Do Poslanecké sněmovny vrátili senátoři návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel s návrhem na zamítnutí. Vláda si chce změnou zákona o rozpočtové odpovědnosti otevřít cestu ke zvýšení podílu strukturálního deficitu až na čtyři procenta HDP. Senát projednává balík „koronavirových“ zákonů a oproti minulým schůzím je již neschvaluje hladce jeden za druhým. U zákona, který má policii umožnit udělovat za porušování vládních nařízení až desetitisícové blokové pokuty, potom senátoři svým nejednoznačným rozhodnutím na necelý měsíc zablokovali, potom však může začít platit.
Senát odmítl volnější rozpočtová pravidla, desetitisícové blokové pokuty na měsíc zablokoval
Záznam z jednání schůze Senátu PČR 17. dubna (zdroj: ČT24)
Ve čtvrtek vrátil Senát do Poslanecké sněmovny zákon umožňující, aby v nemocnicích působili lékaři ze zahraničí, i když nemají aprobaci v Česku, a předpis, který má zaručit, že nájemníci bez příjmů nebudou moci do konce července dostat výpověď z bytu kvůli tomu, že jako nezaměstnaní bez příjmů nebudou schopni platit nájemné. Ve druhém případě navrhli senátoři do zákona doplnit, že se stát zaručí za čtyři pětiny dlužného nájemného, v prvním pak zamítnutí zákona, který považují za nadbytečný.
V pátek senátoři doplnili zákon o nájemném pro firmy. Chtějí, aby stát rovněž ručil za uhrazení čtyř pětin nájemného za pronajaté prostory, které by společnosti dlužily kvůli uzavření. S úpravou nesouhlasil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Legislativu nyní musí opět posoudit sněmovna.
Zákon o odkladu nájemného v nebytových prostorách horní komora v pátek doplnila také o vyšší příspěvek pro živnostníky. Senátor Tomáš Goláň (za Senátor 21) prosadil návrh, aby OSVČ dostávaly příspěvek i v květnu a červnu. V dubnu by měl představovat 500 korun za den, v květnu 700 korun a v červnu 900 korun denně. Prodloužení výplaty příspěvku Goláň zdůvodnil tím, že omezení podnikání budou platit ještě následující dva měsíce.
Horní komora zamítla také změnu rozpočtových pravidel. Pro její přijetí bylo pouze šest ze 40 přítomných senátorů. Negativní stanovisko potom podpořilo 33 členů horní komory. Vláda chce změnit zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti tak, aby mohla zvýšit podíl strukturálního deficitu z 0,75 (což byl dosavadní střednědobý cíl pro roky 2020 až 2022) až na čtyři procenta HDP.
„Bez přijetí novely zákona bychom museli přistoupit ke konsolidaci, která by v dějinách České republiky neměla obdoby. Jen na příjmech bude v příštím roce chybět minimálně 140 miliard korun,“ řekla v úvodním projevu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
V Senátu vystoupila i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která tlumočila nesouhlas svého orgánu s vládními plány. Poukázala, že zákon o rozpočtové odpovědnosti byl odpovědí na vývoj po poslední krizi, kdy stouplo zadlužení až na 44 procent HDP. „Situace přesně odpovídá realizaci těchto scénářů. Dojdeme k tomu, že během nejbližších tří let dojde zase ke zvýšení veřejné zadluženosti minimálně o 15 procent,“ varovala. Se zadlužením podle Zamrazilové bude při uvolnění dluhové brzdy Česko bojovat dalších sedm let.
Senátoři, kteří hovořili po předsedkyni rozpočtové rady, se jí vesměs zastávali, kritizovali záměry ministryně Schillerové a varovali před zneužitím únikové klauzule. Ta však odmítala, že by ji mohla zneužít, aplikovat ji podle ministryně lze jen během stávající krize.
Desetitisícové blokové pokuty: Ani ano ani ne, zákon tak bude platit, ale až za měsíc
Jen deset ze 40 přítomných senátorů podpořilo návrh, aby mohla policie udělovat za přestupky proti „koronavirovým“ vládním opatřením až desetitisícové blokové pokuty. Neprošel ale ani návrh na zamítnutí. Znamená to, že Senát nepřijal usnesení. Zákon tedy sice půjde dál k prezidentovi, ale až po uplynutí třicetidenní lhůty od chvíle, kdy přišel do horní komory.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) členy horní parlamentní komory nepřesvědčil k přijetí zákona ani svým ujištěním, že policisté budou nadále udělovat řádově nižší pokuty – kolem 500 korun.
