Veřejné finance se loni dostaly především kvůli dopadům pandemie koronaviru do schodku 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP. Veřejný dluh pak loni stoupl na 2,15 bilionu korun.
Celkový veřejný dluh loni podle čtvrtečních údajů stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019. Podle pravidel EU za standardních podmínek by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout šedesát procent HDP.
„Na výsledku hospodaření vládních institucí za rok 2020 se významnou měrou podepsala epidemická situace v souvislosti s šířením nemoci covid-19. Hospodaření se propadlo oproti předchozímu roku o 365,8 miliardy korun a skončilo schodkem ve výši 348 miliard korun,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Největší podíl na poklesu mělo podle statistiků hospodaření ústředních vládních institucí, ty skončily v deficitu 360,9 miliardy korun, zatímco předloni to bylo jen 31,1 miliardy korun. Zároveň loni klesl přebytek hospodaření samospráv, a to o 23,1 miliardy na 14,5 miliardy korun. Hospodaření zdravotních pojišťoven se loni propadlo do schodku 1,6 miliardy korun.
Veřejný dluh ke konci loňska stoupl meziročně o 413,1 miliardy na 2,15 bilionu korun. Z toho 93,4 procenta tvořily vydané státní dluhopisy, jejichž objem loni vzrostl o 416,1 miliardy korun.
Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.
Analytici: Zadlužení státu poroste
Analytici odhadují, že zadlužení státu dál poroste. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera se postupně zvýší z 30 procent HDP v roce 2019 k téměř 50 procentům HDP v příštím roce. Analytik ČSOB Peter Dufek zase předpokládá, že letos veřejný dluh brzy překoná hranici 40 procent HDP a na konci roku zřejmě dosáhne rekordních 45 procent.
Podle Dufka i přes rychlý vzestup zadlužení bude Česko ale dál patřit mezi nejméně zadlužené země EU. Nicméně ani po skončení koronavirové krize se růst zadlužení podle něj nezastaví, důvodem jsou změny na příjmové straně rozpočtu jako zrušení superhrubé mzdy i na výdajové straně jako posilování mandatorních výdajů. „Tento negativní trend může zvrátit pouze daňová reforma či zásadní seškrtání výdajové strany především státního rozpočtu,“ uzavřel Dufek.
HDP se loni propadl nejvýrazněji od vzniku samostatné ČR
Statistický úřad dále potvrdil, že se tuzemská ekonomika v loňském roce propadla o 5,6 procenta. HDP tak klesl nejvýrazněji od vzniku České republiky. Předtím šest let rostl.
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se HDP meziročně snížil o 4,8 procenta, ve srovnání se třetím čtvrtletím ale stoupl o 0,6 procenta. Loňský rok výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. Proti předchozímu odhadu ze začátku března statistici mírně upravili meziroční změnu ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, celoroční výsledek zůstal beze změny.
„Domácnostem v loňském roce vzrostly celkové příjmy o 2,8 procenta. Naopak jejich výdaje poklesly o 2,9 procenta, a to zejména v souvislosti s přijatými protiepidemickými opatřeními,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Míra úspor domácností tak byla loni na rekordní úrovni. „Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla hodnoty 23,3 procenta, což je téměř dvojnásobek průměru za historii měření,“ dodal Kermiet.
