Čistší vzduch, ale více odpadu – takové jsou dopady pandemie na životní prostředí

Pandemie přinesla ve vztahu k životnímu prostředí vyšší spotřebu plastů, více nebezpečného odpadu z nemocnic, ale i nižší emise CO2, uvedl v pořadu Události, komentáře environmentalista Jiří Dlouhý z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Dopady pandemie na životní prostředí

Skutečnost, že se někde v lese či na ulici najde rouška, by Dlouhý neviděl černě, po Silvestru je odpadu více a nebezpečnějšího. Nepříznivý je ale celkový vývoj ve spotřebě plastů. Přibývá také nebezpečného odpadu z nemocnic, o kterém však věří, že se spaluje a „nejde“ do životního prostředí.

Příznivou stránkou je čistší vzduch, protože klesly emise CO2. Dlouhý zmínil první výpočty, podle nichž se za loňský rok tyto emise snížily o sedm procent. Jde tak o největší pokles od druhé světové války, řekl environmentalista. Dodal však, že je to jen pokles na úroveň roku 2010, není tedy tak významný a stále jsme v produkci nad tím, co je příroda sama schopna spotřebovat. Koncentrace škodlivých látek tak dál narůstají. „Nemůžeme tedy jásat,“ konstatoval.

Dlouhý, který je také předsedou Společnosti pro trvale obnovitelný život, dodal, že Evropská unie pojala pandemii jako restart zeleným směrem.

Brusel tedy podle něho připravuje pro Česko několik programů, například Fond spravedlivé transformace, Národní plán obnovy či Modernizační fond. Environmentalista zdůraznil, že většina peněz je podmíněna tím, že jejich část bude věnována na klima. Konkrétně zmínil, že u plánu obnovy musí být ochraně klimatu věnováno 37 procent částky.