Slzný plyn v Hongkongu a rakety v Izraeli. Zahraniční zpravodajové hrozbám čelí i v přímém přenosu

Živý vstup v nebezpečném prostředí – situace, do které se v poslední době dostali také zahraniční zpravodajové České televize. Barbora Šámalová se v živém vysílání z Hongkongu ocitla uprostřed potyčky mezi demonstranty a policisty. David Borek se zase z Izraele hlásil ve chvíli, kdy se městem Ašdod rozezněly sirény ohlašující raketový útok. Co by měl reportér v takové situaci dělat? A v jakém případě vstup přerušit a dát přednost svému bezpečí? Téma pro Newsroom ČT24.

„Podle toho, co se děje kolem nás, se zdá, že policie značně postoupila a přiblížila se do naší blízkosti. Jak možná vidíte, střílí slzný plyn a gumové projektily,“ hlásila v pondělí Barbora Šámalová z Hongkongu, než s kameramanem Janem Taimrem ustoupila do bezpečné vzdálenosti. Ten ale i při útěku před policejní střelbou dále natáčel. 

Nahrávám video

„Situace se zdramatizovala v momentu, kdy jsme uslyšeli křik lidí a viděli jsme, jak běží směrem ke kameře,“ popsal kameraman situaci pro Newsroom ČT24. „Když jsem viděl, jak se ke mně blíží opar slzného plynu, začal jsem utíkat spolu s ostatními. Na ten záběr jsem se chtěl ještě vrátit a v tom momentu z postranní ulice přišla další jednotka policie, která vystřelila další dávku slzného plynu a ta mi dopadla přímo pod nohy,“ dodal.

Podle něj to v současném Hongkongu není výjimečné. „V minulosti se nám stalo několikrát, že policie střílela dávky slzného plynu do skupinky novinářů, i když v okolí nebyli žádní protestující,“ upozornil Jan Taimr. Podle něj se už stalo i to, že policie zranila novináře střelbou gumovými projektily.

Sirény v Izraeli jsou běžné, ale málokdy v přímém přenosu

Situace může být pro novináře obtížná nebo dokonce nebezpečná i na Blízkém východě. V první půli listopadu vysílal živě z izraelského Ašdodu zpravodaj David Borek s kameramanem Karlem Manem ve chvíli, kdy sirény začaly ohlašovat raketový útok.

„Čtyřicet pět sekund mají lidé na to, aby se skryli. Takže my se teď s dovolením vydáme do zákrytu, abychom minimalizovali to, že si ublížíme při živém vstupu,“ okomentoval to zpravodaj v přímém přenosu. Ve vstupu ale pokračoval. Krátce po sirénách se ozvala detonace izraelského protiraketového systému.

Nahrávám video

„Dělali jsme běžný vstup z místa, kde jsou lidé zvyklí na ostřelování raketami. Poplachy jsou tam na denním pořádku, ten den jich bylo v Ašdodu pět nebo šest,“ popsal kameraman Karel Man. „Naštěstí sestřelí 95 procent raket, takže my víme, že ta situace není tak nebezpečná, jak se zdá. Těch pět procent tam je, ale člověk se to snaží vytěsnit,“ dodal.

Podle zpravodajů je nejdůležitější bezpečnost

Pro potenciálně nebezpečná živá vysílání pevná pravidla nejsou. Novináři se musí rozhodnout sami, jestli budou v živém přenosu pokračovat, nebo ne. „Jiné jsou situace na Blízkém Východě, jiná pravidla fungují v Hongkongu. Neexistuje nějaký univerzální mustr,“ vysvětlil vedoucí redaktor zahraničního zpravodajství ČT Michal Kubal. „Obecně se dá říct, že platí, že to, do kdy se ještě natáčí, vždycky určují lidé přímo na místě,“ řekl.

David Borek i Barbora Šámalová se shodli, že hlavní je pro ně v takové chvíli dbát o své vlastní bezpečí a bezpečí kameramana, s nímž pracují. „Ty priority jsou jasně dané. Bezpečnost je nejdůležitější. Jsme opatrní, dáváme si pozor, snažíme se předcházet potenciálně nebezpečným situacím, i když ne vždy je to možné,“ míní Šámalová.

„Při natáčení běžně nosíme ochranné prostředky – vesty, přilby, masky, brýle,“ popsala práci zpravodajka. Při živém vstupu ale například plynovou masku mít nemůže.

David Borek s kameramanem zase před živým vysíláním na místě vybírá potenciální úkryty. To se stalo i u vstupu se sirénami, kde si předem vytipovali výklenek u zdi. „Kdyby tam to místo úkrytu nebylo, kdybychom byli uprostřed nějaké pouštní roviny, tak bych výrazně zvažoval ten vstup ukončit,“ přiblížil zpravodaj.

O tom, kdy je bezpečné točit a kdy už ne, rozhodují zpravodaj a kameraman společně. „Platí právo veta každého z nás. Když jeden z nás řekne, že končí, tak ten druhý to musí pochopit,“ dodal Borek.

Reportér se stává očima kameramana

Pro zahraniční zpravodaje a kameramany je ale samozřejmě důležité zprostředkovat divákům co nejvíc. „Já jsem kameraman, který chce zachytit co nejvíc z toho, co se děje na místě. Chci lidem přenést vizuální vjem. Chci zachytit všechno, co se tam zachytit dá. Nejtěžší je rozlišit tenkou hranici, abych nepřekročil tu linii a ještě zůstal v bezpečí,“ uvedl Karel Man.

