční krizi. „Ve výroční zprávě za minulý rok jsme vládě vyčetli některé skutečnosti – například, že státní výdaje se v tom období zvýšily o 150 miliard korun a mandatorní výdaje o 130 miliard korun. Na jakoukoliv krizi jsme se nepřipravili, i když je ekonomická zákonitost, že krize se dřív nebo později opakují,“ kritizuje Kala.
„Mělo by to být mementem, že i v době ekonomického růstu, kdy má každá vláda tendenci co nejvíce uspokojit všechny požadavky, by měl být i nějaký reformní program, záložní plán,“ doplňuje.
V souvislosti s nedávnou situací se NKÚ budě věnovat i jiným okruhům, například školství. „Obraceli se na nás ředitelé základních škol, že žáci nemají zařízení na on-line výuku. My jsme ve skladu měli notebooky, které jsme dočasně převedli, a budeme se snažit, aby školám zůstaly. Podstatné je, že stát by měl zajistit všem žákům zařízení, které by jim umožnilo mít přístup k on-line výuce. Těch témat je velké množství, nejenom školství, a obrací se na nás velké množství lidí. Dostali jsme tisíce podnětů od občanů, firem, politických stran a podobně,“ tvrdí Kala.
Překážkou do budoucna bude podle Kaly přebujelá administrativa a velká byrokratizace státu. Tato problematika se podle něj měla řešit již v době ekonomického růstu. „Najít systém, jak budeme například řídit dotační programy, to nás ještě čeká. V tom jsme zatím moc práce neodvedli,“ zakončuje rozhovor Kala.
