Změna času tentokrát na noční vlaky nedopadne, všechny jsou zrušeny. Letní čas ale začíná

V noci na neděli začne platit letní čas. Noc bude o hodinu kratší, ve dvě hodiny středoevropského času náhle budou tři hodiny středoevropského letního času. Vzhledem k trvajícímu utlumení veřejného života bude bezprostřední dopad menší – například nejezdí noční vlaky, které obvykle bývají kvůli posunu času zpožděné. Přesto, nebo snad proto je ale potřeba dát pozor na to, že je o hodinu více a vzít to v úvahu také v pondělí při cestě do práce.

Byť hrozba koronaviru obrátila běžný život naruby, některé věci přicházejí docela standardně – tak jako změna času z přirozeného na letní, která připadá na poslední březnovou neděli. Středoevropský letní čas bude platit v Česku příštích sedm měsíců do posledního říjnového víkendu.

Čas se změní ve 2:00 SEČ na 3:00 SELČ, znamená to tedy, že noc bude o hodinu kratší. Vzhledem k platným zákazům, které vydala vláda, respektive ministerstvo zdravotnictví ve snaze omezit šíření nákazy novým typem koronaviru, bude mít změna času menší bezprostřední dopad než obvykle.

Například se změna času vůbec nedotkne železniční dopravy. Všechny noční dálkové vlaky i víkendový „rozjezd“ regionálních vlaků v půl třetí v noci z pražského hlavního nádraží jsou do odvolání zrušeny.

Noční městská hromadná doprava nicméně v některých městech ale funguje i v době plošné karantény. Organizátor Pražské integrované dopravy upozornil, že městské linky, které mají pravidelné půlhodinové intervaly, pojedou dále každou půlhodinu, během noci tedy ubudou dva spoje.

Složitější je situace u příměstských autobusových linek, kde jezdí pouze jednotlivé spoje. U nich platí, že všechny autobusy, které mají být na trase mezi druhou a třetí hodinou v noci, pojedou ještě podle středoevropského času, tedy budou o hodinu „zpožděné“.

Ilustrační foto
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

V Brně platí v městské dopravě totožné opatření; u linek N89 až N99, které jezdí každou hodinu od hlavního nádraží, bude v noci na neděli o jeden spoj méně. Regionálních autobusů se žádné dodatečné omezení nedotkne, protože noční doprava v Jihomoravském kraji je do odvolání zrušena.

Spoje, které mají jet mezi druhou a třetí, odpadnou také v noční dopravě v Ostravě a Plzni. V Olomouci se změna času dotkne pouze jednoho spoje linky 52, který bude zrušen. Vzhledem k zavedeným „koronavirovým“ opatřením se změna času nedotkne MHD v Ústí nad Labem.

Obezřetnost pro pondělí

Lidé si musí dávat pozor i v dalších dnech. Kdo stráví neděli doma – jak by v době vyhlášené plošné karantény měl – možná si ani nepovšimne, že již přirozený středoevropský čas neplatí. Připomenout by si to proto měl dříve, než vyrazí v pondělí do práce.

Obezřetní by měli být také řidiči. Po změně času se vždy zvyšuje množství dopravních nehod. Přispívají k tomu i srážky se zvěří, protože se dopravní špička náhle posunuje o hodinu a probíhá za jiných světelných podmínek. Podle Romana Budského z Platformy VIZE 0 k nehodám přispívá také menší koncentrovanost řidičů.

„Mohou mít problém s vnímáním a vyhodnocováním potenciálně nebezpečných situací a také jejich reakce nemusí být dostatečně rychlé. Skokové zkrácení doby spánku o jednu hodinu narušuje jeho kvalitu, což s sebou následně nese problémy s nedostatečnou mírou pozornosti za volantem,“ míní Budský. 

Naposledy? Sotva, vlády mají jiné starosti

Podle loňského rozhodnutí Evropského parlamentu by měl letní čas začínat naposledy nebo by měl letos na podzim naposledy skončit. Evropská unie totiž počítá s ukončením každoročního střídání času v roce 2021. Vlády se ale musí dohodnout, který čas poté bude platit celoročně. Čas na to mají jen do letošního dubna, přitom ale mají všechny kabinety momentálně docela jiné starosti.

