Epidemie by mohla ustoupit za dva či tři měsíce, říká biochemik Konvalinka

Nahrávám video

Konec epidemie covidu-19 podle biochemika Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Jana Konvalinky nastane, až bude denně méně než 1500 nakažených. Zvrat by mohl nastat za dva či tři měsíce, kdy bude očkováno či promořeno více než 70 procent lidí. Konvalinka ale zároveň říká, že i když díky promořování klesá reprodukční číslo, tak taková strategie vede k obrovským číslům obětí.

Podle Konvalinky Česko ještě chvíli bude na vrcholu epidemie, postupně se ale bude situace zlepšovat. „Konec epidemie podle mého názoru bude, až bude více než 70 procent našeho obyvatelstva očkováno nebo promořeno současně. V tuhle chvíli dostává ten virus každý den možná 30 nebo 50 tisíc lidí, současně asi 30 či 40 tisíc lidí denně očkujeme, čili za dva tři měsíce bychom měli být na sedmdesátiprocentní promořenosti. Už teď podle většinových odhadů tou chorobou prošlo u nás kolem čtyř milionů lidí,“ míní Konvalinka.

Podle jeho názoru a očekávání epidemiologů by to mělo znamenat, že epidemie bude pomalu končit, pokud nedojde k nějaké velmi nepříjemné mutaci. Konvalinka říká, že hlavním indikátorem rozvolňování opatření není obsazenost nemocnic, ale počet denně nakažených.

„To, co musíme dělat, není promořovat populaci. To je možná strategie, ale vede k obrovským lidským obětem. My bychom se měli spíše snažit lidi chránit očkováním a zabránit promoření. Abychom to mohli dělat, tak musíme sledovat nakažené a dávat je do karantény. A abychom tohle mohli dělat, tak jich musí být méně než 1500 infikovaných,“ říká.

Virus by se mohl stát jen nepříjemnou sezonní infekcí

Podle Konvalinky nezbývalo nic jiného než zavést přísná opatření. „Zdraví lidé by se mohli pohybovat v případě, kdy se vám podaří ochránit tu část populace, která je potenciálně ohrožená. To se vám nepodaří, protože těch je 2,5 milionu, možná tři miliony lidí,“ míní s tím, že takové množství lidí nelze hermeticky izolovat a nikdo ve světě takovou cestou nešel.

Biochemik říká, že podle jeho názoru se koronavirus pravděpodobně nepodaří eradikovat a bude tady s námi. „Pokud bude očkování opravdu účinné, jako zatím je, tak by se to teoreticky mohlo podařit. Já tomu nevěřím, že se to podaří úplně,“ uvádí s tím, že virus ale bude podle jeho optimistického odhadu pravděpodobně slábnout a za pár let se stane jen nepříjemnou sezonní infekcí.

Co se stane třeba na podzim, nechce příliš věštit, ale odhaduje, že do léta dosáhneme kolektivní imunity. Největší nebezpečí je šíření variant viru, které by byly necitlivé vůči protilátkám vyvolaným buď chorobou, nebo očkováním, je však „slušná šance“, že se to nestane. „Pokud k tomuto nebezpečí nedojde, tak bych řekl, že na podzim budeme mít zase nějakou menší vlnku, ale už budou mnohem méně umírat lidé, protože ohrožená část populace bude naočkovaná a mladší lidé infekci prožijí bez větších problémů,“ dodává.

Covid-19 je prý hodně rafinovaný

Nejdůležitější je tak podle něj dokončit očkovací kampaň. „Máme long covid. V nezanedbatelných případech máme dlouhodobé následky, které bych si nepřál. Ta choroba je systémová, nezasahuje jenom dýchací cesty, ale může zasáhnout srdce či játra. Těch dlouhodobých, dokonce neurologických problémů je celá řada,“ uvádí Konvalinka.

Virus je podle něj chytrý, protože má molekuly, které potlačují imunitní odpověď organismu. Imunitní odpověď po očkování může být a bývá účinnější než po prodělání nemoci. Podle Konvalinky také není jasné, jak dlouho trvá imunita po prodělání nemoci, 90 dní je minimální okno, velmi pravděpodobně je to déle.

Co se týče zpráv ohledně alergických reakcí na vakcínu AstraZeneca, podle Konvalinky si je třeba uvědomit, že vakcínu zatím dostalo kolem dvou set milionů lidí, tudíž je třeba s několika takovými reakcemi počítat.

Podle něj je covid-19 tak nepříjemný a rafinovaný, protože je velmi infekční, ale zároveň ho přenášejí bezpříznakoví pacienti. Současně je jeho smrtnost dost velká na to, aby zablokovala zdravotnické systémy a zabíjela statisíce lidí, zároveň je příliš nízká na to, aby lidi opravdu vyděsila. „To je ta nešťastná kombinace, která způsobuje velkou nebezpečnost toho viru.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda by měla projednat, zda bude pokračovat v regulaci cen pohonných hmot

Vláda by v pondělí měla rozhodovat o možném pokračování regulace cen pohonných hmot. Opatření obnovená od 1. října platí zatím do konce měsíce. Kabinet má na programu i návrh, který má omezit pravomoci odvolacích soudů. Ministři by měli také zveřejnit své stanovisko k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.
před 1 hhodinou

Jasno o vedení má dva týdny po volbách většina krajských měst, Praha či Zlín ne

Dva týdny po obecních volbách je ve většině krajských měst jasno o tom, kdo bude v následujících čtyřech letech radnice řídit. Jednání dál pokračují v Českých Budějovicích, Zlíně a Praze. Právě v hlavním městě se minule vedení hledalo nejdéle v historii. Většinu v zastupitelstvu se podařilo domluvit až téměř po pěti měsících.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMlhy a mokré silnice zvyšují riziko nehod. Nepodceňte počasí, nabádá policie

Ročně se v průměru stane skoro 900 dopravních nehod v mlze a téměř dvacet tisíc na mokré silnici, spočítal z dlouhodobých statistik Portál nehod. Právě podzim patří kvůli sychravému počasí mezi nejrizikovější. „Lidé podceňují to, že se nám počasí mění. Že tady v Praze je krásné počasí, neznamená, že v cíli, kam mám v plánu dojet, je to stejné,“ upozorňuje preventista Ondřej Penc z policejního prezidia. „Mlhová světla by se měla užít za sněžení, za hustého deště anebo právě za mlhy. Povinnost je při takových podmínkách užít zadní mlhovky, ty přední jsou dobrovolné,“ připomíná mluvčí policie v Plzeňském kraji Ondřej Hodan. Podle Portálu nehod se přes dvacet procent havárií v říjnu stane na mokré silnici. V listopadu je to skoro třicet procent.
před 8 hhodinami

Organizátoři protestu v Praze vyzvali Babiše k debatě o financování ČT a ČRo

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Diktát většiny, říká o dění ve sněmovně Decroix. Vesecká chválí rychlost

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Přibývá cvičení na ochranu kritické infrastruktury, Praha buduje síť dobrovolníků

Záchranné týmy tento týden v rámci akce MERO 2026 nacvičovaly zásah v centrálním tankovišti v Nelahozevsi, kde stát uchovává své ropné rezervy. Podobná cvičení na ochranu kritické infrastruktury, kam patří třeba vodojemy či elektrické rozvodny, se konají pravidelně a přibývá jich. Kromě hasičů, policie a zdravotníků se do nich zapojuje taky profesionální armáda a aktivní zálohy. Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem.
před 22 hhodinami

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
24. 10. 2026‌‌

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
24. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.