Donášky léků seniorům, šití roušek nebo potraviny pro lékaře. Rok, v němž Česko zasáhla pandemie koronaviru, s sebou přinesl také chuť pomáhat. Z průzkumu agentury Ipsos vyplývá, že dobročinnou aktivitu v uplynulém roce podniklo 80 procent Čechů. Když lidé vidí, že jejich práce dokáže situaci zlepšit, je pro ně zároveň odměnou, tvrdí spoluzakladatelka dobrovolnické platformy Česko.Digital Radka Horáková.
S příchodem epidemie v březnu se Češi pustili do šití roušek, a to jak pro své rodiny, tak i na prodej nebo pro nemocnice. Návody a nabídky sdíleli zejména na sociálních sítích. V reakci na to vznikl webový portál Dáme roušky, který předávání ochranných pomůcek do značné míry usnadnil.
„Myšlenka projektu Dáme roušky vznikla nezávisle u tří lidí, každý přišel z jiné oblasti,“ řekla spoluzakladatelka dobrovolnické platformy Česko.Digital, která projekt iniciovala, Radka Horáková. Skupina chtěla pomoci řešit nedostatek roušek a koordinovat jejich sdílení. „Původně dost organická a chaotická práce se začala dělit a specializovat díky tomu, že se k projektu připojovalo stále více dobrovolníků,“ dodala Horáková.
Na světě tak byla mapa, do které lidé mohli zadávat to, kolik roušek či materiálu mají k dispozici. „Mapa ve výsledku ukazovala i to, jací tiskaři tisknou zakladače na vázací tkalouny nebo přímo držáky pro štíty, kdo opraví rozbitý šicí stroj nebo kdo funkční stroj půjčí. Na stránkách byly i stručné návody, jak roušky ušít a jak s nimi zacházet,“ popsala Horáková.
O provoz mapy se podle ní staralo kolem stovky lidí. Projekt fungoval od začátku jarního lockdownu do konce léta, kdy byla potřeba roušek v Česku podle iniciativy naplněna. Množství nasdílených roušek za tu dobu odhaduje až k milionu a půl.
„Náš původní záměr byl vytvořit komunitu čistě IT profesionálů, kteří budou pro bono pomáhat neziskovým organizacím a státu s digitalizací a dělat tak Česko lepším místem k životu. Představovali jsme si, že vytvoříme komunitu vývojářů a budeme spokojení, když se nám za rok sejde 500 dobrovolníků,“ řekla k původní vizi iniciativy Horáková.
Zájem expertních dobrovolníků byl ale tak vysoký, že po necelém tři čtvrtě roce jich bylo 3500. „Důvodů, proč u nás lidé věnují svůj čas a znalosti, je hned několik. Mezi ty zásadní patří, že vidí, že jejich práce dokáže něco změnit, že zlepší nějakou nebo něčí situaci, že na jejich práci záleží a je prospěšná. To jim dává smysl a je pro ně zároveň odměnou,“ odhadla spoluzakladatelka projektu.
Podnikatelé připravují zdravotníkům kávu i obědy
Do šití roušek se na jaře zapojila i vietnamská komunita. Prodejci je často dávali k nákupům zdarma. Na mnohých jejich výlohách se zároveň začaly objevovat symboly srdce. Ty informovaly o tom, že v takto označeném podniku dostanou členové jednotek integrovaného záchranného systému zdarma drobné občerstvení. Odstartovala tak iniciativa Vietnamci pomáhají.
„Když vypukla epidemie, lidé přemýšleli, jak mohou pomoci. Po několika hodinách mě napadlo, že většina lidí z komunity má pořád otevřené své podniky, ať jde o večerky nebo bistra,“ řekl v březnu pro iRozhlas iniciátor výzvy Tran Van Sang. Ta se pak šířila zejména prostřednictvím sociálních sítí.
Podobně začali pomáhat také další podnikatelé. Nejedna restaurace a kavárna nabízela bezplatné občerstvení pro zdravotníky, strážníky, hasiče nebo vojáky. Obědy pro ně začaly v prvním měsíci epidemie vařit i týmy známých šéfkuchařů Zdeňka Pohlreicha a Jana Punčocháře.
„Po uzavření restaurace jsem doma přemýšlel, jak pomoci těm, kteří to aktuálně nejvíce potřebují, těm, kteří jsou v první linii a pracují dnem i nocí do vyčerpání. Při podpisu otevřeného dopisu ministrovi jsem potkal Zdeňka Pohlreicha a ten mi představil jeho projekt. Neváhal jsem a zapojil se i s celou restaurací,“ uvedl tehdy Punčochář.
Energii posílají lidé zdravotníkům v podobě balíčků
Dobrovolníky, kteří se chtěli na podpoře zdravotníků podílet, začala sdružovat iniciativa Energie lékařům. Ta za dárcovské peníze nakupuje potraviny a dodává je do nemocnic. Zároveň i ona je tvořena dobrovolníky. „Myšlenka odvděčit se zdravotnickým pracovníkům v těchto nelehkých časech přišla v březnu, tedy s první vlnou koronaviru. Tým dal z větší části dohromady Jan Lukačevič, kdy přes své kontakty a doporučení sestavil původní zakládající tým,“ řekla Martina Plesníková z Energie lékařům.
Kvůli hygienickým opatřením se tým dobrovolníků nemohl scházet, a tak koordinace probíhala virtuálně. „Aktuálně základní tým čítá přibližně 15 dobrovolníků, což jsou lidé, kteří mají na starosti logistiku, plánování, komunikaci nebo koordinaci dobrovolníků,“ vyčíslila Plesníková. K tomuto počtu se navíc přidává přibližně dalších 40 lidí. Ti vypomáhají s přípravou energetických balíčků.
„Projekt měl od začátku velkou podporu veřejnosti, široké i odborné, influencerů, médií, ale samozřejmě těch nejdůležitějších, zdravotníků. Během první vlny koronaviru jsme díky darům dokázali vybrat 5 milionů korun, a to navíc s překvapivou rychlostí. Z reakcí dárců byla během první vlny koronaviru také velmi cítit solidarita a soudržnost,“ uvedla Martina Plesníková z Energie lékařům.
Na jaře putovalo 66 tisíc balíčků do 70 zdravotnických zařízení v celé republice. Po letní pauze iniciativa sbírku obnovila. „Musíme se přiznat, že s tímto restartem byly spojené určité obavy, zda bude ve společnosti stále nálada pomáhat zdravotníkům v této míře, zda lidé nepropadají apatii vzhledem k nepříznivé situaci pro všechny. Naštěstí nás ale dárci nezklamali,“ poznamenala Plesníková s tím, že za necelých 36 hodin po podzimním spuštění sbírky lidé přispěli milion korun. Do Vánoc se výtěžek přiblížil k 6 milionům.
Podle Plesníkové balíčky nedodávají zdravotníkům pouze fyzickou energii, ale jde také o symbolické gesto podpory, což dokládají i mnohé reakce zdravotnického personálu. „Kolektiv havířovské infekce zdraví vás, ty, již myslí na druhé i v tento nepříznivý čas. Neposlali jste nám pouze dávku energie, ale také víru, že dobří lidé existují. Děkujeme velmi moc za to, velmi, velmi moc a s vděčností přijímáme tuto pomoc,“ napsalo iniciativě infekční oddělení Nemocnice s poliklinikou Havířov.
Skauti se organizují k pomoci seniorům
Pomoc ale od začátku epidemie nepotřebovaly pouze složky záchranného systému. Pandemie ohrozila také nejstarší obyvatele. Začaly proto vznikat dobrovolnické iniciativy pro pomoc seniorům. Do té se pustili skauti. Ti se spojili s Linkou seniorů, kterou dlouhodobě provozuje organizace Elpida. Už do hodiny po spuštění programu se do něj přihlásila stovka dobrovolníků.
