Větší společné armádní projekty v rámci V4 jsou utopie, nedomluvili bychom se, tvrdí Metnar

26 minut
Ministr obrany Lubomír Metnar hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Velké armádní zakázky by podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) nebylo možné vytvářet společně se zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Ministr míní, že by se na tom země nedokázaly domluvit, řekl to v Interview ČT24. Metnar zároveň vyzdvihl čtvrteční bezpečnostní konferenci, na které premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil, že do armády se bude výrazně investovat.

Premiér Babiš ve čtvrtek uvedl, že vláda navzdory pandemii nebude šetřit na bezpečnosti a armádě. Zároveň prohlásil, že armádu si nevyzbrojujeme jenom kvůli NATO, ale také kvůli tomu, že ji potřebujeme kvůli sobě. Zároveň nicméně zdůraznil, že NATO je důležité. Z pohledu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) je ale klíčová také Evropská unie. 

„Základním pilířem je NATO, ale je tady další podpůrný pilíř Evropské unie, který by měl doplňovat ty aktivity, ne tvořit duplicity. Mělo by se jednat o doplnění a zkvalitnění evropské a alianční obrany,“ upozornil Metnar. 

Čtvrteční konferenci Metnar uvítal. Šéf kabinetu tam mimo jiné uvedl, že do armády se bude nyní masivně investovat. Podle Metnara je nutné o vyzbrojování nejenom mluvit, ale také ho realizovat.  

Na otázku, proč premiér změnil v souvislosti s vyzbrojováním armády názor, když chtěl ještě nedávno nákupy odkládat, Metnar nedokázal odpovědět. „Nevím, možná jsem ho přesvědčil o nutnosti a potřebě, aby tyto strategické projekty byly realizovány. Tady nejde jen o plnění závazků v rámci Aliance, ale i o schopnosti naší armády,“ upozornil.

To bylo možné podle ministra obrany pozorovat v době koronavirové pandemie, kdy armáda přijela na hranice se zastaralou technikou. Je tak údajně nutné zajistit, aby byli vojáci vždy v případě potřeby schopni vyjet a pomoct. 

Nákupy budou financovány z rozpočtu ministerstva obrany

Premiér ve čtvrtek uvedl, že stát nakoupí děla, radary, protiletadlové komplety, bojová vozidla pěchoty nebo drony. Podle Metnara by mohla mít armáda tuto techniku k dispozici zhruba v roce 2026, stát by mohla až 75 miliard korun.

Smlouvy na vrtulníky jsou už podepsané a za tři roky by je mohla armáda převzít. Metnar věří, že nejde jenom o sliby a že všechny projekty budou dotaženy do konce. 

Šéf resortu přiblížil, že našel s premiérem shodu v tom, že se jednotlivé platby rozdělí až do roku 2027 tak, aby bylo vše možné financovat z rozpočtu ministerstva obrany. Rozpočet resortu na příští rok by měl být 85 miliard korun. Pokud se podle Metnara bude dodržovat i střednědobý dvouletý výhled, podaří se vše ufinancovat.

Menší zakázky se zeměmi V4

Metnar připomněl, že se s ministry obrany zemí V4 domluvil na společném nákupu malorážní munice. Pokud však jde o větší projekty, je domluva s jinými zeměmi obtížnější. „Ty obrovské, mega projekty jsou utopie, protože se ty země nikdy nemohou domluvit,“ podotkl.

Na středečním setkání zástupců ministerstev obrany zemí V4 v Praze se podle Metnara řešilo zejména ukončení českého předsednictví a předání štafety Polsku nebo vznik evropských bojových skupin. „Řešilo se i vybudované společné logistické centrum v Polsku a řešili jsme i reakce našich armád a pomoci v době pandemie,“ doplnil.  

Prezident Miloš Zeman dlouhodobě prosazuje u armádních zakázek zapojení tuzemského průmyslu. Třicetiprocentní účast měla být naříklad u zmíněných vrtulníků. Podle Metnara je toto zapojení českých firem deklarováno. „Bude to na servis, na školení nebo na opravy,“ nastínil.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motoristé by mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, řekl Turek

Vláda bude probírat návrh Motoristů ohledně dalšího působení poslance Filipa Turka na ministerstvu životního prostředí, řekl předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura s tím, že věc projednala koaliční rada. Čestný prezident Motoristů ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec.
01:02Aktualizovánopřed 11 mminutami

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 25 mminutami

Vláda projedná zřízení zmocněnce pro digitalizaci či rady pro duševní zdraví

Zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost či vznik vládní rady pro duševní zdraví projedná na svém pondělním zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Ministři dostanou také zprávu o naplňování Národního plánu obnovy.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 1 hhodinou

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 4 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 4 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 9 hhodinami
Načítání...