Pravidla příštího uvolnění: restaurace zavřou hodinu před půlnocí, roušky už nebudou plošné

Ministerstvo zdravotnictví představilo podmínky pro znovuotevření některých provozů a služeb. Od 25. května budou povoleny návštěvy v nemocnicích a domovech seniorů. Rozvolní se také režim pro nošení roušek a budou povoleny akce do 300 osob. Ve vnitřních prostorách restaurací pak budou muset lidé s výjimkou konzumace nosit roušku.

Video Události
video

Události: Další vlna uvolňování

V pondělí 25. května se mají znovuotevřít například hotely, vnitřní prostory restaurací, hrady a zámky, interiéry zoologických a botanických zahrad nebo kempy či koupaliště. Otevření se dočkají také tetovací a piercingové salony, sauny, solária a wellness centra. Obnoven bude také provoz alternativních taxislužeb. Otevřeny budou rovněž restaurace v obchodních centrech.

Vnitřní prostory provozoven stravovacích služeb budou moci být otevřené do 23 hodin. Poté bude až do šesti hodin ranních možné fungovat přes výdejní okénka.  V prostorách barů a restaurací bude rovněž platit povinnost nosit roušky pro personál i hosty. Lidé ji budou moci odložit, pouze pokud budou sedět u stolu, jíst a pít.

„V momentě, kdy se ten člověk postaví už má větší rozptylovou vzdálenost a může čelit mnoha dalším osobám,“ zdůvodňuje pravidla vedoucí pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro řízení uvolňování karanténních opatření Rastislav Maďar.

Do jedenácté hodiny večerní budou moci být otevřeny také noční kluby. „V těchto klubech je velmi složité dodržovat nějaká pravidla rozestupů a podobně, mohlo by to vést ke zhoršení epidemiologické situace,“ je přesvědčen ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Vojtěch na tiskové konferenci také uvedl, že v rámci druhé vlny uvolňování bezpečnostních opatření budou povoleny akce pro nejvýše 300 osob, a to včetně těch ve vnitřních prostorách. Pokud bude epidemiologická situace nadále příznivá, bude od 8. června navýšena kapacita na 500 osob, respektive tisíc osob od 22. června. 

Součástí poslední vlny uvolňování bude také otevření denních stacionářů pro handicapované a sociálně terapeutických dílen. Obnoví se návštěvy v domovech pro seniory nebo ústavech sociální péče. Návštěvy v nemocnicích a domovech seniorů budou možné vždy pro dva příbuzné, kteří se nenacházejí v karanténě a kterým bude před vstupem změřena teplota.

Od pondělí 25. května bude zahájena také nepovinná školní výuka pro žáky prvního stupně. Rozvolní se i režim nošení roušek, které již nebude povinné nosit venku. Povinnost ale zůstane pro vnitřní prostory nebo prostředky veřejné dopravy.

Podobu uvolňování opatření kritizuje opoziční poslanec Bohuslav Svoboda z ODS: „Co platí večer, neplatí druhý den ráno, ale hlavně jsme se nedozvěděli na základě jakých skutečností rozvolňování probíhá,“ nechal se slyšet s tím, že by nerušil povinnost nosit roušky.

Epidemiolog: Kadeřníci musí roušky a štíty akceptovat

Kadeřníci musí i nadále akceptovat dvojitou ochranu, tedy nošení roušky i ochranného štítu. Podle epidemiologa Rastislava Maďara je štít důležitý, zejména když se pracovník přiblíží k zákazníkovi. Při těsném kontaktu totiž z bezprostřední blízkosti dýchá klientovi do prostoru hlavy a dýchacích cest. Když se kadeřník od klienta vzdálí, může si podle Maďara štít dočasně sundat.

„Dozvěděli jsme se, že některé kadeřnice vyměňují štíty za brýle. To je naprosté nepochopení toho, jaké je tam riziko,“ upozorňuje epidemiolog. Dodává, že štít musí kadeřníci nosit zejména proto, že rouška po čase navlhne a přestane dostatečně chránit.

Dvojitá ochrana ale ohrožuje zdraví kadeřníků, je přesvědčen iniciátor výzvy vládě za zrušení povinnosti štítů Robert Starý. Personálu salonů se s dvěma vrstvami špatně dýchá, což představuje problém třeba pro lidi s nízkým tlakem. Někteří kadeřníci už kvůli nedostatku kyslíku omdleli, upozorňuje Starý. Komplikací je dle jeho slov i zhoršení pleti či vznik oparů.

