„Máme za prokázané, že inženýr Semeniuk poté, co se dozvěděl, že se plánuje rekonstrukce historického objektu Kuks, využil známosti s lidmi, kteří se měli na projektu podílet. Snažil se ovlivnit průběh výběrového řízení, což se mu také podařilo. Tohoto jednání se dopustil ze zištných důvodů,“ uvedla předsedkyně senátu pražského městského soudu Zuzana Zápalková.
Zakázka „Kuks – Granátové jablko, Hospital – revitalizace obnovy“ vyšla na více než 322 milionů korun, z čehož bylo přes 314 milionů hrazeno z peněz EU. Tendr v roce 2013 vyhrálo Sdružení Hochtief.CZ – Gema Art Group. Soud zdůraznil, že nehodnotil, zda vítězná nabídka byla, nebo nebyla nejlepší. Podstatné pro něj bylo, že Gema získala na úkor ostatních soutěžitelů výhodu.
Podle rozsudku se firma předem dostala k zadávací dokumentaci
Tehdejší zaměstnanec Národního památkového ústavu Dubový, který byl i místopředsedou hodnotící komise tendru, zasílal v letech 2011 až 2012 Semeniukovi prostřednictvím e-mailů interní informace z tvorby zadávacích podmínek. Ten je obratem přeposílal statutárnímu řediteli Gemy Fučíkovi a člence dozorčí rady Richterové.
Podle rozsudku se takto firma předem dostala k zadávací dokumentaci i k navržené smlouvě o dílo a sama přes Semeniuka dokumenty ovlivnila tak, aby jí zadání co nejvíce vyhovovalo. Nabyté informace pak využila k tvorbě vítězné nabídky.
Soudkyně uvedla, že Semeniuk měl od Fučíka za zajištění vítězství slíbenou odměnu 12 milionů. Gema mu však následně odmítla peníze vyplatit, a Semeniuk proto podle rozsudku vyrobil falešnou směnku, kterou následně udal jako pravou jiné firmě. Ta ji uplatnila u soudu. „Kdyby se pan inženýr Semeniuk nepokusil tímto způsobem získat svou odměnu, tato kauza by se nikdy neotevřela,“ podotkla Zápalková.
Bývalý radní Prahy 22 (za SOUSEDÉ) Semeniuk i ostatní obžalovaní se domáhali osvobození. K soudu z nich ve středu dorazil jen Dubový. „Realizace se mimořádně povedla, byla několikrát oceněna. Byla provedena v intencích zákona, kvalitně a nebyl nijak významně překročen rozpočet,“ prohlásil. Zrekonstruovanou památku označil za „chloubu společnosti“. Řekl, že o to více ho mrzí, že je rekonstrukce kriminalizována.
U soudu se neprokázalo, že by se na trestné činnosti jakýmkoliv způsobem podílela druhá firma z vítězného sdružení, tedy Hochtief. Stejně tak nejsou důkazy pro to, že by Dubového vedl k jeho počínání zištný motiv. Hlavní inženýr rekonstrukce už dříve vypověděl, že vůbec nerozuměl problematice zadávání veřejných zakázek. Právě proto podle vlastních slov využil nabídnutou pomoc od svého známého Semeniuka.
Ministerstvo financí chce po čtveřici obviněných náhradu škody, kterou vyčíslilo na 267 milionů korun. Soudkyně však úřad odkázala do občanskoprávního řízení. „O škodě jsme nerozhodovali, protože ještě nevznikla. Nevíme, zda Česká republika bude muset dotaci EU vrátit a zda celou,“ vysvětlila. Čtveřici navíc neuznala vinnou z poškození finančních zájmů EU.