Zatímco kameraman v nebezpečné situaci dále natáčí, reportér ho musí chránit. „Když si projedete celý ten záběr, tak jakmile z něj Barbora Šámalová zmizí, už se na něm neobjeví. To znamená, že je za zády kameramana a hlídá to, co kameraman nemůže vidět. Redaktor mu vlastně obstarává další dvě oči, které jsou v jeho zádech, pomáhá sledovat situaci a vlastně ho vodit,“ popsal Michal Kubal.

Podle Kubala jsou sehrané zpravodajské týmy na takové nebezpečné situace připravené. „Nejdůležitější je zůstat opravdu v těsném kontaktu, protože když jste uprostřed davu, tak hrozí, že když se oddělíte, tak se pak velmi těžko dáváte dohromady,“ uzavřel.

Jaká jsou pravidla pro živé vysílání z nebezpečných oblastí? S jakou technikou kameramani a reportéři pracují? A jak se dnes vůbec živé vstupy z druhého konce světa přenáší? Odpovědi přinese nedělní Newsroom ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kompetenční žaloba je vždy těžký kalibr, míní Rakušan. Je to nesmysl, opakuje Schillerová

Celkem 53 procent Čechů si myslí, že kompetenční žaloba prezidenta Petra Pavla, kterou hrozí v případě své neúčasti na summitu NATO, je cestou k vyjasnění kompetencí, plyne z průzkumu Trendy Česka agentury Kantar CZ pro ČT. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ji však považuje za nesmysl, podle ní nic nepřinese. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) ve věci mluví o nepřátelství. Předseda STAN Vít Rakušan řekl, že žaloba k Ústavnímu soudu je vždy těžkým kalibrem a variantou jen, když není možná domluva. Expremiér Petr Fiala (ODS) tvrdí, že jde o věc, která se má řešit.
před 27 mminutami

ODS a STAN se v modelu Kantaru vyrovnaly. ANO se drží na špici

Hnutí ANO má podle květnového volebního modelu agentury Kantar CZ nadále výrazný náskok před zbytkem stran. Oproti dubnu ale opět jeho podpora lehce oslabila. O druhé místo se dělí ODS a hnutí STAN, následují Piráti, SPD a Motoristé, kteří se dlouhodobě pohybují na pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.
před 1 hhodinou

VideoV Česku přibývají pracovníci z Filipín, jejich angažování rozebrali hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

V Česku přibývá pracovníků z Filipín. Letos v březnu jich bylo bezmála patnáct tisíc, jejich počet se za dva roky zdvojnásobil. Na zájem reaguje i vláda, která od července výrazně zvýší kvóty pro vysoce kvalifikované zaměstnance z tohoto státu. Posily vyhlížejí hlavně tuzemské nemocnice. „Potýkáme se s nedostatkem zdravotnického personálu. Jde o sestřičky, jde i o sanitáře i lékaře,“ přiblížil zdravotnický záchranář Jakub Škoda z Thomayerovy nemocnice. Filipíny jsou dlouhodobě zdrojem pracovní síly pro celý svět, popsala ředitelka a majitelka společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková. Podotkla, že tuzemská populace stárne. Podmínky dostat se na český pracovní trh jsou jak pro Filipínce, tak pro zaměstnavatele obtížné, podotkla právnička Petra Silovská z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 5 hhodinami

VideoZákon proti týrání zvířat se sice zpřísnil, dokazování je ale komplikované

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.
před 6 hhodinami

VideoCyklojízda Českem podporuje paliativní péči

Do závěrečné fáze míří cyklistická jízda Českem, při které lidé podpořili vážně nemocné. Do druhého ročníku Osm dní pro paliativu se více zapojily rodiny, které v minulosti pečovaly o blízkého. Sportovně-dárcovský projekt Domestici zároveň organizuje sbírku pro hospice.
před 7 hhodinami

VideoUplynulo 25 let od prvního případu nemoci šílených krav v Česku

Před pětadvaceti lety kontrolní testy potvrdily první výskyt nemoci šílených krav v tuzemsku. V zemědělském družstvu v Dušejově na Jihlavsku muselo být utraceno skoro 140 kusů dobytka. Lidé přestávali kupovat hovězí maso a jeho export z Česka se prakticky zastavil. V Česku pak začalo povinné testování, další případ nemoci se objevil v srpnu. Z více než dvou milionů testů byly od té doby pozitivní výsledky jen 30 kusů dobytka. Poslední případ nákazy BSE, která u lidí může vyvolat smrtelnou Creutzfeldt-Jacobovu nemoc, odhalili čeští veterináři před 17 lety.
před 7 hhodinami

Armáda hlásí vysoký zájem o službu. Náboru pomohly vyšší platy i mírnější podmínky

Česká armáda už před polovinou roku splnila letošní náborový cíl, který počítal s přijetím 2250 mužů a žen. Podle velení směřuje k tomu, že letos získá až 3300 nových vojáků, což by bylo nejvíc od profesionalizace. V minulých letech byl přitom zájem o službu nižší a zároveň přibývalo těch, kteří z armády odcházeli. Podle vojska pomohly mírnější podmínky, jednodušší přijímací proces i vyšší platy a benefity.
před 8 hhodinami

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 17 hhodinami
Načítání...