Praha přijde až o 12 miliard korun

Praha podle aktuálních odhadů počítá s tím, že kvůli pandemii nového koronaviru přijde o devět až 12 miliard korun. Tři miliardy korun rozdílu tvoří náklady na případnou spoluúčast samospráv na kompenzacích živnostníkům, kterou navrhla vláda a Senát ji ve středu vrátil sněmovně.

Částka zahrnuje jak přímé náklady ve výši zhruba miliardy korun například na nákup ochranných pomůcek, tak předpokládané výpadky daňových příjmů, jízdného v MHD, nájmů a podobně, prohlásil v pátek primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti).

Metropole podle něj dosud počítala s účtem za koronavirus kolem osmi miliard, aktuální odhady se však zvýšily a přibyly k nim 3,1 miliardy korun, které by plynuly z kompenzací pro OSVČ. Pokud by sněmovna i přes nesouhlas Senátu spoluúčast obcí a krajů znovu schválila, Praha sice bude pokračovat v zahájených investicích, ale jinak už nebude mít „ani na metr nového chodníku“, tvrdí Hřib. Proti plánu protestuje i Svaz měst a obcí.

Praha také na základě posledních zkušeností upraví svůj krizový plán, avizuje primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). „Jsme připraveni na chemický útok, výbuch v metru, ale nikdo nebyl připraven na pandemii koronaviru,“ komentuje.

Úpravy mají řešit zásobování ochrannými pomůckami či testování. Pracovní skupina magistrátu podle Hlubučka oslovila bezpečností experty, kteří mají pomoci vytvořit model, který bude fungovat mezi krizemi a v momentě, kdy krize přijde, bude možné okamžitě reagovat.

Zeman podepsal poukazy za kulturní akce i dotace pro sport

Prezident Miloš Zeman v pátek stvrdil svým podpisem platnost dalších koronavirových opatření.

Například pořadatelé zrušených kulturních akcí budou moci odložit až na podzim příštího roku vrácení peněz za uhrazené vstupné. Lidé navíc budou moci požádat organizátory náhradou za peníze o poukaz na náhradní nebo odloženou akci. Zákon má podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) chránit vedle pořadatelů i předplatitele.

Zeman podepsal také zákon, díky němuž lidé, kterým jejich zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, budou moci o vyplacení výdělku opět žádat úřady práce.

Norma má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, insolvencích a exekucích, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.

Už letos, nikoliv až příští rok, bude moci rozdělovat dotace sportovním organizacím Národní sportovní agentura. Mimořádné příspěvky mají klubům pomoci překonat dopady epidemie koronaviru. Na náhrady majitelům a provozovatelům sportovišť by agentura mohla dostat z vládní rozpočtové rezervy jednu miliardu korun.

ÚOOÚ: Měření teploty je oprávněným zásahem do osobní integrity 

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) na svém webu uvedl, že „měření tělesné teploty zaměstnanců, případně i dalších osob vstupujících na pracoviště, pomocí termokamer či rámů obsahujících senzor na měření teploty, je určitým a dosud bezprecedentním zásahem do osobní integrity člověka s možným dopadem do osobnostních práv v případě nevpuštění do objektu“.

Podotýká také, že měření teploty zaměstnanců není ani za nouzového stavu výslovnou pravomocí. S přihlédnutím k nutným hygienickým a protiinfekčním opatřením ho však lze z hlediska zákona považovat za oprávněné, a pokud se zaměstnavatel kvůli zvýšené tělesné teplotě dohodne s pracovníkem například na práci z domova, je to z pohledu pravidel ochrany osobních údajů v pořádku. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Igor Zehl

Jestliže firma výsledky měření ukládá spolu s údaji umožňujícími identifikaci konkrétní osoby, vztahují se na ně pravidla platná pro zpracování osobních údajů. Zaměstnavatel by v takovém případě měl postupovat přinejmenším po předběžné konzultaci se zdravotníky. Nezbytnost měření teploty a ukládání zjištěných údajů musí správce dat průběžně posuzovat.

ÚOOÚ zdůrazňuje, že opatření, která lze v mimořádné situaci považovat za nezbytná, budou po návratu k normálnímu stavu postrádat důvod. 

Samoplátci nově zaplatí za test nejvýše 1756 korun, jihočeské nemocnice nadále účtují 2600 korun

Ministerstvo zdravotnictví začalo od pátku 15. května regulovat maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce a správní úřady. Stát má nově nejvýše 1674 korun, dalších 82 korun si mohou účtovat za odběr, doplnil Adam Vojtěch. Za test PCR z výtěru z nosohltanu, který potřebují pravidelně například pendleři jezdící za prací do zahraničí, lidé dosud platili zhruba dva až tři tisíce korun.