Parlament na takovou eventualitu pamatoval a stanovil, že pokud dohoda letos na jaře nebude, může Evropská komise odložit platnost příslušné směrnice o rok. K ukončení posunů tedy dojde až v roce 2022.

Iniciativu, jejímž cílem bylo právě zrušení střídání času, na podzim roku 2017 spustila skupina členů Evropského parlamentu v čele s tehdejším českým europoslancem Pavlem Svobodou. V roce 2018 vyhlásila Evropská komise takzvanou veřejnou konzultaci, do které se zapojilo 4,6 milionu lidí, a většina z nich si přála střídání času ukončit. V září potom Komise předložila Evropskému parlamentu návrh na zrušení pravidelných posunů o hodinu.

Podle parlamentu musí zrušení střídání času předcházet dohoda o tom, kterým časem se bude EU nadále řídit. Shoda přitom nepanuje. Česká vláda se již před časem předběžně přiklonila k celoročnímu používání standardního času, podobný názor mají ve Vídni, naopak Polsko chce mít celý rok letní čas.

Shoda nepanuje ani ve společnosti. Loni provedla agentura STEM/MARK výzkum veřejného mínění, ze kterého sice vyplynula výrazná většinová podpora střídání času, ovšem nejednoznačně vyzněla odpověď na otázku, který čas by měl potom zůstat. Pro celoroční využívání letního času je 44 procent respondentů, pro „zimní“ 24 procent a 31 procent dotázaných uvedlo, že nevědí nebo jim to je jedno.

Lidé, kteří byli pro celoroční zavedení letního času, argumentovali zejména možnostmi, které nabízejí o hodinu delší „světlé“ večery a zimní odpoledne. Zastánci celoročního zachování středoevropského času upozorňovali, že odpovídá biorytmu i tím, že by se v takovém případě déle vstávalo za světla. Kvůli rannímu vstávání do tmy varovali před celoročním zavedením letního času i někteří odborníci.

Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd by v důsledku mohlo být ponechání letního času po celý rok „mnohem větší problém než ponechání střídání času“. „Mít téměř půl roku tmu ráno je problém,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

O zvýšení kvót pro pracovníky z ciziny debatovali hosté Událostí, komentářů

Díky zvýšení kvót pro cizince mimo EU, o němž rozhodla vláda, bude možnost získat více pracovníků ze zahraničí. Kvóty začnou platit od července. Firmy to sice vítají, problém nedostatku sil to ale podle nich neodstraní. Upozorňují, že byrokratická zátěž je mnohem vyšší než v okolních zemích, což tuzemské zaměstnavatele znevýhodňuje. O tématu debatovali v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

STAN podle Šebelové vládu při hlasování o nedůvěře podrží

Vláda bude pokračovat ve stávajícím složení, dohodla se v úterý vedení STAN a ODS. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se zavázala, že bitcoinová kauza bude transparentně objasněna, budou vyvozeny konkrétní kroky a zadá se externí audit. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová věří, že ODS má snahu se věcmi transparentně zabývat, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Zároveň oznámila, že nikdo z poslanců STAN se příští týden nepřidá k vyslovení nedůvěry vládě.
před 7 hhodinami

Vláda upravila kvóty pro pracovníky z ciziny. Více víz bude pro experty

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
před 8 hhodinami

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
před 9 hhodinami

Do finále výběru šéfa ČT jdou Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský a Šmuclerová

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Obvinění po razii NCOZ si zatím vyslechli čtyři lidé. Způsobili škodu 34 milionů

Obvinění z daňové trestné činnosti si po úterní razii Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji zatím vyslechli čtyři podnikatelé z Mostecka a Teplicka. Detektivové v úterý zadrželi osm lidí, zbývající čtyři by měli být v průběhu středečního odpoledne propuštěni na svobodu. Pro ČT to uvedla náměstkyně ústecké krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Škoda je zhruba 34 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovní debatu opět ovládla bitcoinová kauza. Poslanci nic neprojednali

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...