Státní zástupce Jan Veselý listu řekl, že policie navrhuje obžalovat všechny, proti nimž bylo zahájeno trestní stíhání. Stíhaná firma Water Solar technology (WST), která na základě veřejné zakázky radary provozovala a dostávala peníze za každý zjištěný přestupek, podle policie neoprávněně získala přes 20 milionů korun.
Obviněných, kteří vinu odmítají, se mají týkat podle deníku celkem čtyři trestné činy. Vedle zjednání výhody při zadání veřejné zakázky také trestné činy podplacení, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a zneužití pravomoci úřední osoby.
Případ sledovali i Reportéři ČT, kteří na problematickou smlouvu několikrát upozorňovali, město pod Horáčkovým vedením ale trvalo na tom, že je vše v pořádku. Zastupitelé vedení města vyměnili, až když Horáček skončil ve vazbě. Už loni ho také ze svých řad vyloučilo hnutí ANO.
Za radary za miliony měla firma nárok na desítky milionů
Radary měřící překročení rychlosti nechala varnsdorfská radnice instalovat na třech místech. Od soukromé firmy je podle dosavadních poznatků pronajala nezákonně. Město ve Šluknovském výběžku se společností WST uzavřelo celkem tři smlouvy, zakázku ale doprovázela řada problémů.
Ve výběrovém řízení radnice oslovila pouze tři vzájemně provázané firmy. První smlouva navíc byla omezena na jeden milion korun, přičemž tento objem město za dva měsíce provozu radarů překročilo dvacetinásobně, a přesto v kontraktu pokračovalo.
Problém tkvěl také v tom, že firma WST dostávala za každý naměřený přestupek 300 korun bez DPH. Za radary v hodnotě maximálně jednotek milionů tudíž měla nárok na desítky milionů korun. Uvedený způsob odměňování navíc označil za nezákonný Nejvyšší správní soud (NSS) s argumentem, že touha po zisku nesmí převážit nad zajištěním bezpečnosti.
Smlouvu označilo za nezákonnou i ministerstvo vnitra nebo antimonopolní úřad, který dal Varnsdorfu několik pokut. Horáček spolu s ředitelem najaté firmy kontrakt i přesto hájili a nepřesvědčilo je ani stanovisko soudu. Problémů s kontraktem na radary si museli být vědomi, smlouvu totiž postupně dvakrát změnili. Pro policii to bylo dost důkazů, aby zahájila trestní stíhání.
Městu hrozí, že bude muset některé pokuty vracet
Soudy v létě vyhlásily dva přelomové rozsudky. Ty potvrdily, že smlouva na radary byla nelegální, a nezákonné tím pádem bylo i samotné měření. Varnsdorfu tak hrozí, že bude muset minimálně některé pokuty vracet.
„Když budeme muset vrátit peníze, tak je samozřejmě vracet budeme. Jsme na to připraveni. Město kvůli vracení pokut určitě nebudeme muset zadlužovat. Bude nás jen mrzet, že by se neuskutečnily některé investiční akce, které plánujeme třeba na příští rok,“ uvedl tehdy nynější starosta města Roland Solloch (dříve za ANO).
Obě rozhodnutí jsou sice pravomocná, ale poslední slovo bude mít Nejvyšší správní soud, na který rozsudky odkazují. Město Varnsdorf a Krajský úřad Ústeckého kraje totiž podaly kasační stížnost.
Kritizované radary mezitím z Varnsdorfu zmizely, město je zrušilo a zůstaly po nich jen prázdné sloupy. Současné vedení města řeší, že už legálně – přesně podle obecně uznávaných pravidel – pořídí mnohem levněji nové. Ve spolupráci s policií vybírá místa, kde by měly být.