Skauti nakupují seniorům potraviny nebo léky, donáší hotová jídla a organizují call-centra pro přijímání poptávek pomoci. „Organizace Elpida nás na jaře oslovila s tím, že věří naší schopnosti se zorganizovat a že skautští dobrovolníci mohou být pro mnohdy nedůvěřivé seniory zárukou, že vše proběhne v pořádku. Společně jsme pak vymysleli způsob fungování Skautské pomoci,“ vzpomínala mluvčí Skautu Barbora Trojak.
Linka přijímá poptávky od seniorů, zadává je do on-line systému. Dobrovolníci se následně přihlašují k jejich splnění. „Všechno bylo velice rychlé, nejrychleji se začaly formovat týmy skautských dobrovolníků přímo v obcích, vzniklo tak přes 120 lokálních týmů. Ty největší byly například v Opavě, Olomouci, Brně, Neratovicích, Praze 4, Nymburce, Ústí nad Labem, Zbraslavi, v Klatovech nebo ve Zlíně,“ nastínila Trojak. Podle ní se do dobrovolnického systému zapojilo přes 700 skautů a skautek.
Pomoc po letní přestávce už zase funguje, skauti s Elpidou ji obnovili. „Myslím, že na jaře byla ta chuť jednoznačně silnější než na podzim. Na podzim jsme i u skautských dobrovolníků zaznamenali určitou míru frustrace z toho, že mnoho věcí zůstalo nevyřešeno a že se mnoha věcem dalo zabránit,“ podotkla Trojak.
Péči potřebují i lidé v karanténě
Skauti ale i na podzim vytrvali a navíc rozšířili spektrum aktivit. Vznikl tak tým operátorů, který se zaměřuje pouze na doručování léků. Kromě seniorů dobrovolníci nově pomáhají i lidem v karanténě a covid pozitivním. Právě ti totiž podle Trojak začali během podzimní vlny pomoc poptávat. „Případně jde o kombinaci – o seniora se například běžně dokáže postarat rodina, pak se ale ocitne v karanténě a pomoc musí zajistit někdo jiný,“ ilustrovala.
Dodala také, že na podzim ve srovnání s jarní vlnou celkově ubylo dobročinných aktivit. „Projektů pomoci je málo a nadšení je dost slabé, proto jsme třeba zřídili rozcestník dobrovolnických příležitostí,“ řekla Trojak.
I tak ale skautům dobrovolnické odhodlání zůstalo. „Dělat svět okolo lepším je ostatně hlavním východiskem skautingu. Skauti a skautky se v krizových situacích začnou prakticky okamžitě rozhlížet po příležitostech, jak se zapojit, nebo je začnou rovnou sami vytvářet,“ uvedla Trojak.
Další dobrovolníci se začali seskupovat v rámci projektu Pomoc sousedům. Vznikl informační portál s výzvou, aby lidé pomáhali seniorům s nákupy potravin a léků nebo jim alespoň zavolali. „Současná situace přináší nejen praktické problémy, ale i ty, které bolí uvnitř. Mnoho starých lidí je v izolaci a trpí samotou. Pokud máte v rodině seniory, zavolejte jim. A volejte jim často. A pokud žádného seniora ve svém okolí nemáte, nevadí. Půjčte si ho. Napište nám a my vás propojíme s někým, kdo rád uslyší lidský hlas a bude mít radost, že není sám,“ nabádá portál.
Dobročinnou aktivitu podnikli v uplynulém roce čtyři z pěti Čechů
Podle průzkumu agentury Ipsos ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti dobročinnou aktivitu v uplynulém roce podniklo 80 procent Čechů. Více než třetina lidí darovala peníze. V době koronavirové krize také lidé podporovali své oblíbené podniky nebo pomáhali sousedům. Více to ale bylo znát při první vlně epidemie.
Peníze darovalo 36 procent dotázaných. Nejčastěji přispívají na děti, handicapované a na zvířata. Zhruba polovina z nich přispívá do 500 korun za rok, přibližně čtvrtina 501 až 1000 korun, další více než tisíc korun. Většina lidí přispívá příležitostně. Výsledky průzkumu agentura zveřejnila v listopadu.
