Kolektivní smlouvu pro zaměstnance Liberty Ostrava vypověděl insolvenční správce

Insolvenční správce zkrachovalé huti Liberty Ostrava Šimon Peták ve středu vypověděl kolektivní smlouvu platnou pro zaměstnance do konce roku 2026. Chce aktualizovat její podmínky, protože neodpovídají současným možnostem firmy. Lhůta výpovědi je šest měsíců, řekl správcův mluvčí Michal Štefl. Výpověď dostali zaměstnanci den poté, co prodej společnosti potvrdil insolvenční soud. Vyjádřit se musí i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten prodej zatím neschválil.

Tým insolvenčního správce podle něj naznačil, že by z podniku mělo odejít okolo dvou set lidí, zatím nebylo řečeno kdy. „Přímo to nespecifikovali, ale nemělo by to být z výrobních závodů,“ řekl předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina.

„Důvodem výpovědi kolektivní smlouvy je nutnost aktualizace stávajících podmínek, které neodpovídají současným ekonomickým a provozním možnostem společnosti. Zejména se jedná o délku odstupného. Výše odstupného totiž u dlouhodobě zaměstnaných zaměstnanců může dosáhnout až jedenáctinásobku jejich průměrného výdělku,“ uvedl Štefl. Odstupné v Liberty se skládá ze zákonné složky a z dalšího odstupného poskytovaného podle kolektivní smlouvy nad rámec zákona.

Nahrávám video

„Naším cílem je zajistit zejména prostředky k navýšení rozpočtu na odměny pro aktivní zaměstnance. Proto je nutné nastavit nový rámec, který bude dlouhodobě udržitelný a navýšení odměn umožní,“ uvedl Štefl.

Petákův tým podle něj aktuálně pracuje na parametrech nové kolektivní smlouvy. „Budeme o nich jednat se zástupci odborových organizací s cílem dosáhnout realistických podmínek nové smlouvy, které budou odpovídat potřebám obou stran. Věříme, že k dohodě dojde v nadcházejících měsících,“ uvedl Štefl.

Správce výpověď nezdůvodnil, míní odbory

Kolektivní smlouva ve slezské huti platí do konce roku 2026. Odborový předák Slanina prohlásil, že její mzdová část je ale de facto platná jen do konce srpna a výpověď kolektivní smlouvy nechal správce odborům předat právě během vyjednávání o mzdovém dodatku.

„Nezdůvodnil nám to v podstatě nijak, jenom nám řekl, že momentální stav neodpovídá situaci, což nám řekl v podstatě chvílí před převzetím podniku jiným majitelem. Nerozumíme tomu. Momentálně vůbec nevíme, jaký bude jeho následující krok. Jednáme s odborovým právníkem, jak s tímto vlastně naložit,“ přiblížil odborový předák.

Je podle něj záhadou, proč k výpovědi Peták přistoupil právě teď. „Celou dobu nám tvrdil, že nemůže zasahovat do kolektivní smlouvy, do věcí, které budou jakoby až po převzetí novým majitelem, a teď to najednou udělal. A je to v době, kdy už nový nabyvatel v podstatě má dohodnutou cenu za stávajících podmínek kolektivní smlouvy. Takže proč ji vypověděl on a nenechal to až na novém vlastníkovi? To je záhada. Vůbec tomu nerozumím,“ řekl Slanina.

Vývoj případu

Liberty Ostrava patřící Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Dostala se ale do dluhů a skončila v konkurzu.

Tento týden insolvenční soud schválil správcův návrh na prodej huti firmám patřícím někdejšímu ministrovi vnitra Martinu Pecinovi. Jiný zájemce o koupi huti nebyl. Pecinovy společnosti za celý závod nabídly 3,01 miliardy korun. Návrh už v červenci schválil věřitelský výbor a zajištění věřitelé huti. Štefl tehdy řekl, že na nového majitele by podnik mohl být převedený na podzim.

V současné době v Liberty Ostrava fungují tři závody, jejichž provoz tollingově financují jiné firmy. Při takovém financování tollingová společnost pořizuje materiál, poskytuje ho výrobci a za zpracování mu dává odměnu. V huti nyní pracuje okolo 2300 lidí, před rokem měla firma 6000 zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.