Kuřáků v Česku podle výzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z loňského roku v posledních sedmi letech ubývá, zejména mezi mladými. Alespoň příležitostně si podle výzkumu zapálí cigaretu méně než čtvrtina starších 15 let. Lidé si více uvědomují rizika kouření. Na tiskové konferenci to řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, Úřadu vlády a SZÚ.
Kuřáků ubývá hlavně mezi mladými, ukázal průzkum. Alternativy tabáku nemusí být zdravější
„Průzkum potvrdil trend snižování kouření u věkové skupiny 15 až 24 let, protože tam se tvoří návyky pro celý život. Těžko se odnaučí kouřit někdo, kdo kouří 40 let,“ prohlásil k výsledkům průzkumu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zatímco v roce 2017 kouřila třetina mladých mezi 15 a 24 lety, loni to byla čtvrtina.
Vojtěch dále řekl, že je třeba věnovat pozornost i alternativám klasických cigaret a jejich oblíbenosti u mladých, k čemuž podle ministra přispívá i reklama. „Bohužel i propagace od youtuberů a dalších, což nedává nejmladší generaci dobrý příklad,“ dodal.
Brífink ke Světovému dni bez tabáku 28. května (zdroj: ČT24)
Na poslední květnový den připadá Mezinárodní den bez tabáku. Jeho letošním cílem je podle Vojtěcha ochrana dětí a mladistvých před závislostí na nikotinu. „Vytváří se u nich až sedmkrát rychleji než u dospělých,“ zdůvodnil Vojtěch.
Mozek člověka včetně center pro rozhodování se přitom podle Adama Kulhánka z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vyvíjí až do 25 let.
Právě proto se na ně podle odborníků tabákové společnosti nejčastěji zaměřují. K nárůstu užívání cigaret podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové dochází podle studií v 15 letech, často při přechodu na střední školu.
Riziko zvyšují placení influenceři, říká expertka
Podle vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Evy Králíkové si jen jeden z deseti aktivních kuřáků zapálil poprvé až po osmnáctých narozeninách. První cigaretu děti zkouší nejčastěji v deseti až dvanácti letech, uvedla v tiskové zprávě centra.
„Kromě klasických metod jsou to v poslední době hlavně sociální média, kde působí placení influenceři, aniž by byla jejich videa označená jako reklama. Snaží se vzbudit dojem, že kouření či užívání zejména zahřívaného tabáku znamená zdravý životní styl nebo že kouření vodní dýmky neškodí,“ vysvětluje Králíková.
Podle Kulhánka dostupná reklama zvyšuje pravděpodobnost, že děti začnou kouřit. Rodiče by se podle odborníků měli zaměřit na to, jaké influencery děti na sociálních sítích sledují, a diskutovat s nimi o tom.
Alternativy tabáku jsou častější, ale nemusí být zdravější
Pětina mužů a přes 15 procent žen kouří denně, většinou klasické cigarety. Nejčastěji mezi deseti a 14 cigaretami denně, ale roste i užívání alternativ. „Tváří se jako 'zdravé', méně škodlivé a bohužel tomu tak mnohdy není,“ upozornil ministr.
Elektronické cigarety užívá méně než pět procent, mezi mladými do 24 let asi desetina kuřáků. Téměř polovina uživatelů e-cigaret kouří i klasické. Výrobky zahřívající tabák používají asi tři procenta respondentů.
SZÚ mapuje spotřebu tabáku a alkoholu v populaci každoročně. Proti loňskému roku poklesl počet příležitostných kuřáků o 3,6 procenta. „Poměrně vysoké procento lidí je stále vystaveno tabákovému kouři na pracovišti, přestože před třemi lety došlo k poměrně významnému omezení kouření ve veřejném prostoru,“ uvádí SZÚ. Je to asi 16 procent zaměstnanců, mezi nekuřáky 13 procent.
Zhruba třetina lidí se podle Vojtěcha pokusila v posledním roce přestat. Zvyšuje se také informovanost o zdravotních rizicích včetně několika druhů rakoviny. Téměř pětina úmrtí v ČR se podle odhadů připisuje kouření cigaret.
Náklady související s kouřením cigaret pro systém veřejného zdravotního pojištění jsou podle odhadů kolem 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá.