Epidemie by mohla ustoupit za dva či tři měsíce, říká biochemik Konvalinka

28 minut
Interview ČT24: Jan Konvalinka o koronaviru
Zdroj: ČT24

Konec epidemie covidu-19 podle biochemika Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Jana Konvalinky nastane, až bude denně méně než 1500 nakažených. Zvrat by mohl nastat za dva či tři měsíce, kdy bude očkováno či promořeno více než 70 procent lidí. Konvalinka ale zároveň říká, že i když díky promořování klesá reprodukční číslo, tak taková strategie vede k obrovským číslům obětí.

Podle Konvalinky Česko ještě chvíli bude na vrcholu epidemie, postupně se ale bude situace zlepšovat. „Konec epidemie podle mého názoru bude, až bude více než 70 procent našeho obyvatelstva očkováno nebo promořeno současně. V tuhle chvíli dostává ten virus každý den možná 30 nebo 50 tisíc lidí, současně asi 30 či 40 tisíc lidí denně očkujeme, čili za dva tři měsíce bychom měli být na sedmdesátiprocentní promořenosti. Už teď podle většinových odhadů tou chorobou prošlo u nás kolem čtyř milionů lidí,“ míní Konvalinka.

Podle jeho názoru a očekávání epidemiologů by to mělo znamenat, že epidemie bude pomalu končit, pokud nedojde k nějaké velmi nepříjemné mutaci. Konvalinka říká, že hlavním indikátorem rozvolňování opatření není obsazenost nemocnic, ale počet denně nakažených.

„To, co musíme dělat, není promořovat populaci. To je možná strategie, ale vede k obrovským lidským obětem. My bychom se měli spíše snažit lidi chránit očkováním a zabránit promoření. Abychom to mohli dělat, tak musíme sledovat nakažené a dávat je do karantény. A abychom tohle mohli dělat, tak jich musí být méně než 1500 infikovaných,“ říká.

Virus by se mohl stát jen nepříjemnou sezonní infekcí

Podle Konvalinky nezbývalo nic jiného než zavést přísná opatření. „Zdraví lidé by se mohli pohybovat v případě, kdy se vám podaří ochránit tu část populace, která je potenciálně ohrožená. To se vám nepodaří, protože těch je 2,5 milionu, možná tři miliony lidí,“ míní s tím, že takové množství lidí nelze hermeticky izolovat a nikdo ve světě takovou cestou nešel.

Biochemik říká, že podle jeho názoru se koronavirus pravděpodobně nepodaří eradikovat a bude tady s námi. „Pokud bude očkování opravdu účinné, jako zatím je, tak by se to teoreticky mohlo podařit. Já tomu nevěřím, že se to podaří úplně,“ uvádí s tím, že virus ale bude podle jeho optimistického odhadu pravděpodobně slábnout a za pár let se stane jen nepříjemnou sezonní infekcí.

Co se stane třeba na podzim, nechce příliš věštit, ale odhaduje, že do léta dosáhneme kolektivní imunity. Největší nebezpečí je šíření variant viru, které by byly necitlivé vůči protilátkám vyvolaným buď chorobou, nebo očkováním, je však „slušná šance“, že se to nestane. „Pokud k tomuto nebezpečí nedojde, tak bych řekl, že na podzim budeme mít zase nějakou menší vlnku, ale už budou mnohem méně umírat lidé, protože ohrožená část populace bude naočkovaná a mladší lidé infekci prožijí bez větších problémů,“ dodává.

Covid-19 je prý hodně rafinovaný

Nejdůležitější je tak podle něj dokončit očkovací kampaň. „Máme long covid. V nezanedbatelných případech máme dlouhodobé následky, které bych si nepřál. Ta choroba je systémová, nezasahuje jenom dýchací cesty, ale může zasáhnout srdce či játra. Těch dlouhodobých, dokonce neurologických problémů je celá řada,“ uvádí Konvalinka.

Virus je podle něj chytrý, protože má molekuly, které potlačují imunitní odpověď organismu. Imunitní odpověď po očkování může být a bývá účinnější než po prodělání nemoci. Podle Konvalinky také není jasné, jak dlouho trvá imunita po prodělání nemoci, 90 dní je minimální okno, velmi pravděpodobně je to déle.

Co se týče zpráv ohledně alergických reakcí na vakcínu AstraZeneca, podle Konvalinky si je třeba uvědomit, že vakcínu zatím dostalo kolem dvou set milionů lidí, tudíž je třeba s několika takovými reakcemi počítat.

