Výhrůžku smrtí vyznavačům islámu, kterou neznámý pachatel nasprejoval v pátek na zeď brněnské mešity, v neděli odsoudil premiér Andrej Babiš (ANO). Je to pro něj nepřijatelné, uvedl na svém twitterovém účtu. Případem se zabývá policie, což předseda vlády přivítal.
Výhrůžky smrtí jsou nepřijatelné, odsoudil Babiš nápis na brněnské mešitě
Na zdi brněnské mešity se v pátek objevil doslovně tento nápis: „Nešiřte islám v ČR! Jinak vás zabijeme.“
„Výhrůžky smrtí komukoliv jsou pro mě osobně nepřijatelné, daleko za hranou odlišného názoru či víry a je správně, že případ začala okamžitě vyšetřovat Policie ČR,“ napsal Babiš na Twitteru v odpovědi na dotaz časopisu Respekt.
V české ústavě je zakotveno právo na svobodu vyznání. Po pachateli zatím policisté pátrají, případ vyšetřují jako poškození cizí věci. Mešita ve Vídeňské ulici, jediná v Brně, se stala terčem anonymního útoku v minulosti již několikrát.
Předseda Ústředí muslimských obcí v České republice Muníb Hasan Alravi v sobotu řekl, že útok na mešitu přichází po delší době klidu. „Policii jsme to oznámili, jakmile jsme to zjistili. Bereme to vážně jako přímou výhrůžku, není to anonymní výkřik na internetu. Je potřeba to vnímat i ve světle útoků na mešity ve světě a celkově, řekl bych, tíživé nálady a atmosféry v Česku,“ řekl Alravi.
V minulosti kromě nenávistných nápisů a vytlučených oken vandalové položili před dveře mešity v roce 2016 tašku s prasečí hlavou, což je pro muslimy nečisté maso.
V témže roce se zde sešlo také asi 100 odpůrců islámu pod vedením Martina Konvičky, jedli zde vepřové a pili alkohol. Muslimové tehdy kvůli obavám z dalších útoků nainstalovali na objekt bezpečnostní kameru, která je dosud funkční.
Brněnská mešita se otevřela před více než 20 lety
Mešita v Brně se otevřela v roce 1998 a muslimové se zde pravidelně scházejí k modlitbám. Už před otevřením vyvolala protesty. Islámská nadace v Brně původně chtěla i věžičku symbolizující minaret, ale po protestech ustoupila. Nade dveřmi je tak jen zelená mozaika s náboženským textem.
Útoky na mešitu se objevovaly zejména po roce 2015, kdy vrcholila migrační krize a do Evropy proudily statisíce uprchlíků. Nynější případ se stal v době zvýšeného mezinárodního napětí po americkém útoku a zabití íránského generála Kásima Solejmáního.