Pro cestovní kanceláře je nicméně státem regulovaná cena stále nepřijatelně vysoká, prosazovaly pětisetkorunu. Pro některé laboratoře je naopak nastavené maximum příliš nízké a zvažují, zda se jim vyplatí v testování pokračovat. S testováním z těchto důvodů od soboty skončí například nemocnice v Klatovech a Domažlicích či Kroměřížská nemocnice.

Podle ministerstva zdravotnictví se cena odvíjí od částky, kterou platí laboratořím zdravotní pojišťovny. V Rakousku podle ministra stojí test 90 až 150 eur, tedy zhruba 2500 až 4100 korun. V Německu je asi nejlevnější za 30 eur (825 korun), ale nejdražší až za 180 eur (4950 korun). V Česku se dosud ceny pohybovaly mezi 1264 korunami za test, kdy si odběr zákazník udělal sám, po zhruba 3500 korun.

Video Události
video

Události: Spory o cenu testů na koronavirus

Státní regulaci cen testů ale odmítají jihočeské nemocnice a samoplátcům nadále účtují částku 2600 korun. Zdůvodňují to tím, že ministerstvo zohledňuje jen laboratorní práce, nikoliv všechny náklady s testy spojené.

„Jde o administrativní výkony spojené s objednáním, zadáním žádanky do systému, s vytištěním a dodáním certifikátu o výsledku. Dále se jedná o náklady na odběrové místo,“ stojí v prohlášení nemocničního holdingu.

„S ohledem na tyto skutečnosti nebudeme měnit ceny za PCR testy pro samoplátce. Pokud bychom je měli účtovat včetně všech výše zmíněných ostatních nákladů za cenu pouze laboratorních prací, pak bychom tuto službu nemohli nadále poskytovat,“ doplňují jihočeské nemocnice ve svém stanovisku.

Firmy se mohou poslední den hlásit do tendru na ochranné pomůcky

Do pátku mohly společnosti posílat své nabídky do soutěže na uzavření rámcové smlouvy s ministerstvem vnitra na dodání ochranných pomůcek proti koronaviru. Zakázka je rozdělena do sedmi částí, na každou z nich je jedna rámcová dohoda. Celkem má zakázka zhruba za 1,4 miliardy korun zajistit dodávky pro organizace spadající pod vnitro od skončení nouzového stavu do konce roku.

Video Události
video

Události: Tendr na ochranné pomůcky

Ochranné prostředky mají podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) sloužit zejména policii, hasičům či zdravotnickým zařízením ministerstva. Do tendru se mohou přihlásit české i zahraniční firmy. Lhůta pro příjem nabídek a vzorků byla zkrácena z 30 dnů na 15 kvůli naléhavým okolnostem.

V Česku ve čtvrtek přibylo nejvíce nakažených v tomto měsíci

Ve čtvrtek přibylo v Česku 82 případů koronaviru. V květnu je to dosud nejvyšší denní přírůstek, celý měsíc se nicméně stále drží pod stovkou. Podíl nově odhalených nemocných mezi testovanými po několika dnech přesáhl jedno procento. Od začátku epidemie se dosud nakazilo 8374 lidí. Vyléčilo se 5379 z nich, tedy skoro dvě třetiny. S nemocí covid-19 zemřelo 295 pacientů – v pátek přibyly dvě oběti.

Naposledy přibylo v Česku víc než sto nakažených poslední dubnový den, od té doby jich bylo méně než 80 a poslední týden denní přírůstek nepřekročil šedesátku. V nemocnicích je podle údajů z pátečního večera 197 nakažených. Testů včetně opakovaných u stejného člověka bylo dosud provedeno přes 342 tisíc.

Z potvrzených případů nákazy je jich nejvíc v Praze –⁠ 1914, z toho víc než tisícovka už se vyléčila. V Moravskoslezském kraji dosud onemocnělo 1180 lidí. Na Vysočině a v Jihočeském kraji je případů nemoci nejméně, kolem 180. V přepočtu na počet obyvatel je nejvíce zasažený Karlovarský kraj, kde připadá bezmála 148 případů na sto tisíc lidí. Následují Praha a Olomoucký kraj. Nejlépe jsou na tom stále jižní Čechy, kde mají na sto tisíc obyvatel zhruba 28 nemocných.