Podle něj je covid-19 tak nepříjemný a rafinovaný, protože je velmi infekční, ale zároveň ho přenášejí bezpříznakoví pacienti. Současně je jeho smrtnost dost velká na to, aby zablokovala zdravotnické systémy a zabíjela statisíce lidí, zároveň je příliš nízká na to, aby lidi opravdu vyděsila. „To je ta nešťastná kombinace, která způsobuje velkou nebezpečnost toho viru.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Povinné registrace na cestu do Británie budou otevřené od středy

Čeští turisté, stejně jako ostatní občané Evropské unie budou od 2. dubna potřebovat při krátkodobé návštěvě Velké Británie elektronickou cestovní registraci (ETA). On-line žádosti lze s pomocí aplikace nebo oficiálních internetových stránek podávat od středy 5. března, uvedl v pondělí na síti X britský velvyslanec v Česku Matt Field.
před 12 mminutami

Reportéři ČT se zblízka podívali na kauzu Motol

Údajné úplatky z miliardových zakázek i desátky od bufetářky nebo řemeslníků – bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík a jeho náměstek Pavel Budinský si podle kriminalistů měli říct o desítky milionů firmám, které s institucí chtěly spolupracovat. Policie to po rozsáhlé razii oznámila před týdnem. Obviněných je vedle manažerů dalších patnáct lidí. Jak motolský systém fungoval, zkoumali Reportéři ČT.
před 1 hhodinou

Flexibilita a udržitelnost. Generace Z mění pracovní trh

Asi pětinu populace tvoří generace Z, která vyrostla už v digitálním světě. Lidé, kteří se narodili od druhé poloviny devadesátých let zhruba do roku 2010 přicházejí na pracovní trh. V době stále relativně nízké nezaměstnanosti se tak firmy musí připravit na nové požadavky, aby je nalákaly. Podle personalistů není mzda to hlavní, podle čeho se generace Z rozhoduje. Je to smysluplnost, flexibilita nebo vyváženost pracovního a osobního života. Jde také o generaci, která odmítá zažitou hierarchii. Už při nástupu do práce je pro ni důležité také to, jestli je firma společensky udržitelná.
před 2 hhodinami

Patří pacient do nemocnice nebo do sociálních služeb? Pomoci by měla novela

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.
před 3 hhodinami

Náměstkyně Komrsková chtěla odvolat šéfa Pražských služeb. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Největší odborová organizace působící v Pražských službách (PSAS) vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli postupu náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti), která se opakovaně snažila odvolat ředitele městské odpadové firmy Patrika Romana kvůli údajnému střetu zájmů. Předseda odborové organizace ZO DOSIA Miloslav Jukl oslovil dopisem vedení města. Dozorčí rada firmy v pondělí o Romanově odvolání hlasovala a neschválila ho.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Češi po roztržce v Oválné pracovně posílají na pomoc Ukrajině více peněz

Páteční konflikt mezi prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem rozproudil zájem Čechů pomáhat Ukrajině. Na její podporu proudí víc peněz než v předchozích dnech, a to násobně. Den po hádce státníků překonala sedmdesát milionů korun sbírka na vrtulník Black Hawk. Složilo se na něj přes dvacet tisíc dárců. Kyjev by ho mohl dostat v řádu měsíců.
před 10 hhodinami

Profesor přišel o sluch. Díky implantátu může opět učit

Profesor Emanuel Nečas je uznávaný odborník. Když ale přestával slyšet, jeho kontakt se studenty byl stále omezenější. Loni v květnu dostal kochleární implantát a jeho svět se zcela změnil. Zpočátku slyšel jen šum a změť zvuků, teď už rozumí i mluvenému slovu a díky tomu se vrátil do práce a výuky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Mezinárodní den sluchu upozorňuje, že se střední nebo těžkou vadou sluchu se ročně narodí více než tisíc dětí. Právě u nich lékaři apelují, aby rodiče a pediatři na nic nečekali. Pro úspěšnou rehabilitaci třeba s kochleárním implantátem je totiž potřeba co nejrychlejší zákrok.
před 11 hhodinami

Havárie cisteren dle odhadu způsobila ekologické škody za sto milionů

Odhad ekologických škod po páteční havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku činí sto milionů korun. Celková škoda tak stoupla na 225 milionů. Hasiči dosud přečerpali dvě cisterny s benzenem, které odvezli, další tři jsou v pořadí, informoval mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Práce budou pokračovat i v úterý. Podle tamních rybářů musí být likvidace následků provedena rychle, dokud je sucho, jinak hrozí, že se látka z půdy dostane do štěrkopískových podloží a do jejich jezer.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...