Poprvé jako významný den si v úterý Česko připomíná Památný den sokolstva. Je vzpomínkou na noc ze 7. na 8. října 1941, kdy nacisté na rozkaz zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zatkli přes patnáct set představitelů sokolské organizace a deportovali je do koncentračních táborů. O několik dní později Sokol zakázali.
Sokolové si připomínají nacistické zatýkání. Poprvé jako oficiální významný den
Památný den sokolstva (zdroj: ČT24)
Během druhé světové války bylo podle odhadů zavražděno nebo zemřelo v boji asi pět tisíc sokolů. V řadě měst se v úterý konají pietní akty, výstavy a další akce připomínající osud sokolských obětí v boji za svobodu, samostatnost a demokracii.
V Praze byla na budově magistrátu vyvěšena sokolská vlajka. Na Pražském hradě se pak uskutečnil slavnostní nástup Hradní stráže a Sokolské stráže, po kterém v sídle sokolské organizace v Tyršově domě následoval pietní akt. Na Kampě proběhne večer sokolských světel s vypouštěním lodiček se svíčkami na Čertovku.
Brněnští sokolové ocenili své kolegy z několika zemí za jejich aktivity ve prospěch české kultury. V tamní bývalé věznici na Cejlu se uskutečnil pietní akt a v několika ulicích, které jsou pojmenovány po zavražděných sokolech, byla instalována výstava. Na budově radnice a krajského úřadu zavlála sokolská vlajka a vlaječkou byly osmého října ozdobeny i všechny tramvaje dopravního podniku.
Sokolská vlajka na budově brněnské Nové radnice
Na vozech městské hromadné dopravy najdou lidé národní barvy také v Hradci Králové. V Královéhradeckém kraji bylo na úterý naplánováno třicet vzpomínkových akcí. Pietní akce se v krajském městě konala v Pražském předměstí, velkou akci připravily rovněž Valdice. Vzpomínání zahrnuje také pokládání takzvaných Stolpersteine. Kameny zmizelých připomínají zesnulé v Doubravici i přímo v Hradci Králové.
V Prachaticích na jihu Čech se zase v úterý uskutečnilo slavnostní odhalení pamětní desky, která připomíná jednoho ze zakladatelů místního Sokola Slavoje Friše.
Události: Česko si připomínalo tisíce sokolských obětí, které bojovaly za svobodu a demokracii (zdroj: ČT24)
V Českých Budějovicích si lidé – podobně jako na jiných místech Česka – připomínají výročí večerem sokolských světel, která symbolizují boj za svobodu a demokracii. „Večer sokolských světel začal před deseti minutami a koná se na mnoha místech republiky. V Českých Budějovicích pořádají akci už pátým rokem,“ uvedl z místa krátce po šesté redaktor ČT Martin Štěpánek.
Památný den sokolstva si připomněli lidé také v Liberci. Tamní program před místní radnicí zahájil slavnostní nástup sokolů v krojích s historickými prapory. Následovaly proslovy představitelů města či sokolů. Také v Liberci měli zájemci možnost zapálit si sokolské světlo. Připomínku ukončí přednáška o sokolech v Podještědí.
Válečné strádání, komunistický zákaz
Sokolská organizace, kterou v únoru 1862 založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, měla velké zásluhy na proniknutí tělovýchovné činnosti mezi nejširší vrstvy obyvatel. Za obou světových válek bylo hnutí rozpuštěno, třetí zákaz přišel za komunismu.
V dubnu 1941 činnost Sokola pozastavil Karl Hermann Frank. Nacisté se podle Michala Buriana z České obce sokolské na sokolníky soustředili už od okupace v březnu 1939. V reakci na ni totiž vznikl sokolský odboj.
Říšský protektor Reinhard Heydrich později rozhodl o rozsáhlém zatýkání v rámci akce Sokol. „Je smutné, že 93 procent z nich se z věznic a koncentračních táborů už nikdy nevrátilo do svých funkcí,“ líčí Helena Rezková, starostka Sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy.
Sokolové museli během války cvičit tajně. „Udělali jsme si náhradní tělocvičnu, protože sokolovna byla zavřená. S kamarádem jsme cvičili u nich ve stodole, kde jsme měli hrazdu, a učili se různé cviky,“ vrací se k protektorátním časům Zdeněk Růžička. Organizace navíc vadila i následnému komunistickému režimu, který ji rozpustil v roce 1952. Činnost Sokola tak byla obnovena až po roce 1989.
Sokol i v současnosti patří mezi nejpočetnější občanská sdružení v tuzemsku, má zhruba 160 tisíc členů a přes tisícovku jednot po celé republice. „Téměř polovina naší členské základny jsou děti do osmnácti let. Máme z toho radost,“ dodává Rezková.
Tělocvičný spolek s názvem Sokol existuje od roku 1862, přestože ho zakázala monarchie, nacisté i komunisté. Vůbec první všesokolský slet se ale odehrál v roce 1882 na Střeleckém ostrově. Účastnil se ho samozřejmě i jeden ze zakladatelů Sokola Miroslav Tyrš.
„Pomocí hole udával rytmus asi sedmi stovkám cvičenců, bylo to bez hudby,“ popsal, co se tehdy na pražském ostrově dělo, historik Petr Roubal.
Samotný Sokol vznikl ještě o dvacet let dříve. Dnešní myšlenka sportu a pohybu u sokolů vždy hrála důležitou roli, jeho podstata ale byla i jiná. „Byl to politický a i vojenský projekt, pro Česko byl jakousi náhradní armádou,“ podotýká Roubal.
Postupně se stal nejdůležitějším českým spolkem. Jeho členové byli za první světové války v Československých legiích a zasloužili se o vznik státu. A právě za doby první republiky a prezidentů Masaryka a Beneše byl Sokol na vrcholu. Legendárním se stal desátý slet v roce 1938, který byl zároveň manifestací národa ohroženého nacistickým sousedem. Průvod Prahou trval čtyři hodiny.
Pak přišla druhá světová válka. Během té byl Sokol tvrdě perzekvován. Zlikvidováno bylo téměř celé jeho vedení i řada členů. „Mluvíme asi o 3,5 tisíce sokolů, kteří byli zavražděni nacismem,“ doplnil Roubal. „Sokolové se velmi výrazně podíleli na odboji,“ připomněl.
V roce 1948 se všesokolský slet stal protestem proti Klementu Gottwaldovi, který se po komunistickém puči chopil moci. „Když procházeli kolem něj, buď demonstrativně mlčeli, nebo vykřikovali protivládní a protigottwaldovská hesla,“ líčí vypjatou atmosféru historik.
O osm let později komunisté Sokol zakázali. Přesto přežil – jeho znovuobnovení přišlo po pádu totality a myšlenky a poselství zakladatelů Sokola žijí dodnes.
Sokolové