Chtěl dětem ukázat železnou oponu, pohraničníkům už vídeňský školník neutekl

2 minuty
Události: Josef Heinrich, oběť železné opony
Zdroj: ČT24

I třicet let po pádu železné opony se objevují zapomenuté příběhy o nevinných lidech, kteří kvůli ní umírali. Přesná čísla historici neznají, mluví ale o stovkách lidí. Jedním z nich je Josef Heinrich z Vídně, který chtěl v roce 1956 ukázat hranici svým dětem.

Dnes je na místě hraniční přechod a rušná cesta, v minulosti dlážděná silnice končila branou smrti, popisuje historik a spisovatel Luděk Navara. „V železné oponě byl v té době i smrtící elektrický proud,“ dodává.

Hranici a ostnatý drát dělily stovky metrů československého území, kam nikdo nesměl. Vídeňský školník Josef Heinrich chtěl ale neprostupnou oponu ukázat svým dětem. K pásmu se přiblížil i s manželkou, ta ale zůstala s jedním dítětem stát na hranici a varovala ho, aby dále nechodil, líčí Navara.

„On s tím druhým šel cestou do hloubky Československa. Tam byla drátěná stěna, kde hlídkovali pohraničníci. Uviděli ho, vypnuli proud, chtěli proběhnout stěnou, on je mezitím uviděl také a rozběhl se zpátky,“ popisuje dění historik.

Ostudu připomene pamětní deska

Heinrich zpátky na rakouské území už nedoběhl. Pohraničníci začali střílet a školníka zasáhli přímo před zraky jeho dítěte. Zemřel záhy ve znojemské nemocnici.

„Když Josef Heinrich zemřel, tak se složitě předávalo tělo, protože se muselo předat na přechodu. Tam leželo nějakou dobu v garáži, protože se zpozdila výměna pohřebních služeb. Byla to naprosto ostudná záležitost, ale především úplně nesmyslná smrt,“ říká dále Navara.

Jako o ostudné, dramatické a nepochopitelné události o tom ihned informoval také tehdejší rakouský tisk. Heinrichova fotografie v archivu není, přesto se Navarovi podařilo příběh oživit. V základní škole, kde Rakušan pracoval, by v budoucnu měla být pamětní deska připomínající tuto tragédii.

„Dnes žijeme v míru a svobodném světě. A je také dobře, že se to připomíná. Člověk nesmí zapomínat, že historie se opakuje,“ komentuje ředitel vídeňské školy Karl Dworschak.

Podle studie vídeňského Boltzmann institutu zemřelo na československo-rakouské hranici v době totality více lidí než mezi východním a západním Německem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Česka dorazily první bouřky

Ve středu odpoledne i večer hrozí velmi silné bouřky. První už se vyskytují ve středních Čechách. Poměrně silná bouřka zasáhla také Šluknovský výběžek. Bouřky mají postupovat od jihozápadu směrem k severovýchodu. Doprovázet je má vítr o rychlosti až sto kilometrů v hodině, provázet i intenzivní déšť a kroupy. Varování vydané ve středu před polednem Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) se týká většiny Česka.
10:24Aktualizovánopřed 31 mminutami

Česko podepsalo smlouvu na dostavbu Dukovan

Finální dohody k dostavbě Dukovan byly podepsány, potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Stavět je bude korejská KHNP. Nejvyšší správní soud (NSS) dříve ve středu zrušil na základě kasačních stížností EDU II a KHNP předběžné opatření, které zakazovalo kontrakt podepsat. Šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v reakci na to řekl, že otevřené okno příležitosti je nutné využít.
10:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nizozemsko je strategickým partnerem, řekl Pavel po jednání s králem

Nizozemsko je českým strategickým partnerem, země sdílí vazby v NATO a Evropské unii i stejné pohledy na bezpečnostní a zahraniční politiku, řekl po jednání s králem Vilémem-Alexandrem v Praze prezident Petr Pavel. Země se podle něj shodují na tom, že Ukrajina představuje jeden ze základních pilířů evropské bezpečnosti. Nizozemsko vnímá Česko jako nepostradatelného partnera v úsilí vybudovat bezpečnou a silnou Evropu, dodal nizozemský král.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěOdpovědnost za pohotovosti se zřejmě přesune z krajů na pojišťovny

Poslanci rozhodli, že odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se zřejmě přesune z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé by měly být ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče. Dolní komora předlohu doplnila například o zvýšení rodičovského příspěvku v případě narození dvojčat či vícerčat z nynějších 525 tisíc korun na 700 tisíc korun podle návrhu lidovce Šimona Hellera.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Studenti šli na exkurzi do Ruského domu. „Absolutní šílenství,“ míní hejtmanka

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) odsoudila nedávnou návštěvu studentů sedlčanského gymnázia v Ruském domě v Praze. V době, kdy je Rusko válčícím agresorem, je taková exkurze absolutním šílenstvím, napsala na síti X. Ředitel školy Radomír Pecka řekl, že program se měl týkat díla Alexandra Sergejeviče Puškina a byl určen pro studenty ruského jazyka. Akce se připravovala narychlo, záležitost vedení školy mrzí.
před 4 hhodinami

Průměrná mzda vzrostla na téměř 47 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
11:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Jsou malé a znají válku. Rány na duši se mohou objevit i později

Ve světě rostoucích krizí, válečných konfliktů a nepokojů nemohou nikam utéct. Jsou to právě děti, které často využívají jako malé vojáky nebo živé štíty. Stávají se oběťmi sexuálního násilí nebo terčem únosců. Podle humanitární organizace Save The Children v konfliktních a válečných zónách nyní žije více dětí než kdykoli za posledních dvacet let, rovněž je více dětských uprchlíků.
před 6 hhodinami

Luční bouda dle KRNAPu nerespektuje zákon. Spolumajitelka objektu mluví o šikaně

Luční bouda v Krkonoších omezila provoz kvůli sporům se správou tamního národního parku (KRNAP) ohledně pokut za vjezdy do rezervace. „Jestliže jsou pokuty mezi dvaceti až čtyřiceti tisíci korunami za jednotlivý výjezd pro člověka, kterému já zaplatím za seřízení automatů na kávu čtyři tisíce, tak je to podle mě šikanování,“ prohlásila v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová. Správa KRNAPu ale pokládá postup Luční boudy za nátlakovou strategii. „Podstata sporu spočívá v tom, že Luční bouda není ochotná respektovat zákon o ochraně přírody a krajiny, který nastavuje jasná pravidla pro to, jak mohou podnikatelé fungovat v klidovém území,“ oponoval Sovové mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný.
před 7 hhodinami
Načítání...