Epidemie by mohla ustoupit za dva či tři měsíce, říká biochemik Konvalinka

28 minut
Interview ČT24: Jan Konvalinka o koronaviru
Zdroj: ČT24

Konec epidemie covidu-19 podle biochemika Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Jana Konvalinky nastane, až bude denně méně než 1500 nakažených. Zvrat by mohl nastat za dva či tři měsíce, kdy bude očkováno či promořeno více než 70 procent lidí. Konvalinka ale zároveň říká, že i když díky promořování klesá reprodukční číslo, tak taková strategie vede k obrovským číslům obětí.

Podle Konvalinky Česko ještě chvíli bude na vrcholu epidemie, postupně se ale bude situace zlepšovat. „Konec epidemie podle mého názoru bude, až bude více než 70 procent našeho obyvatelstva očkováno nebo promořeno současně. V tuhle chvíli dostává ten virus každý den možná 30 nebo 50 tisíc lidí, současně asi 30 či 40 tisíc lidí denně očkujeme, čili za dva tři měsíce bychom měli být na sedmdesátiprocentní promořenosti. Už teď podle většinových odhadů tou chorobou prošlo u nás kolem čtyř milionů lidí,“ míní Konvalinka.

Podle jeho názoru a očekávání epidemiologů by to mělo znamenat, že epidemie bude pomalu končit, pokud nedojde k nějaké velmi nepříjemné mutaci. Konvalinka říká, že hlavním indikátorem rozvolňování opatření není obsazenost nemocnic, ale počet denně nakažených.

„To, co musíme dělat, není promořovat populaci. To je možná strategie, ale vede k obrovským lidským obětem. My bychom se měli spíše snažit lidi chránit očkováním a zabránit promoření. Abychom to mohli dělat, tak musíme sledovat nakažené a dávat je do karantény. A abychom tohle mohli dělat, tak jich musí být méně než 1500 infikovaných,“ říká.

Virus by se mohl stát jen nepříjemnou sezonní infekcí

Podle Konvalinky nezbývalo nic jiného než zavést přísná opatření. „Zdraví lidé by se mohli pohybovat v případě, kdy se vám podaří ochránit tu část populace, která je potenciálně ohrožená. To se vám nepodaří, protože těch je 2,5 milionu, možná tři miliony lidí,“ míní s tím, že takové množství lidí nelze hermeticky izolovat a nikdo ve světě takovou cestou nešel.

Biochemik říká, že podle jeho názoru se koronavirus pravděpodobně nepodaří eradikovat a bude tady s námi. „Pokud bude očkování opravdu účinné, jako zatím je, tak by se to teoreticky mohlo podařit. Já tomu nevěřím, že se to podaří úplně,“ uvádí s tím, že virus ale bude podle jeho optimistického odhadu pravděpodobně slábnout a za pár let se stane jen nepříjemnou sezonní infekcí.

Co se stane třeba na podzim, nechce příliš věštit, ale odhaduje, že do léta dosáhneme kolektivní imunity. Největší nebezpečí je šíření variant viru, které by byly necitlivé vůči protilátkám vyvolaným buď chorobou, nebo očkováním, je však „slušná šance“, že se to nestane. „Pokud k tomuto nebezpečí nedojde, tak bych řekl, že na podzim budeme mít zase nějakou menší vlnku, ale už budou mnohem méně umírat lidé, protože ohrožená část populace bude naočkovaná a mladší lidé infekci prožijí bez větších problémů,“ dodává.

Covid-19 je prý hodně rafinovaný

Nejdůležitější je tak podle něj dokončit očkovací kampaň. „Máme long covid. V nezanedbatelných případech máme dlouhodobé následky, které bych si nepřál. Ta choroba je systémová, nezasahuje jenom dýchací cesty, ale může zasáhnout srdce či játra. Těch dlouhodobých, dokonce neurologických problémů je celá řada,“ uvádí Konvalinka.

Virus je podle něj chytrý, protože má molekuly, které potlačují imunitní odpověď organismu. Imunitní odpověď po očkování může být a bývá účinnější než po prodělání nemoci. Podle Konvalinky také není jasné, jak dlouho trvá imunita po prodělání nemoci, 90 dní je minimální okno, velmi pravděpodobně je to déle.

Co se týče zpráv ohledně alergických reakcí na vakcínu AstraZeneca, podle Konvalinky si je třeba uvědomit, že vakcínu zatím dostalo kolem dvou set milionů lidí, tudíž je třeba s několika takovými reakcemi počítat.

Podle něj je covid-19 tak nepříjemný a rafinovaný, protože je velmi infekční, ale zároveň ho přenášejí bezpříznakoví pacienti. Současně je jeho smrtnost dost velká na to, aby zablokovala zdravotnické systémy a zabíjela statisíce lidí, zároveň je příliš nízká na to, aby lidi opravdu vyděsila. „To je ta nešťastná kombinace, která způsobuje velkou nebezpečnost toho viru.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 25 mminutami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 2 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Záchranáři se psy nacvičují pomoc z lavin

Desítky horských záchranářů i policistů včetně psovodů nacvičují v rámci mezinárodního lavinového a kynologického kurzu záchranu lidí z lavin. Na hřebenech v okolí krkonošské Pece pod Sněžkou, kde se akce koná, je v těchto dnech až 70 centimetrů sněhu. Účastníci si během výcviku již vyzkoušeli jak mrazivé, tak i deštivé počasí.
před 8 hhodinami
Načítání...