„Drtivá většina přestupků se bude řešit domluvou, nicméně jsou tady lidé, kteří si zkrátka domluvit nenechají,“ řekl senátorům. Dodal, že policistům pravomoc zůstane pouze na dobu platnosti mimořádných opatření. Jak zdůraznil senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), blokovou pokutu může policie udělit pouze, když s tím přestupce souhlasí. V opačném případě i tak začne správní řízení. Pro zákon se v debatě vyslovili také někteří starostové z řad senátorů.
Další vystupující senátoři se ale vyjadřovali spíše negativně. „Jsme ve stavu, kdy mnoho lidí opravdu má velký psychický problém s fungováním. V této situaci dělat represivní opatření je podle mě velice špatné,“ míní Lukáš Wagenknecht (za Piráty). Podle bývalého policejního prezidenta Martina Červíčka (ODS) by vláda získala pro zákon větší podporu, pokud by umožnila pokutovat na místě pouze jasně vymezené nejzávažnější přestupky. Václav Láska (Senátor 21) míní, že navíc opatření vykládají jednotliví členové vlády rozdílně.
Prošly zkoušky na dálku i pravidla pro exekuce
Jednomyslně naopak prošel v pátek zákon, který dočasně mění pravidla pro vzdělávání na vysokých školách – umožní například konání přijímacích zkoušek po otevření škol, případně i na dálku, nebo dodatečné osvědčení o absolvování maturity. Senátoři k zákonu ale připojili doprovodné usnesení, kterým upozornili na rizika, která představují zkoušky na dálku pro studenty, kteří z různých důvodů nemají přístup k internetu.
Senát kývnul i na změnu pravidel insolvencí a exekucí. Předloha předpokládá, že podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí. Zákon nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
V obecné rozpravě zněla ostrá kritika vlády při schvalování odkladu doplňovacích senátních voleb na Teplicku nejpozději na červen, i když samotný zákon prošel zcela bezproblematicky. Senátoři se ale zlobili kvůli tomu, že vláda – jak konstatoval i Nejvyšší správní soud – při odložení původního březnového termínu překročila svoji pravomoc.
„Vláda nerespektovala právní pořádek ČR, porušila ústavu, její rozhodnutí tehdy, když přijala usnesení, bylo protiústavní, oni postupovali podle krizového zákona, ale měli postupovat podle ústavního zákona ČR, tedy o bezpečnosti ČR,“ tlumočil stanovisko ústavně-právního výboru Senátu jeho předseda Miroslav Antl (ČSSD).
Jan Horník (STAN) kabinet také kritizoval kvůli omezením, která se týkala zasedání obecních zastupitelstev a stanovila, jaká může být jejich náplň.
Senátoři si od Babišova kabinetu vyžádali údaje o nákupu ochranných prostředků proti epidemii koronaviru jak v tuzemsku, tak v cizině. Vládu také vyzvali, aby podpořila české a evropské výrobce a dodavatele. Horní komora tím vyhověla podnětu Pavla Fischera (nezávislý), který upozornil, že na nákup prostředků už stát vynaložil 12 miliard korun.
Poslanci se kvůli „vratkám“ mimořádně sejdou v plném počtu
Senátní návrhy na zamítnutí zákonů i pozměňovací návrhy následně znovu posoudí poslanci, a pokud se ve sněmovně najde 101 hlasů, mohou senátory přehlasovat. Schůzi, která začne příští úterý, ale budou muset poslanci zahájit v plném počtu. Na minulých schůzích v době koronavirové pandemie jich po domluvě poslaneckých klubů byla jen zhruba polovina. To by ale k přehlasování Senátu nestačilo, ledaže by všichni přítomní hlasovali jednomyslně.
V plném počtu ale budou poslanci ve sněmovně jenom krátce. Až projednají zákony vrácené z horní komory, budou pokračovat opět jen v poloviční sestavě.